(11.30 hodin)
(pokračuje Škromach)
Běžné výdaje dosáhly 843,8 miliardy korun a jejich korigovaný rozpočet byl naplněn na 103 %, tj. převýšení o 24,8 miliardy korun. Z běžných výdajů bylo nejvíce vynaloženo na sociální dávky, to je 326 mld. Kč, to je 99,8 % rozpočtu, při meziročním růstu o 12,7 mld. Kč, to je o 4,1 %. Kapitálové výdaje byly čerpány ve výši 79 mld. Kč, což představuje 113,6 % korigovaného rozpočtu, převýšení o 9,4 mld. Kč, přičemž vykazují meziroční srovnatelný nárůst o 16,8 mld. Kč, to je o 27 %.
Dosažený výsledek hospodaření státního rozpočtu za rok 2005 lze považovat za relativně příznivý, neboť skutečný schodek byl o 27,3 mld. Kč nižší než jeho rozpočtovaná hodnota a o 37,3 mld. nižší než schodek vykázaný v roce 2004.
Podrobné údaje a hodnocení plnění státního rozpočtu za rok 2005 budou obsaženy v návrhu státního závěrečného účtu za rok 2005, který bude Poslanecké sněmovně předložen koncem dubna t. r.
Státní dluh České republiky dosáhl ke konci roku 2005 hodnoty 691,2 mld. Kč a oproti stavu k 1. lednu 2005 se zvýšil o 98,3 mld. Kč. Růst státního dluhu, který v roce 2005 činil 16,6 %, byl způsoben schodkem státního rozpočtu za rok 2005 minus 56,3 mld. Kč, dále vydáním státních dluhopisů na úhradu části ztráty ČKA ve výši 30 mld. Kč a úhradami ve stejné výši mimo státní rozpočet, a konečně vytvořením rezerv z výnosů emisí státních dluhopisů podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, § 35 odst. 3. Součástí těchto rezerv je rovněž částka 8,3 mld. Kč na převod kladného rozdílu mezi příjmy pojistného a výdaji na důchodové pojištění za rok 2004.
Vnitřní státní dluh se zvýšil o 59,2 mld. Kč při jeho restrukturalizaci spočívající ve výměně státních pokladničních poukázek za střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy. Vnější státní dluh se zvýšil o 39,1 mld. Kč vlivem druhé eurobondové emise v objemu 1 mld. eur a čerpání půjček od EIB ve výši 9,1 mld. Kč.
Děkuji za pozornost, vážené paní poslankyně a páni poslanci. Věřím tomu, že tento materiál schválíte.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru práce a sociálních věcí Zdeňku Škromachovi. Nyní požádám o slovo Miroslava Svobodu, zpravodaje výboru rozpočtového k tomuto tisku. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Miroslav Svoboda: Děkuji za slovo, pane místopředsedo a předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, vážená vládo, dovolte, abych vás v tuto chvíli seznámil s usnesením rozpočtového výboru, který na své 51. schůzi ze dne 2. listopadu 2005 se zabýval zprávou vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za první pololetí roku 2005, známou pod tiskem 1070.
Po úvodním slově prvního náměstka ministra financí pana Janoty, zpravodajské zprávě poslance Michala Krause a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu
1. bere na vědomí zprávu vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za první pololetí 2005;
2. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí zprávu vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za první pololetí roku 2005.;
3. zmocňuje předsedu výboru a zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámili Poslaneckou sněmovnu Parlamentu.
V tuto chvíli děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Ptám se, kdo se do ní hlásí, protože nemám žádnou písemnou přihlášku. Ještě pan zpravodaj, teď jako poslanec Svoboda v řádné obecné rozpravě.
Poslanec Miroslav Svoboda: Budu mít jen velmi krátké slovo. Pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, já jsem vás chtěl původně seznámit s výtahem zprávy, kterou nám předložil jako své stanovisko Nejvyšší kontrolní úřad, ale vzhledem k tomu, že jak jsem poslouchal předřečníka, pana místopředsedu vlády Škromacha, tak on víceméně veškerá data, která jsou použita v této zprávě, přednesl, a tudíž bych vás zdržoval. Navíc samozřejmě zprávu máte v písemné podobě, takže děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pokud nikdo nechce vystoupit v rozpravě, rozpravu končím. Otevírám podrobnou rozpravu a ptám se, kdo se do ní hlásí. V podrobné rozpravě máme návrh usnesení rozpočtového výboru k této věci. Máte k tomu někdo nějakou připomínku nebo jiný návrh usnesení? Není tomu tak.
Budeme tedy hlasovat o usnesení, které navrhl Poslanecké sněmovně rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 132 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 132 z přítomných 95 pro 52, proti 1. Návrh byl přijat.
Děkuji panu ministrovi práce a sociálních věcí Zdeňku Škromachovi, děkuji zpravodaji a končím projednávání bodu číslo 106.
Nyní se vrátíme v projednávaných zprávách do bodu číslo 105, a to je
105.
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky
/sněmovní tisk 958/
Slova se ujme paní ministryně školství Petra Buzková. Požádám zároveň náhradního zpravodaje výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu pana poslance Mášu, aby zaujal místo u stolku zpravodajů.
Paní ministryně, máte slovo.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petra Buzková: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, projednávaný dlouhodobý záměr je druhou etapou rozpracování národního programu rozvoje vzdělávání České republiky, tzv. Bílé knihy, který se stal v roce 2001 základním dokumentem vyznačujícím cíle státní vzdělávací politiky. V roce 2002 byl pro oblast regionálního školství konkretizován a rozpracován do prioritních směrů v prvém dlouhodobém záměru a v letošním roce byl dlouhodobý záměr zpřesněn a úkoly posunuty do doby naplnění všech připravovaných reformních kroků, to je do roku 2010.
Naplňování přijatých strategických směrů a konkrétních úkolů prvého dlouhodobého záměru 2002 bylo ohroženo dvěma faktory: nepřijetím nového školského zákona, kdy započaté kvalitativní změny nebyly pro zřizovatele školy a učitele závazné, a dále tím, že na rozvoj byly požadovány prostředky nad rámec rozpočtu, z nichž však MŠMT získalo pouze zlomek. Proto byly některé úkoly odsunuty do dalších let. (Prvý záměr?) Byl předložen podle zákona 564/1990, o státní správě a samosprávě ve školství, který stanovil čtyřletou periodicitu, zatímco dnešní dlouhodobý záměr byl předložen již podle nového školského zákona č. 561/2004, který lhůtu zkrátil na dva roky v souladu s termíny předkládání dlouhodobých záměrů kraji. Současně stanovil, že dokument bude zaměřen na posouzení dosažené úrovně prací, na jejich zpřesnění a posunu do dalších let.
Úvod materiálu specifikuje přeměnu původních osmi strategických směrů na stávajících šest. Jejich uskutečňování je velmi úzce propojeno a vzájemně se podmiňují. Původně samostatný směr "ukončování středoškolského studia" je v pokročilém stadiu příprav, proto byl spojen se směrem zajišťování kvality monitorování a hodnocení výsledků vzdělávání, kam svým obsahem patří. Vypuštěn byl strategický směr "optimalizace vzdělávací nabídky a institucionální struktury regionálního školství", jejíž realizace přešla na kraje a obce.
***