(10.40 hodin)
(pokračuje Kupčová)
Otevírám obecnou rozpravu. Včera byli přihlášeni a své přihlášky určitě nevzali zpět páni poslanci Hovorka, Vymětal a Ladislav Urban. Jako první tedy vstoupí pan poslanec Ludvík Hovorka. - Pan poslanec Ludvík Hovorka není, takže vystoupí pan poslanec Karel Vymětal - kterého také nevidím. Jako posledního mám přihlášeného pana poslance Ladislava Urbana a tomu teď dávám slovo.
(Poslanec Hovorka se vrací do sálu.) Prosím, pane poslanče Hovorko, pojďte, máte slovo.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji a omlouvám se. Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych se také vyjádřit k předloženému návrhu, který je vlastně obdobou mých pozměňovacích návrhů, které jsem předkládal v době, kdy jsme projednávali vládní návrh energetického zákona v závěru roku 2004. My jsme dnes svědky toho, jak rostou ceny energií, a my poslanci, stejně jako naši spoluobčané, jen přihlížíme tomuto vývoji. Nenaplnily se tak iluze, které nám byly předkládány na začátku 90. let, a sice že privatizace, deregulace a liberalizace přinesou větší konkurenci na trhu a zlevnění energií. Rozhodně ne pro naprostou většinu odběratelů. Ani přinést nemohou, protože v oblasti energetiky fakticky trh neexistuje a asi ani nikdy existovat nebude, protože v této oblasti existuje a bude existovat přirozený monopol. Ale tam, kde existuje tvrdě monopolní prostředí, tam musí existovat tvrdá regulace, což dneska ani zdaleka neplatí. Energetický regulační úřad dnes může regulovat v podstatě pouze 47 % výsledné ceny elektrické energie pro domácnosti, přičemž na dodávku elektřiny se dnes nevztahuje žádná regulace; myslím na dodávku elektřiny od výrobce. Jsme bohužel svědky toho, že ceny energie neustále stoupají. Obce a města prodaly akcie distribučních společností, energetik a plynárenských společností. Dnes pouze přihlížíme k tomu, jak rostou zisky distribučních společností a zisky výrobců elektrických energií.
V našem návrhu, který jsme předložili, je pouze navrhováno částečné řešení, aby se vlastně distribuční společnosti jak plynárenské, tak energetické, elektroenergetické, tak i teplárenské podílely nebo aby financovaly přípojky a aby nepožadovaly připojovací poplatky za připojení ve všech médiích, to znamená jak u elektřiny, tak u plynu, tak i u tepla, a to z toho důvodu, že se domníváme, že každý, kdo chce prodávat energie, měl by se postarat o to, aby byl zákazník připojen a on mohl realizovat prodej svého zboží, to je prodej energie. Jsme si vědomi toho, že to není možné v každém případě, že to není možné u velkoodběratelů, a proto jsme navrhli jen malou část odběratelů, a sice v kategorii domácností a v kategorii malých zákazníků. Není to tak, jak uvedl pan zpravodaj, že se pokoušíme vytvořit kategorie bytové. My jsme uvedli přesně v souladu s termíny, které jsou použity v energetickém zákoně, kategorie domácnost a kategorie malý zákazník. Je možné samozřejmě diskutovat o tom, jestli by tam mělo být nějaké omezení - omezení výkonu apod.
Ta druhá část, která se týká přeložek, a to aby byly financovány přeložky přímo majitelem sítě v případě, kdy věcné břemeno bylo v minulosti zřízeno ze zákona a bezúplatně, v případě, kdy je přeložka vyvolána novým využitím nemovitosti, tak v tom případě si uvědomujeme, že může nastat určitý problém, ovšem ne v tom rozměru, jak ho tady uvedl pan zpravodaj Vojíř. Domníváme se, že je možné o té věci diskutovat, a myslím, že i pan kolega Urban přemýšlel o jistém vstřícném kroku, jistém gestu, to znamená o změně v tom pozměňovacím návrhu, který by upřesnil kategorii přeložek, kde by se ty přeložky financovaly nákladem provozovatele, nákladem majitele distribuční soustavy.
Když se projednávaly tyto návrhy, které jsem uvedl už při poslední novele energetického zákona v hospodářském výboru, tehdy nám pan ministr Urban nabízel, že předloží studii, co by znamenaly naše návrhy v dopadech do ceny energií pro konečného odběratele, jaké by byly vyvolané náklady, co se týká přípojek, co se týká připojovacích poplatků, co se týká přeložek apod. Nikdy jsme takovou studii nedostali. Stejně tak jsme nedostali ani podklady pro výpočet připojovacích poplatků. Určitou výjimkou byly podklady, které jsme dostali vlastně až v letošním roce v souvislosti s předloženou novelou, kterou dnes projednáváme. To byla taková malá tabulka, kde byly v souhrnu uvedeny náklady na připojení nových odběratelů, případně na zvýšení příkonů u stávajících odběratelů, u jednotlivých energetických společností, myslím elektrárenských, a sice taková tabulka, na základě které byly vypočítány propočty nákladů na připojení nových zákazníků. V drtivé většině se jedná o připojení kategorie domácností a tyto náklady jsou různé. Jsou různé u jednotlivých energetik, pohybují se od 400 do zhruba 3500 Kč. Na základě těchto podkladů byla zpracována vyhláška Energetického regulačního úřadu, která stanoví poplatky, které jsou jakýmsi zprůměrováním těchto údajů, a výsledkem je, že by každý odběratel měl za připojení zaplatit zhruba 500 Kč za 1 A hodnoty jističe ve svém zařízení.
Domnívám se, že je špatně, když v kategorii domácností a kategorii malých zákazníků musí přípojku zřizovat podle principu, který tady uvedl pan Vojíř - ten, kdo investici vyvolal, tak ať zaplatí. Tento princip neplatil vždy, byl nastaven v zákoně od roku 1994. Do té doby byly všechny přípojky zřizovány zdarma, zřizovaly to bývalé energetické závody, bývalé energetiky. My se domníváme, že v současné době by změna tohoto principu v kategorii domácností a v kategorii malých zákazníků neznamenala vůbec zátěž pro další odběratele, pro ty stávající odběratele, že by se to nutně muselo promítnout do cen energií. Když se podíváme na výsledky hospodaření např. jednotlivých energetických a distribučních společností, zjistíme, že dosahují několikasetmilionových zisků. Pochopitelně tyto společnosti přišly, investovaly do nákupu akcií a potřebují, aby ty peníze, které investovaly do nákupu akcií, se jim vrátily zpět.
***