(11.10 hodin)
(pokračuje Vymětal)
Pan kolega Hovorka zde hovořil o tom, že je tvrdě monopolní prostředí. Samozřejmě že je. Koneckonců pan zpravodaj také neříkal, že to není tak. Je to tak. Dokonce v teplárenství je to tak, že si sice můžu vymyslet, že zjistím, že nejnižší ceny tepla mají v Ústí nad Labem, a řeknu svému dodavateli tepla v Ostravě: Prosím vás, dodejte mi laskavě teplo z ústecké teplárny. Ono je nejlevnější. - Tak si bude asi ťukat nejen na své čelo, ale i hlavně na mé čelo.
Stejně tak distribuční elektrická soustava je jenom jedna, i plynová. Já si nemůžu přece vymyslet, že od tohoto distributora, který mi vytváří takové podmínky a chce ještě do zákona narvat, abych i přípojku si zaplatil já, že řeknu: Kamaráde, od tebe já plyn brát nebudu. Já si vezmu plyn od jiného distributora, který mi takové tvrdé podmínky nestaví. - Ale copak mám šanci? Nemám. Síť je jenom jedna u všech energetických médií. Takže je to skutečně tvrdě postavený monopolní trh.
Je mi docela líto, že je takové pochopení pro výrobce energetických médií, distributory energetických médií, aby se ochránily jejich zisky, a zákazník jako by byla nějaká veš, která otravuje tyto podnikatele. Snad by podnikatel v energetice měl mít zájem získat zákazníka, mít zákazníka, protože když ho má, tak teprve potom má podnikání smysl. Když mu energetické médium dodává, tak teprve potom může dosahovat zisků. Kdyby všichni zákazníci řekli "já si žádné přípojky budovat nebudu", tak komu společnosti budou dodávat energetická média? Jak by podnikaly? To by potom byly ziskové, když by neměly žádné zákazníky?
Myslím si, že by bylo dobře narovnat podmínky. Myslím si, že by měly energetické společnosti začít skutečně podnikat, snažit se získat zákazníka nikoliv tím, že se nastaví prostředí v zákoně tak, že je všechno povinností zákazníka a energetická společnost potom už bude jenom žít ze zisku. Pokud je v zahraničních rukou, tak nejde ani o reinvestici dividend, ale naopak jde o výlev těchto dividend do zahraničí a tyto peníze se ani v České republice nezastaví.
Takže si myslím, že předkladatelé tohoto návrhu zákona jsou velmi blízko praxi a životu. Myslím si i spolu s panem poslancem Hovorkou, že bychom ten zákon schválit takto měli ve prospěch občanů a malých podnikatelů České republiky. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Nyní má slovo pan poslanec Urban.
Poslanec Ladislav Urban: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, včera jsem se v úvodním slově k některým věcem vyjádřil. Teď bych chtěl jenom několik poznámek k probíhající diskusi. Rozdělím to opět na dvě, respektive na tři záležitosti - přípojky, přeložky a sazby.
Nebudu říkat, co kdo z předřečníků řekl nebo neřekl. Nebudu nikomu nic vkládat do úst. Chci jenom komentovat, že tady byl vznesen názor například na to, kdyby nebyl omezován energetický příkon, který budou odebírat jednotliví zákazníci, že by to mohlo vést až, když to řeknu česky, k ohrožení chodu energetické soustavy. Myslím, že daleko větším problémem s rezervovaným příkonem jsou obnovitelné zdroje. Zákon o obnovitelných zdrojích jsme podpořili ve své většině. Chápeme jeho důležitost. Víme, že klade poměrně velké nároky na silovou elektřinu, abych tady nemluvil, prostě na rezervovaný příkon.
Bylo tady hovořeno o zavedení připojovacího poplatku. Měli jsme seminář za účasti MPO a Energetického regulačního úřadu, kde jsme si vyměňovali názory. Bylo řečeno, že vypočtená cena na připojení jednoho ampéru je asi 998 korun, a proto bylo zvoleno 500 korun jako připojovací příplatek. Já to vidím tak, že je tady opět snaha, když zákonem bylo umožněno, aby rodiny nebo domácnosti byly připojeny do 50 metrů bezplatně, dostat prostředky i jiným způsobem zpátky. Proto 500 korun za ampér. Při desetiampérovém jističi to máte 5 tisíc korun.
Dále bych se u přípojky chtěl zmínit k tezi, kdo vyvolal investici, tak ji uhradí. Už tady bylo o tom řečeno z různých stran. Princip vidím tak, že kdo chce prodávat, musí investovat, protože jemu přináší vložená investice zisk. Přináší mu samozřejmě oprávněné náklady. Hradí mu náklady na odpisy. Náklady na odpisy platí všichni odběratelé energie bez rozdílu, jestli vyvolávali požadavek na přípojky, nebo nevyvolávali požadavek na přípojky.
Plošná solidarita tu ve skutečnosti není tak docela plošná. Navrhujeme, tak jak je to u elektřiny, aby přípojky do 50 metrů byly zřizovány bezplatně. Nad 50 metrů si samozřejmě musí náklady nést, kdo vyvolává přípojku, tedy zákazník. Chceme to ale jen pro domácnosti a malé zákazníky. Malí zákazníci jsou do 50 zaměstnanců. Jsou to převážně, jak jsem říkal už včera, drobní podnikatelé. Jsou to lidé, kteří často začínají a nemají vlastně možnost nějakého solidního úvěru. Nemají možnost využít podpory programů, které připravuje MPO a další ministerstva pro malé a střední podnikatele, protože tyto programy, ať chceme nebo ne, tak většinou působí u silnějších, u větších malých a středních podniků. To znamená, že se to týká jenom domácností a malých podnikatelů. Netýká se to větších podnikatelů a velkých podnikatelů.
Bylo tady hovořeno o amortizačním vzorci a případně o úhradě věcného břemene, o možnosti stanovení úhrady za to, že pozemek je nějakým způsobem zatížen břemenem, které mně znemožňuje pozemek využívat tak, jak bych si představoval. To samozřejmě jsou věci správné, legálně nanesené. Jsou to věci, které Energetický regulační úřad ví dlouhodobě, a zatím, pokud vím já, v tom neudělal celkem nic podstatného.
Na semináři bylo řečeno, že v souvislosti s novou vyhláškou se budou prostředky z připojovacích příplatků určitým procentem nebo určitou výší odečítat od vykazovaných výdajů, od příjmů vykazovaných společností. Nedovedu si představit a nebylo nám objasněno, jakým způsobem se budou tyto prostředky odečítat, protože to v nové vyhlášce není. Nebylo nám ani řečeno, k čemu budou tyto odečtené prostředky sloužit, komu, jestli to stát dá do státního rozpočtu, nebo jestli prostředky bude používat Energetický regulační úřad sám pro svoje platby, anebo jakým způsobem bude pokračovat.
Bylo nám tam dále řečeno, že například společnost RWE říká, že Rakousko a Německo mají podstatně výhodnější ceny z jejich hlediska, to znamená vyšší oproti tomu, jaké ceny jsou u nás v České republice, a že zájmem společnosti RWE je, aby se ceny postupně dostaly na úroveň Rakouska a Německa.
***