(11.50 hodin)
(pokračuje Bičík)

Můj dotaz se v podstatě týká záměrů vlády v oblasti středního vzdělávání. V části římská tři, arabská tři - přístup absolventů ke střednímu vzdělávání, bylo to zde trochu naznačeno, v materiálu na straně 57 až 60 je mj. vyjádřen předpoklad, že počty žáků na čtyřletých gymnáziích vzrostou do roku 2010 z 56 2000 o skoro 28 tisíců žáků, čili o 49,5 procenta, u středních odborných škol že dojde ke snížení o téměř 24,5 tisíce, čili o necelých 12 procent, a u středních odborných učilišť o snížení o 35,5 tisíce, čili téměř o čtvrtinu, při současném nárůstu oborů s maturitní zkouškou. Jako cesta k dosažení tohoto cíle je uváděn úbytek středních odborných škol o zhruba 9 procent a středních odborných učilišť jako právnických osob o téměř 21 procent. Aniž bych chtěl z tohoto místa zabíhat do podrobností, chtěl bych připomenout kvalitu, tradice odborného vzdělání v České republice, varující nárůst absolventů základních škol, kteří ke střednímu vzdělání vůbec nenastoupí nebo jej v průběhu studia opustí, viz poslední informace ÚIV, celkovou současnou kapacitu prvních ročníků v republice, předpoklad demografického vývoje, návaznosti na možnosti vzdělání neformálního a informálního a jeho ověření nově přijatým zákonem přednedávnem.

A teď ten dotaz. Paní ministryně, chtěl bych se vás zeptat: Skutečně velmi zodpovědně zvážilo ministerstvo a vámi jmenované přímo řízené organizace všechny okolnosti, které se týkají změn poměrů u žáků, případně pak absolventů středního vzdělávání? Byly zváženy možné dopady podle našeho názoru příliš zvýšeného počtu žáků gymnázií a lyceí, a tím jejich absolventů třeba na zaměstnanost absolventů ve vztahu k absorpční schopnosti trhu pracovních sil? Byla všestranně zvážena délka vzdělávání neúspěšných uchazečů a studentů o studium na vysokých školách při jejich přechodu na zkrácené studium středních škol podle nového zákona, výsledné uplatnitelnosti vzdělání nebo následné délce produktivního věku?

To jsou otázky, které jsme nestačili dořešit na výboru, které myslím by nás měly zajímat a na které jsme narazili v posledních týdnech i v souvislosti s tím - a teď nevím, jak to bylo doopravdy, ale ve sdělovacích prostředcích to bylo tlumočeno tak, že jste se, paní ministryně, prostřednictvím pana předsedajícího, sešla s panem místopředsedou vlády a rozhodli jste se ty počty, o kterých jsem hovořil, ještě navýšit.

Čili jde mi o to, jestli skutečně kvantitativní, kvalitativní ukazatele, možná rizika byla zodpovědně zvážena i z pohledu pozice krajů, z pohledu požadavků současných zaměstnavatelů, regionálních problémů apod. Nehovořím tady o předpokladech ke studiu a dalších okolnostech. Na to bych vás chtěl, paní ministryně, prostřednictvím pana předsedajícího, požádat o stručnou odpověď a o stručné vyjádření.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Milanu Bičíkovi. Kdo dál do rozpravy? Nikoho nevidím, rozpravu končím.

Ptám se, jestli je zájem u paní ministryně vystoupit se závěrečným slovem. (Ano.) Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petra Buzková: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Já jsem bohužel neočekávala, že budeme ve Sněmovně diskutovat o problému navyšování počtu studentů ve všeobecném vzdělávání, proto s sebou nemám přesná čísla. Musíte mi proto prominout, že budu hovořit pouze v číslech přibližných.

Mohu ujistit pana poslance Bičíka, že dlouhodobý záměr v této oblasti, to znamená v navyšování počtu studentů gymnaziálních a lyceálních studijních programů, byl skutečně zvážen velmi dobře a velmi odpovědně.

