(11.20 hodin)
(pokračuje L. Urban)
To je samozřejmě z jejich strany asi legitimní požadavek, ale opět tady je ta druhá strana mince, jestli my všichni jsme schopni ve svých příjmech utáhnout tak vysoké ceny, jako platí v Rakousku a Německu.
Abych nemluvil dlouho, tak k přeložkám. Bylo tu řečeno jedním předřečníkem, že do roku 1994 platil jiný zákon, že například od roku 1957 byl zákonem určitým způsobem chráněn soukromý majetek, i když tehdy nepodléhal nějaké zvláštní ochraně, ale protože uznáváme, že náklady na přípojky podle vypočteného nebo odhadnutého čísla by mohly tvořit až 700 mil. ročně v tom případě, že by se všichni zbláznili a chtěli by všichni přeložky a bylo by, kam vedení překládat, tak budu navrhovat v podrobné rozpravě úpravu předloženého návrhu tak, aby k tomuto plošnému zneužití nemohlo dojít.
K třetímu bodu jenom velice krátce. Dostali jsme od jednoho občana srovnání nákladů v roce 2005 a 2006. Při stejné spotřebě, stejném tarifním ohodnocení, sazbě D45D, v letošním roce náklady na elektrickou energii se zvýší o 18,7 procenta. Myslím si, že to je skutečně hodně a to, co tu bylo několikrát nastíněno, že těmto velkým společnostem jde především o jejich zisk, tak že to je právě gros problému, o kterém se tady bavíme.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Nyní má slovo pan poslanec Kapoun, který je zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy.
Poslanec Miroslav Kapoun: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, chtěl bych se vyjádřit k tomu, protože ta debata, jak tu probíhá, tak to vypadá, že je to nějaká jednostranná diskuse levice a pravice. Ono tomu tak není. Tento návrh zákona zamítlo Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je vedeno sociálně demokratickým ministrem, zamítla ho i vláda, která je koaliční a skládá se ze tří stran, a v konečné fázi ho zamítl i hospodářský výbor, který je složen paritně, to znamená, musela by tam být většina hlasů.
Chtěl bych říct, že tu bylo několikrát řečeno: argumenty nejsou, nikdo nám nedoložil… Já jsem se o to zajímal, nebo musel jsem se zajímat, protože mně to určitým způsobem připadlo po odchodu kolegy bývalého předsedy hospodářského výboru, a skutečně ty podklady, které jsem potřeboval a které jsem dostal, i finanční vyjádření, jsem si sehnal.
Nechtěl bych se vracet k tomu, co tu bylo řečeno o jedné třetině možného navýšení atd., ale jsou tu jiné problémy. Je tu například problém rovnosti v zákoně, že asi dost těžko můžeme říkat, že malý podnik má jiné podmínky jak velký podnik, a myslím si, že je to dokonce ústavní problém. Pokud samozřejmě povinnost podílet se na vyvolaných nákladech a oprávněném a chráněném zákazníkovi bude odstraněna nějakým doprovodným usnesením nebo výkladem zákona, je reálné riziko, že podnikatelské subjekty při přesunu výroby na jiné místo v ČR nebo mimo ČR zanechají za sebou nevyužívané zařízení, a tím i náklady v distribuční síti nebo přenosové soustavě, které následně v ceně zaplatí všichni koneční zákazníci. Dojde k přesunu podnikatelského rizika velkých subjektů na obyvatelstvo a drobné podnikatele.
V současné době se zákazník podílí na nákladech spojených s připojením ve výši maximálně 60 procent. Výše v současné době vybíraných podílů za celou ČR od oprávněných i chráněných zákazníků, to dělá cca 1,1 mld. korun. Tento údaj vychází z podkladů provozovatelů soustav shromážděných Energetickým regulačním úřadem jako podklad pro přípravu novely nové vyhlášky o připojení. Lze očekávat při návaznosti požadavku nárůst uvedené částky o 30 procent, o která, bylo tu řečeno, to samozřejmě bude i více.
Pokud se týká právních důvodů, které jsem si nechal nějakým způsobem doložit. V současné době probíhá příprava nové vyhlášky, která reaguje na novelu zákona z konce roku 2004 a která upravuje, mám tady v závorce snižuje, což samozřejmě nemůžu doložit, podíl jednotlivých zákazníků na nákladech spojených s připojením. Provádět úpravu před nabytím účinnosti uvedené vyhlášky a před vyhodnocením praktických dopadů z provádění zmíněné vyhlášky jak na konečné zákazníky - chráněné i oprávněné - se zdá zbytečné.
Platná úprava odpovídá principu proporcionality v soukromých vztazích, a proto je jedním z možných řešení. Navrhovaná úprava principu zcela přehlíží, že je proto dostatečně nepřijatelná. Realizací předloženého návrhu by došlo k navýšení investičních nákladů provozovatelů distribučních soustav, a to za celou ČR o cca 360 mil. korun. Odborný odhad na základě stávajících zkušeností provozovatelů distribučních soustav a rozsahu zřizovaných přípojek. Odhad vychází z předpokládaného ročního počtu připojovaných míst malých zákazníků oceněných průměrnou cenou přípojky do 50 metrů.
Nebudu zdržovat, jsou tady další právní důvody. Bylo tu uvedeno, že by to stálo asi 700 mil. korun, to se tu uvádělo, že to bude upraveno pozměňovacím návrhem v podrobné rozpravě.
Pokud se týká dalších právních důvodů ohledně přeložek, navrhovatelé přehlížejí, že ve většině případů bude obtížně zjistitelné, zda skutečně bylo věcné břemeno v konkrétním případě zřízeno bez náhrady. Vzhledem k tomu, že návrh se ve vztahu v největší míře k zřízení, které vznikalo v době, kdy evidence věcných břemen a nemovitého majetku samotného nebyla v ČR vedena úplně a řádně, tak lze očekávat, že by při praktickém naplňování navrhovaného novelovaného znění docházelo k celé řadě nejasností a případně i soudních sporů.
Uvedené návrhy by byly de facto retroaktivní. Ke zřízení věcného břemene bezplatně došlo v minulosti na základě v té době platné legislativy, což není slučitelné a obvyklé s českým právním řádem a legislativním prostředím.
Já bych dál pokračoval, že celkové vyhodnocení investičních nákladů by bylo 132 mil., celkové provozní náklady 525 mil. a dopad do ceny konečných zákazníků na hladině nízkého napětí, to znamená domácnosti a malí podnikatelé, je tedy asi 30 korun na megawatthodinu, což reprezentuje trvalé zdražení ceny distribuce pro uvedené zákazníky na hladině nízkého napětí o cca 2,6 procenta.
Hospodářský výbor velmi důkladně zvažoval a ti, kteří si chtěli kolem toho zjistit některé věci, si samozřejmě zjistili, jaké dopady by to mělo v konečném návrhu.
Je tu samozřejmě i určité riziko. Přijetí novely by vedlo k okamžitému masivnímu ohrožení majetku distribučních společností, např. Transgasu, neboť by dotčené subjekty mohly snadno dosáhnout přebudování podstatné části distribuční soustavy a přepravní soustavy. Tudíž opatření novely by spadalo do kategorie vyvlastnění jak ve smyslu Ústavy České republiky, tak zejména ve smyslu oboustranných smluv o ochraně investic, které máme uzavřeny. Tudíž by RWE jako zahraniční investor měl nárok vůči České republice na náhradu škody, kterou by s významným procentem pravděpodobnosti úspěšně vymohl u příslušné mezinárodní arbitráže.
Já jsem tady samozřejmě otevřel věci, které byly diskutovány podrobně v hospodářském výboru, o kterých jsme se bavili. Byl k tomu i seminář, který myslím vedl, dokonce nebo moderoval zpravodaj, a chtěl bych znovu říct, že to není spor levice a pravice. Je to spor o techniku a o zákon, jakým způsobem pokračovat. Chci znovu upozornit, je to zamítnutí vlády, Ministerstva průmyslu a obchodu a hospodářského výboru.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Pan kolega Hovorka se hlásí. Prosím.
***