Neautorizováno !

(11.30 hodin)
(pokračuje Jičínský)

A v rámci tohoto ústavního návrhu, který Poslanecká sněmovna většinově schválila, ale Senát odmítl, bylo i jiné řešení tohoto problému, pro který nyní máme navrženu speciální ústavní úpravu. Říkám to proto, že možností, pokud by většina nejenom tedy Poslanecké sněmovny, ale i Senátu, byla pro to, že se tento problém má nějak ústavně řešit, že je vážný a že je vhodné mít ústavní mechanismy k jeho řešení, že tedy to, co navrhuje Senát, je jistě možnou ústavní procedurou, kterou ovšem musíme posoudit v rámci celého ústavního uspořádání nejvyšších orgánů, ale že jsou možné i jiné postupy. Jestliže byl za nestandardní označen postup, který vyžadoval přijetí zvláštního ústavního zákona pro řešení jednotlivé nebo zvláštní situace, čili řešení ústavního zákona ad hoc, potom chci říci, že v tom zmíněném návrhu změny ústavy bylo jiné řešení, které považuji za vhodnější. Totiž když se vytvoří taková situace, že dost dobře nelze vytvořit za stávajícího složení Poslanecké sněmovny stabilní vládu, potom Poslanecká sněmovna se může usnést ústavní většinou na tom, že se rozpustí, jsou vypsány volby, ale není třeba do toho vtahovat žádný další ústavní orgán.

Pan senátor Julínek tady uvedl, že návrh nezvyšuje přímo pravomoci prezidenta republiky. Já netvrdím, že je zvyšuje přímo, ale určité postavení prezidenta republiky závisí nejenom na jeho formálních ústavních ustanoveních, ale závisí i na celém komplexu vztahů, v nichž on svůj úřad vykonává. Pokud by tuto pravomoc měl, nepochybně to přispívá k posílení jeho role a já za stávajícího stavu, kdy prezident republiky se často chová aktivisticky, to nepovažuji za vhodné.

Uvádím tady tyto úvahy, žádný procedurální návrh nepodávám, ale myslím, že z hlediska volební kampaně, v níž tyto otázky nepochybně se dostávají na pořad, včetně toho, že občané se nás ptají, zda dvoukomorový parlament není příliš složitou parlamentní institucí pro relativně menší zemi, tak že je vhodné mít odpovědi i na takovéto otázky, které jistým způsobem se snaží řešit návrh ústavní změny, který podává Senát jako svůj návrh.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zdeňku Jičínskému. A ještě než dám slovo dalším přihlášeným, konstatuji, že jsem přijal omluvu z vážných rodinných důvodů pana poslance Ladislava Býčka z dalšího jednání.

Nyní pan poslanec Jiří Pospíšil a připraví se pan poslanec Karel Vymětal. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych učinil několik velmi stručných poznámek, na návrh pana zpravodaje budou opravdu velmi stručné, k předloženému sněmovnímu tisku.

Chci říci, že velmi vítám iniciativu Senátu a že podporuji tento návrh. Dovolím si velmi stručně zdůvodnit, proč mám takovéto stanovisko. Úvodem chci říci, že jsem sám příznivcem relativně rigidních ústavních systémů, to znamená takových ústavních systémů, které spíše přinášejí stabilitu do právního řádu a které spíše znemožňují a odstraňují případné extrémní situace, než aby je nějakým razantním způsobem řešily. A tu rigiditu mj. vnímám i v tom, že ústavní systém jako takový v zásadě by měl být až na případné výjimečné situace neměnný. Na druhou stranu je třeba říci, že pokud se vyskytne nějaký problém u ústavního systému, pak bychom se určitým změnám neměli bránit, alespoň bychom o nich měli hovořit. A to, že v naší ústavě chybí způsob řešení krizí v případě, kdy zde není vláda podporovaná Poslaneckou sněmovnou, tak na tom se asi všichni shodneme. To znamená, měli bychom diskutovat o modelech, jak řešit problémy vládních krizí, a model rozpuštění Poslanecké sněmovny je podle mě jedním z relativně elegantních způsobů, jak takovouto situaci řešit.