Jedním z hlavních argumentů je především ten, že všeobecné střední vzdělání se v posledních letech nezvyšovalo, co se týká počtu přijímaných studentů, zato se od roku 1990 nesmírně prudkým způsobem zvyšovaly počty vysokoškolských studentů, to znamená studentů přijímaných na vysoké školy. V podstatě dnes je situace taková, že počet absolventů gymnázií a lyceí je necelou polovinou počtu žáků přijímaných do terciárního vzdělávání. Toto je samozřejmě velký problém, protože každá vysoká škola a každý odborník vám řekne, že pro studenta, který pokračuje v terciárním vzdělávání, především ve vzdělávání vysokoškolském, je samozřejmě příprava z gymnázia či lycea, to znamená ze střední školy, která je zaměřena všeobecně, tak jeho příprava pro další studium je přípravou mnohem hlubší a mnohem lepší než přípravou, kterou může poskytnout střední odborná škola. Já tím v žádném případě nechci snižovat střední odborné školy, ale střední odborné školy jsou prostě zaměřeny jinak. Ony jsou zaměřeny především tak, aby jejich absolventi mohli vycházet do praxe jako odborníci středoškolsky vzdělaní. Nicméně situace v ČR je v současné době jiná. Je v podstatě taková, že na střední odborné školy jdou ti, kteří se nedostali na gymnázia a kteří jdou na střední odbornou školu proto, že stejně počítají, že po střední odborné škole budou chtít pokračovat na škole vysoké. Nicméně bohužel jejich příprava není tak dobrá, jak by mohla být, pakliže by absolvovali gymnázium.

Pro střední odborné školy a zaměstnavatele to potom znamená, že do praxe nevycházejí středoškolsky vzdělaní odborníci ze středních odborných škol, protože většina z nich pokračuje také na vysokých školách, přestože tyto školy v podstatě byly a jejich kurikula byla připravena jiným způsobem, to znamená tím způsobem, aby z nich vycházeli středoškolsky vzdělaní odborníci do praxe.

Tento nárůst počtu míst na gymnáziích a lyceech tudíž povede k tomu, aby ti, kteří mají zájem a schopnosti studovat na vysokých školách, měli co možná nejlepší přípravu na školách středních a aby na střední odborné školy šli ti, které tam skutečně srdce táhne a kteří si přejí studovat střední odbornou školu, aby vlastně také v praxi pokračovali v tom, co se v této škole naučí, a ne aby tam šli pouze proto, že se zkrátka nedostali na gymnázium.

Ta procenta snižování počtu studentů na středních odborných školách a na středních odborných učilištích vycházejí především z dnešních volných kapacit, které jsou dlouhodobě nenaplněny a de facto se ukázaly jako kapacity nenaplnitelné. V současné době tento návrh v dlouhodobém záměru na snížení kapacit těchto škol je pouze částečným snížením, nikoliv plným snížením nenaplnitelných kapacit.

Mohu ujistit pana poslance Bičíka, že se velmi často zamýšlím jak já, tak odpovědní pracovníci na Ministerstvu školství nad potřebami trhu práce, nicméně bohužel se velmi často dostáváme do situací, kdy obory, které jsou zaměstnavateli, především v regionu, velmi žádány a jsou označovány za obory, kde je nedostatek absolventů, se nám potom ale ukazují jako obory s relativně vysokou absolventskou nezaměstnaností, právě proto, že u těchto oborů není nabídka zaměstnavatelů natolik atraktivní, aby mladí lidé šli studovat tento obor a aby v něm viděli své budoucí uplatnění. Dokonce i absolventi těchto oborů v některých případech nepřijímají nabídky zaměstnání a raději hledají uplatnění v jiném oboru, který pro ně může být z finančního i kariérního hlediska atraktivnější.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, mohu vás skutečně ujistit, že dlouhodobý záměr v této oblasti je skutečně nejen velmi dobře a velmi odpovědně promyšlen, ale že se skutečně zakládá na přesných statistických číslech, která samozřejmě mohu jak panu poslanci Bičíkovi, tak i případným zájemcům z řad Poslanecké sněmovny kdykoliv poskytnout, jen je vzhledem k tomu, že jsem neočekávala, že budeme toto téma projednávat, v tuto chvíli nemám k dispozici. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni školství Petře Buzkové. Ptám se, jestli má zpravodaj zájem o závěrečné vystoupení. Není tomu tak.

Otevírám podrobnou rozpravu a konstatuji, že vám bylo doručeno usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako tisk 958/1. Pan zpravodaj ho uvedl, je to tedy podklad k hlasování. Má někdo jiný návrh než ten, který je uveden v usnesení výboru? Není tomu tak. Podrobnou rozpravu končím.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP