(11.00 hodin)
(pokračuje Vojíř)
Cena silové energie regulovaná není. Že efekt, který jsme možná někteří čekali, a já jsem tady od toho pultu hovořil o tom, že si myslím, že očekávání je trošku falešné, že naše ceny v rámci České republiky byly obecně nízko a že bude spíše tendence je zvedat, tak se ukazuje, že jsem měl pravdu a že dochází k tomu, že ceny rostou jak objektivně, to znamená v případech, kdy neovlivníme nákup plynu anebo cena dolaru je něco, co my nejsme schopni v rámci naší ekonomiky ovlivnit, anebo určitý subjektivní postup příslušných managementů jednotlivých společností, které chtějí vytvářet možná vyšší zisky možná na to, aby buď je stát nakonec odebral, anebo aby je investovaly nebo resp. reinvestovaly. Pokud by je reinvestovaly, jsem spíše pro, pokud by je měl stát odebírat a používat různé projekty, které - teď nemyslím povodně - ale projekty, které jsou spíše populistické a mají charakter projídání peněz, tak v takovém případě pro nejsem.
Ještě jednu poznámku, o které si myslím, že je korektní. I můj předřečník přece musí vědět, že k 1. 1. 2007 dojde k tzv. unbundlingu neboli oddělení činností, to znamená, že distribuční a přenosové soustavy budou moci vykonávat pouze rozvod a distribuci plynu či tepla nebo rozvod elektřiny. Bylo to učiněno proto, aby byla vyšší míra průhlednosti hospodaření. Ale já už jsem tehdy znova říkal a dnes to zopakuji: Já si nemyslím, že to povede přímo ke snížení ceny. Platíme jistou daň, a já to z tohoto místa opakuji poněkolikáté, že se posouváme do modelu, který je sice transparentní, který je pro občana čitelný, který je více výhodný pro subjekty, které se umějí v této věci pohybovat, to znamená mají např. svá energetická centra nebo mají své kapacity lidské, které umějí nakupovat příslušnou formu energie, a téměř nic se nemění pro klienta malého, to znamená člověka, rodinu, která bydlí v rodinném domku či v bytové jednotce nějakého činžovního domu. Oni si sice také budou moci vybrat dodavatele elektřiny, ale já jsem spíše přesvědčen, že v našich podmínkách jsou lidé konzervativní a spíše asi zůstanou ve většině případů u toho dodavatele, který jim dodává dnes. V Británii tomu tak např. není, ale v Německu je to zase tak, že Německo je velmi podobné nám, a tam také mnoho lidí zůstalo u svého dodavatele.
Já jsem tady naznačil, jakou cestou bychom se vydat mohli. Nebylo zmíněno ze strany mého předřečníka vůbec nic, ani vůle připustit, že možná amortizační vzorec je věc lepší než to, co navrhl on.
Na závěr jednu poznámku. Určitě platí, že není dobré, aby pozemek, který by patřil fyzické osobě nebo právnické osobě, byl bezplatně znehodnocen či zatížen. Já jsem to řekl. Ale já jsem také řekl, že je lepší se vydat cestou jistého zpoplatnění, což mi přijde korektnější a hlavně technicky a technologicky jednodušší než vyvolávat revoluci v tom, že umožním, aby došlo k tomu, že na náklady nikoliv toho, kdo vyvolal, ale ten, kdo vlastní či provozuje, přeložil přeložku - já jsem dával příklad vysokého či velmi vysokého napětí. Já doufám, že ti, co mi budou chtít oponovat, vědí, o čem mluví. Že to není tak jednoduchá věc, že když vytyčíte nějakou trasu, uděláte ochranné pásmo, že teď prostě přijdete jako vlastník a řeknete, já tam chci postavit vlek, nebo já tam chci postavit chatu, nebo já tam chci postavit hotel, nebo to chci využívat jakkoliv jinak, a tak mně, energetiko příslušná, přelož toto vedení prostě o kilometr jinam. Víte to, nebo to nevíte? Jestli to nevíte, tak je to škoda, a pak takový zákon nepředkládejte. Jestli to víte, tak korektně řekněte, že takovéto přeložky nebudou haléřové, ale budou řádově milionové, ne-li vyšší. To by byla korektní debata o tom, jestli tento zákon je potřebný, či není potřebný.
To znamená, já myslím, že má dvě své složky. V té první - shrnuji - říkám, že je lepší hledat jistou míru spravedlnosti, nikoliv plošnosti, zachovat princip individuality, ale nalézt možnost, jak umořit vloženou investici, když vím, že z ní profituje někdo jiný, ale není to tento model, který je teď předložen. V té druhé věci říkám, že je daleko lepší zpoplatnit mírou rozumnou, to znamená jakýmsi kvalifikovaným odhadem či kvalifikovanou cenou, jednotku znehodnocení pozemku či trasy, která buď vede v zemi, nebo nad zemí. To by byl korektní přístup, o tom bychom mohli bezesporu diskutovat a hledat rozumné řešení, aby platilo nejen na území České republiky, ale ve finále, abychom to mohli prosazovat např. v rámci Evropské unie, protože já jsem přesvědčen o tom, že trh Evropské unie se stejně otevře dřív nebo později a pravidla musí být jednotná.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Budeme pokračovat v obecné rozpravě, a pokud se nepletu, tak jsou přihlášeni tři kolegové - pan kolega Vymětal, Urban a Kapoun. První jmenovaný má slovo.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená a milá poloprázdná Sněmovno, je vidět, že energetika příliš mnohé nezajímá. Možná že by bylo dobře říci, jak tady velice bouřlivě mluvil můj předřečník a pan zpravodaj, co je korektní a co není korektní, co je pravda a to je pravda. Je třeba podle mého názoru přiznat, že může být i jiná pravda; absolutní pravda neexistuje. Já jsem přesvědčen o jiných korektních přístupech, o jiných pravdách, takže se vzájemně respektujme. Já respektuji názory pana zpravodaje, ale nemyslím si, že jsou správné.
Musím říci, že lahodilo mému uchu to, co tady říkal pan poslanec Hovorka, akorát bych řekl, že to je prozření trochu pozdní, protože poslanci KDU-ČSL byli ti, kteří byli při tom, když se sektor energetiky privatizoval. Oni byli pro to, aby byl přijat nový energetický zákon, takže oni jsou vlastně také jednou z příčin, jaké prostředí v resortu nebo v oblasti energetiky dnes v České republice máme. Nicméně musím uznat, že i pozdní prozření je dobré prozření a že poslanci z KDU-ČSL se možná začínají přibližovat životu a praxi.
Je zajímavé tady poslouchat pana zpravodaje, když ve všech svých vystoupeních vždycky zatím tvrdil, že kdo investici vyvolal, ať ji platí nebo spoluplatí. Já tomu názoru rozumím. Kdybych ale v logice této věci jsem měl pokračovat nějakým jiným příkladem, tak chci-li si koupit lednici, tak mám zaplatit vybudování přístupové cesty k obchodu, kde si ji koupím, protože já si chci přece koupit lednici. Já se na tento problém takto nedívám. Já si myslím, že problém je obrácený. Obchodník v obchodě chce prodat lednici a vlísává se mi jako zákazníkovi, aby mi vytvořil všechny podmínky pro to, abych já si u něj lednici koupil. A ne ještě abych mu budoval cestu k obchodu, abych si ji mohl odvézt. A to je případ současné energetiky.
***