Jsem přesvědčen, že ústavní model státu, který má systém vlády parlamentní demokracie, jehož zákonodárné těleso, to hlavní, to znamená Poslanecká sněmovna, od které se generuje moc výkonná, je voleno poměrným systémem, tak takovýto systém potřebuje podle mě mít zakotven jasný model rozpouštění Poslanecké sněmovny, a to z tohoto důvodu, že poměrný volební systém často generuje takové složení Poslanecké sněmovny, ze kterého se jen obtížně generuje jednoznačná stabilní většinová vláda, jinými slovy, a všichni to asi víme, je-li poměrný volební systém, pak je celý výkon veřejné moci lehce méně stabilní a celý systém je více náchylný k vládním krizím a generování ne příliš silných vlád. To je důvod, proč já podporuji to, aby tento návrh prošel do čtení a byl diskutován jak na ústavněprávním výboru, tak v komisi, kterou jsme si zřídili a která má otázky týkající se ústavy, ústavního pořádku a ústavnosti řešit.

Navržený model je podle mého názoru odpovídající pojetí české ústavy a české ústavnosti. Je v zásadě relativně rigidní, to znamená relativně znemožňuje příliš časté využívání institutu rozpouštění Sněmovny. Je to dáno mj. tím, že k tomu, aby mohla být Sněmovna rozpuštěna podle tohoto návrhu, je třeba participace jak představitele moci výkonné, v tomto případě prezidenta republiky, tak většiny Poslanecké sněmovny, to znamená dolní komory Parlamentu, který představuje moc výkonnou (správně zákonodárnou). To znamená, k rozpuštění Sněmovny je zde třeba participace moci výkonné a současně též moci zákonodárné. A to si myslím, že je dostatečná garance toho, že rozpouštění Poslanecké sněmovny, tento institut, by případně nebyl nadmíru zneužíván a celý systém by se tím nestal více nestabilním.

Poslední bod - slíbil jsem, že budu velmi stručný - který mě vede k tomu, že návrh je hodný další diskuse, je to, že podobné instituty obsahují ústavní modely jiných států, které mají podobný způsob vlády, to znamená mají v zásadě model parlamentní demokracie a zákonodárný sbor nebo zákonodárné těleso je právě generováno systémem poměrného zastoupení. Jak jsem řekl, tento systém je více náchylný k tomu, že se generují vlády nepříliš stabilní, často i menšinové, a proto je třeba mít prostředek, jak tyto problémy řešit.

Dámy a pánové, tolik několik důvodů, proč si myslím, že návrh bychom měli postoupit k dalšímu projednávání, že by se jím seriózně měl zabývat ústavněprávní výbor a též komise, která tyto problémy, problémy týkající se ústavy, řeší. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Pospíšilovi. Nyní pan poslanec Karel Vymětal - zatím poslední. A vidím paní kolegyni Parkanovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Karel Vymětal: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Vážené dámy a pánové, Senát předloženou novelou ústavy projevil podle mého názoru významnou péči o usnadnění rozpuštění Sněmovny v - podle názoru Senátu - krizové situaci a domnívá se, že současných možností je v ústavě málo. Je to jistě legitimní názor Senátu.

V té souvislosti bych ovšem velmi ocenil, kdyby stejnou péči věnoval Senát i svému postavení a zejména posílení demokratických principů při obsazování křesel v Senátu. Všichni víme, že podle v současné době platných volebních zákonů, které vycházejí z ústavy, stačí, aby k volbě senátora se dostavil k volbě sám kandidát a jeho rodina, a senátor je zvolen sto procenty hlasů voličů. Jsem přesvědčen o tom, že by došlo k výraznému posílení principu demokracie, kdyby došlo k motivaci voličů zúčastnit se volby senátora, a to například tím, že by bylo stanoveno kvorum účasti voličů pro platnost volby senátora, například čtyřicet procent. Takto zvolený senátor by jistě měl mnohem silnější mandát než senátor zvolený například sedmi procenty voličů, jak je tomu dnes.

***