(15.40 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Volám všechny poslance, kteří se chtějí zúčastnit tohoto hlasování, dostavte se do jednací síně. Prosím nastavit potřebný počet hlasů. - Už je nastaven.
Ještě jednou tedy prosím - vidím, že přicházejí ještě další poslanci. Prosím ještě jednou všechny, kteří se chtějí účastnit hlasování nebo mají se účastnit hlasování, ať se vrátí do jednací síně.
Doufám, že všichni jsou tady. Budeme hlasovat o následujícím návrhu usnesení: "Poslanecká sněmovna se trvává na zákonu o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), podle sněmovního tisku 1015/6."
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Pořadové číslo 170. Přítomno 177, pro hlasovalo 116, proti 53. Konstatuji, že usnesení bylo přijato a zákon bude vyhlášen.
Děkuji panu ministrovi a končím bod 125.
Před sebou máme bod
5.
Zákon o nemocenském pojištění
/sněmovní tisk 1005/6/ - vrácený prezidentem republiky
Stanovisko prezidenta s odůvodněním nesouhlasu s tímto zákonem máte také jako tisk 1005/7.
Ptám se pana ministra Škromacha, zda se chce vyjádřit ke stanovisku prezidenta republiky. (Ministr nereaguje.) Ptám se, jestli se pan ministr vyjádří ke stanovisku prezidenta.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, pan prezident republiky vrátil Poslanecké sněmovně návrh zákona o nemocenském pojištění s jedinou výhradou, která se týká poskytování redukované náhrady mzdy po dobu až čtrnácti kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti. Tuto náhradu mzdy by měl poskytovat zaměstnavatel zaměstnanci a jako kompenzace je současně navrhováno snížení pojistného na sociální zabezpečení odváděné zaměstnavatelem, a to o 1,9 %. Tady bych možná jenom zdůraznil, že to je nejvýznamnější snížení odvodové zátěže pro zaměstnavatele za zaměstnance prakticky od roku 1990.
Důvody vrácení zákona jsou obsaženy v tisku 1005/7. Dovolte mi se k těmto důvodům vyjádřit.
Podle systémů popisovaných v odůvodnění prezidenta republiky, to je zabezpečení zaměstnanců v době nemoci z veřejných prostředků nebo z vlastních prostředků zaměstnanců, existují v teorii i v praxi další systémy, a to smíšené, kdy se na zabezpečení zaměstnanců podílí v určité míře i zaměstnavatel. Dovolte mi připomenout, že v důvodové zprávě k návrhu zákona byl obsažen přehled zapojení zaměstnavatelů v době nemoci zaměstnanců. Z tohoto přehledu vyplynulo, že z 22 uvedených evropských států jen ve čtyřech se zaměstnavatelé na zabezpečení svých zaměstnanců v době nemoci nepodílejí.
Ostatně i v České republice, respektive u jejích předchůdců, byla obdobná právní úprava. Například do občanského zákoníku z roku 1811 bylo v roce 1921 do hlavy o služebních smlouvách doplněno ustanovení - jednalo se konkrétně o § 1154b - o tom, že zaměstnanci přísluší v období od třetího do osmého týdne nemoci část jeho mzdy až do výše 30 %. Podle jiných zákonů náležel zaměstnanci od jeho zaměstnavatele po určitou dobu plný plat, například podle § 19 zákona č. 154/1934 Sb., o soukromých zaměstnancích. Také podle dnes platné právní úpravy náleží v České republice některým osobám od zaměstnavatele po určitou dobu plat v době nemoci. Jedná se například o osoby ve služebním poměru, soudce, ústavní činitele atd. A po tuto dobu tedy nenáleží nemocenské z nemocenského pojištění. Náhrada mzdy nebo platu již dnes přísluší zaměstnancům z řady důvodů a k těmto důvodům se pouze přiřazují důvody další, tj. nemoc.
To vše, myslím, jednoznačně dokumentuje to, že navrhovaný zákon nezavádí nic nového nebo neznámého nebo koncepčně nesprávného. Variant je jistě více a vláda zvolila tu, kterou pokládá, a to i se zřetelem k osvědčeným zahraničním úpravám, za nejen možnou, ale hlavně účelnou.
Chtěl bych zde také zdůraznit, že tato úprava je úpravou, která je skutečně standardní, funguje ve většině zemí Evropské unie a funguje ke spokojenosti jak zaměstnavatelů, tak zaměstnanců. Zaměstnavatelé, kteří budou poskytovat náhradu mzdy v období prvních čtrnácti kalendářních dnů nemoci, přitom nebudou bez možnosti kontroly, jak se dovozuje ve stanovisku prezidenta republiky. Navrhovaný zákon dává zaměstnavatelům právo buď požádat o provedení kontroly dodržování stanoveného režimu práce neschopného zaměstnance příslušný státní orgán, tj. okresní správu sociálního zabezpečení, nebo tuto kontrolu sám provést, a dále právo na náhradu mzdy v případě zjištění porušení tohoto režimu snížit nebo neposkytnout. Dále jim dává právo požádat okresní správu sociálního zabezpečení o kontrolu, zda ošetřující lékař vystavil pracovní neschopnost odůvodněně.
Zaměstnavatelům je v návaznosti na poskytování redukce náhrady mzdy v době nemoci zaměstnanců výrazně snížena jejich sazba pojistného na nemocenské pojištění, a to ze 3,3 % na 1,4 %. Toto snížení je přitom propočteno na vyšší než průměrnou pracovní neschopnost. Je samozřejmé, že toto snížení nemůže být ve všech případech pro všechny zaměstnavatele výhodné. Tam, kde je velká, často umělá četnost pracovní neschopností, tj. tam, kde i sami zaměstnavatelé posílají své zaměstnance někdy do pracovní neschopnosti, navrhovaná úprava výhodná možná nebude. To je však v pořádku. A to je také záměr zákona, aby bylo zamezeno zneužívání těchto dávek.
Že ani nejmenší zaměstnavatelé nebudou novou úpravou likvidováni, svědčí i tento příklad. Má-li zaměstnavatel tři zaměstnance se mzdou 20 000 korun, to je zhruba s průměrnou mzdou, a dva z nich budou jednou v roce nemocni po dobu 45 dnů, pak podle současného stavu by zaměstnavatel zaplatil na pojistném 21 804 koruny. A podle nového zákona by zaplatil na pojistném a na náhradách mzdy celkem 18 754 korun, tj. o 14 % méně.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, považoval jsem za nutné takto podrobněji reagovat na důvody vrácení zákona. Jsem přesvědčen, že nový zákon o nemocenském pojištění, který má nahradit padesát let starou úpravu, je potřebný, neboť umožní spravedlivější stanovení výše dávek, zmodernizuje provádění nemocenského pojištění a aspoň částečně zamezí dosavadnímu zneužívání těchto dávek. Dovoluji si vás proto na závěr požádat o vaši podporu zákona a věřím tomu, že tento zákon mnoha zaměstnavatelům ušetří i finanční prostředky, které už v dnešní době vynakládají na různé motivace a programy pro zaměstnavatele, aby snížili nemocnost.
Děkuji za pozornost.
***