Neautorizováno !

(11.50 hodin)
(pokračuje Filip)

O návrhu na usnesení rozhodneme v hlasování pořadové číslo 394, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro tento návrh usnesení. Kdo je proti? Děkuji.

V hlasování pořadové číslo 394 z přítomných 96 pro 87, proti 1. Usnesení bylo schváleno.

Děkuji paní poslankyni Haně Orgoníkové. Končím bod 144.

Pokračujeme bodem

K tomuto bodu jsme obdrželi materiál, který vám byl rozdán do lavic. Prosím jednotlivé vedoucí stálých delegaci, aby se postupně ujali slova, materiály uvedli a přednesli návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Nejdříve žádám vedoucího stálé delegace Parlamentu do Meziparlamentní unie pana poslance Milana Ekerta, připraví se pan poslanec Pavel Severa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Milan Ekert: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se v komentáři ke zprávě, která vám byla předložena, omezím na několik poznámek.

Chtěl bych vám sdělit, že pátým rokem probíhá v podstatě permanentní reforma Meziparlamentní unie. Mimo jiné se snížila frekvence konání velkého formátu meziparlamentních konferencí. Zhruba od roku 1996 se trvale zvyšuje spolupráce se systémem Organizace spojených národů a dalšími světovými nevládními organizacemi. Výrazněji se uvnitř systému Meziparlamentní unie přesunuje řada rozhodovacích pravomocí směrem k nejvýznamnějším regionálním skupinám. Práce Meziparlamentní unie se díky využívání informačních technologií výrazně zmodernizovala.

Parlamentní konference zpravidla probíhají s konferencemi mezivládními, a především v posledním období se stává pravidlem, že parlamentáři jsou schopni dospívat k závěrům snadněji než struktury mezivládní, což samozřejmě není příliš velkým překvapením. Jako příklad budiž uvedeno zasedání parlamentářů, které probíhalo zároveň se zasedáním mezivládního rozměru Světové obchodní organizace v Cancúnu, kdy parlamentáři byli schopni dospět k závěrům, na rozdíl od mezivládního rozměru. Dalším příkladem by možná mohla být i loňská deklarace předsedů parlamentů v New Yorku před zahájením 60. Valného shromáždění OSN.

Během tohoto funkčního období byl prosazen statut pozorovatelské organizace při OSN s neobvyklou exkluzivitou, distribucí dokumentů Meziparlamentní unie v rámci systému OSN. Významnou měrou se o to zasloužilo české předsednictví Valného shromáždění a chilské předsednictví Meziparlamentní unie.

Na programu 108. statutární konference v chilském Santiagu na jaře roku 2003 se podařilo prosadit společný návrh České republiky, Maďarska a Spolkové republiky Německo, který vyústil ve schválení rezoluce věnující se mezinárodní spolupráci při prevenci a řešení přeshraničních přírodních katastrof a jejich dopadu na postižené regiony. Původ tohoto návrhu byl tehdy zřejmý: byla to reakce na povodně v létě 2002 v oblastech střední Evropy.

Dále připomínám, že statutárním členem pětičlenného výboru na ochranu práv parlamentářů už v tuto chvíli osmý rok je paní kolegyně Veronika Nedvědová a já. Tento výbor na ochranu práv parlamentářů pokládám za významný instrument v rámci celého systému Meziparlamentní unie.

Dovolte mi na závěr mého krátkého vystoupení poděkovat všem členům delegace a všem skupinám přátel za spolupráci v proběhlém volebním období. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Milanu Ekertovi. Nyní vedoucí stálé delegace Parlamentu do parlamentního shromáždění Severoatlantického paktu pan poslanec Pavel Severa. Připraví se pan poslanec Petr Šulák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Pavel Severa: Milé dámy, vážení pánové, domnívám se, že budu ještě stručnější než kolega přede mnou. Především bych chtěl poděkovat všem členům delegace za spolupráci ve stálé delegaci Parlamentu do Parlamentního shromáždění NATO. Především děkuji paní poslankyni Vlastě Parkanové, která přede mnou byla vedoucí delegace až do změny, která nastala v roce 2003.

