(10.50 hodin)
(pokračuje Hovorka)
V případě, že by musely zafinancovat tady ty přípojky, tak by se jim ten zisk malinko snížil, nebylo by to však žádné dramatické snížení. V opačném případě se musíme podívat na to, co nastává. Připojovací poplatek zaplatí ten, kdo přípojku potřebuje, a potom má možnost buď si tu přípojku ponechat, anebo tu přípojku odevzdá, daruje té distribuční společnosti. Distribuční společnost si samozřejmě hodnotu této přípojky, tohoto daru, zahrne do svého základního jmění, tím si příslušně navýší své odpisy, a pochopitelně to všechno se promítá do výsledku hospodaření těchto společností. Takže se domníváme, že zákazníci a noví odběratelé vlastně přispívají těmi svými připojovacími poplatky nebo náklady na zhotovení přípojky v případě plynových přípojek, přispívají de facto jednotlivým distribučním společnostem. My nechceme nic jiného než to, aby ty přípojky byly u všech médií, to znamená u plynu, u elektřiny i u tepla, v těch dvou kategoriích, které jsem zde uvedl, domácnosti a malí odběratelé, zřizovány zdarma.
Já se domnívám, že to je legitimní požadavek a že by měl platit stejný princip pro všechna média, zejména u tepla v současné době, protože tam je velká konkurence plynu a velká konkurence elektřiny; u těchto kategorií zřizují spíše ty přípojky teplárenské společnosti na vlastní náklady, protože jsou k tomu nuceny trhem. V případě plynáren a v případě elektroenergetických společností tomu tak není, pouze u elektroenergetiky jsme v minulém zákoně dali povinnost zřizovat přípojky pro domácnosti do 50 metrů zdarma.
Já se domnívám, že bychom měli zvážit všechny tyto argumenty, které jsem tady uvedl, a že bychom měli tento zákon schválit, protože by se jednalo o zavedení jakéhosi spravedlivého principu, aby i ti distributoři se podíleli na investici do vytváření další a další realizace, dalšího a dalšího zisku. Myslím si, že to je spravedlivý princip a že ten princip, který se zavedl v roce 1994, nebyl zcela správný.
Já jsem si dovolil připravit určité pozměňovací návrhy, které se týkají regulace cen energií, které vám byly předány na lavice, a dovolil bych si potom v podrobné rozpravě přihlásit se k těmto pozměňovacím návrhům.
Domnívám se, že je třeba v diskusi uvádět argumenty, které jsou pravdivé, nezkreslené a že je třeba o tomto zákoně diskutovat a že je třeba tento zákon schválit. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Vystoupí pan poslanec Karel Vymětal, připraví se pan poslanec Ladislav Urban. Ale zpravodaj pan poslanec Oldřich Vojíř má samozřejmě přednost, takže prosím, pane poslanče.
Poslanec Oldřich Vojíř: Já se svému ctěnému kolegovi Karlu Vymětalovi omlouvám, ale rád bych reagoval na vystoupení svého předřečníka. Mně to trošku připadá jako evergreen. Já jsem na výboru řekl jednu věc, o které jsem přesvědčen, že kdyby jí můj předřečník uvedl své vystoupení, tak jak jsem mu nabízel, tak pak je to korektní. Kdyby řekl na začátku, že schválením předlohy, této novely zákona, v podstatě dojde k prolomení principu - kdo vyvolal investici, ten ji spoluhradí, případně plně hradí, ale v tomto případě je správně, že spoluhradí, a že zavádí daleko větší míru solidarity v celém systému. To znamená opouští model individuality a zavádí model solidarity. Ten je velmi blízký možná lidem uvažujícím v levicovém spektru, já to respektuji, ale nesouhlasím s ním. Ale i to je určitě korektní postoj.
On tak nečiní. Problém je, že se nám ve Sněmovně snaží vnutit myšlenku, že je to myšlenka spravedlivá. Ale ona právě není spravedlivá. Uvedu vám konkrétní příklad. Bude-li na malém městečku malá teplárna realizovat přípojku do 50 m všem, kteří o to požádají, kteří budou potřebovat nové připojení, tak rozúčtuje cenu tepla absolutně všem, nebo zkrachuje. Protože to může v některém případě být tak velký náklad, že to prostě neufinancuje, a protože přípojka není přímonákladová položka, ale půjde do odpisů, on ji nebude mít z čeho splácet. To je standardní, klasický případ odpisu ekonomické entity, která prostě platí. To znamená, že je velký rozdíl mezi takovouto malou teplárnou a národní, chcete-li nadnárodní korporací, která dnes na území České republiky existuje jak v oblasti elektro, tak v oblasti plynu. To jsou určitě jiné pozice a hovoříme zde o jiných pozicích každého toho subjektu. Jestliže zavedeme princip solidarity plošně, tak toho malého můžeme dostat do neřešitelné situace.
Druhá pravda. Je skutečně pravdou, že v roce 1994 jakýmsi novým energetickým zákonem, v té době novým energetickým zákonem, bylo změněno celé prostředí, byl to takový první krok k tomu, abychom mohli vykročit případně k tomu, co jsme nakonec udělali, to je otázka nejen odstátnění energetiky obecně, ale také vytváření prostoru pro tržní mechanismy v oblasti energetiky.
Když pan kolega říká, že zde byl zaveden onen princip "kdo investici vyvolá, tak ji spoluhradí", tak také musí říci, že vedle toho existoval princip povinnosti připojit, pokud ten subjekt technologicky a technicky splnil všechny podmínky. Ona vždycky ta věc má stranu A a stranu B. Takže je zapotřebí říkat oboje. Když máte na jedné straně povinnost ten subjekt připojit, tak je logické, že asi budete chtít po tom subjektu, aby se choval racionálně, a racionálně se subjekt bude chovat tehdy, když do toho on má vložit nějakou svou spoluúčast. Já doufám, že toto můj ctěný kolega z KDU-ČSL ví. To je totiž princip individuálního přístupu, a nikoliv právě kolektivního, chcete-li plošného.
Já bych mu také rád připomněl, že skutečně jsme přijali v novém energetickém zákoně, že máme zaveden tržní mechanismus, nicméně není vinou této Sněmovny, že tržní mechanismus je omezen na území České republiky. Je vinou Evropské unie, že nechce přijmout princip otevření energetického trhu pro všechny státy v rámci EU. Já bych si dokonce uměl představit, že ten systém při splnění technických podmínek bude otevřen i za hranice EU, především směrem na východ a na Balkán. Je to důležité i z hlediska fyzikálních toků.
Co se týká našeho principu, my jsme si vybrali regulovaný přístup třetích stran v síti. Tento model jsme zvolili, a proto je logické, že ta regulace není plná, ale je regulovaná pouze ta část toho trhu, která regulovaná má být, a vaše pravda spočívá v tom, že pouze rozvod, chcete-li přenosová soustava a distribuční soustava, na příslušném území má dominanci neboli monopol, dokonce ani ne přirozený, prostě obyčejný monopol, a proto je regulovaná cena přenosu.
***