Domnívám se, že Parlamentní shromáždění NATO je orgánem velmi aktivním. Členové naší delegace se zúčastňují několika desítek různých seminářů, zasedání a jednání.

Domnívám se, že nemusím vyjmenovávat problémy, které v posledních čtyřech letech byly diskutovány v souvislosti se Severoatlantickou aliancí. Nicméně se domnívám, že po přečtení naší podrobné zprávy mohu pouze zdůraznit, že jako aktuální témata do budoucna se jeví pro další jednání problematika Blízkého východu, problematika Ruské federace, odzbrojování. Domnívám se, že velmi aktuálním tématem v následujících letech nebo desetiletích pro naše zástupce bude i problematika kontinentu afrického.

Kdo by chtěl podrobnější informace, jsou k dispozici v naší delegaci, v našem sekretariátu. To, co máte k dispozici, je stručné shrnutí toho, jaké aktivity byly provedeny naší delegací, našimi členy.

Já vám děkuji za pozornost a věřím, že stálá delegace do Parlamentního shromáždění NATO bude nadále schopna spolupracovat na různých tématech, která přesahují problémy naší země. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pavlu Severovi. Slova se ujme vedoucí stálé delegace Parlamentu do Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě pan poslanec Petr Šulák. Připraví se pan poslanec Miroslav Beneš.

Poslanec Petr Šulák: Vážené kolegyně a kolegové poslanci, vážená vládo, vážený pane předsedající, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě jako největší regionální organizace sdružuje 55 států Evropy, střední Asie, USA a Kanadu. Její vznik se datuje od roku 1975, kdy byla na základě helsinského závěrečného aktu založena Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě s cílem vytvořit mnohostranné fórum pro jednání o otázkách bezpečnosti a prohlubování vzájemné důvěry. Parlamentní shromáždění bylo založeno v květnu 1991 na zasedání zástupců parlamentů členských států v Madridu. Podnětem k jeho založení byla pařížská Charta pro novou Evropu, přijatá na summitu v Paříži v roce 1990, obsahující výzvu k zapojení parlamentů do helsinského procesu.

Činnost parlamentního shromáždění se soustřeďuje na stejné otázky, jako jsou tři koše Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě: 1. otázky politické a bezpečnostní, 2. otázky ekonomické, 3. otázky humanitární a lidských práv. Hlavním úkolem parlamentního shromáždění je hodnotit uplatňování opatření Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě s členskými státy, diskutovat o tématech projednávaných Radou ministrů a vrcholnými summity OBSE, rozvíjet a podporovat mechanismus prevence a řešení konfliktů, přispívat k posilování a konsolidaci demokratických institucí účastnických zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a napomáhat rozvoji institucionálních struktur OBSE a spolupráci s nimi. Jednou ze stěžejních činností parlamentního shromáždění OBSE je rovněž monitorování demokratického charakteru voleb v různých zemích.

Informace o jednotlivých akcích, kterých se delegace zúčastnila, jste obdrželi ve zprávě, která vám byla předložena. Jen chci zrekapitulovat. V Poslanecké sněmovně pracovali ve stálé delegaci do Parlamentního shromáždění OBSE kolegové Petr Bratský z ODS, Jiří Karas z KDU-ČSL, Jaroslav Plachý z ODS, Marie Rusová a Petr Šulák, který byl také zvolen předsedou. Stálá delegace Parlamentu České republiky do Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě navázala na práci z předchozího volebního období a snažila se v rámci možností co nejaktivněji se zapojovat do práce této meziparlamentní instituce jak pravidelným vysíláním svých zástupců Poslaneckou sněmovnou na akce organizované parlamentním shromážděním, tak aktivním vystupováním a věcnými příspěvky svých členů do diskuse při téměř všech jednáních parlamentního shromáždění.

U této delegace je charakteristické, že její působení se neodehrává pouze v zasedacích sálech a v luxusních hotelech, ale při monitorovacích misích, častokrát přímo v terénu, za obtížných podmínek, v krizových a nebezpečných oblastech zemí s vysokou politickou nestabilitou či přímo v blízkosti probíhajících válečných konfliktů.

***