Neautorizováno !

(12.20 hodin)

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Prosím, ptám se, zda se někdo další hlásí. Paní poslankyně Vlasta Parkanová, ale ještě předtím s faktickou poznámkou pan poslanec Vondruška.

Poslanec Josef Vondruška: Vážení přítomní, je zde dost osob, které mají právnické vzdělání. Je samozřejmě otázkou, nakolik jsou právníky, resp. nakolik jsou právníky s praktickými zkušenostmi. Mohu paní kolegyni Dundáčkovou prostřednictvím paní předsedající ubezpečit o tom, že v případě realizace práva v soudním procesu, pokud ho tedy bude aplikovat ať už jako advokátka nebo jako jakákoliv jiná zástupkyně zúčastněné strany, v drtivé většině se domůže toho práva tak, že bude spočívat v papíru s razítkem, jak se říká mezi občany, ale nikoliv v dobytých penězích z pohledávky. A to je přece jen rozdíl. Protože domoci se práva není jen razítko. To jsou opravdu pro tu matku hotové peníze a nemá v současném systému vymáhatelnosti práva šanci.

Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM a některých poslanců ČSSD.)

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: A nyní tedy paní poslankyně Vlasta Parkanová.

Poslankyně Vlasta Parkanová: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, tady se někteří mí předřečníci vyjadřovali k tomu, jaké mají osobní životní zkušenosti s takovouto situací. Já jsem porozuměla a vím i z osobního kontaktu s paní kolegyní Dundáčkovou, že ona se starala o své dítě nebo své děti z pozice svobodné matky. Já za sebe zase musím říct, že jsem svoje dětství a svůj raný život prožila jako dítě svobodné matky. Věřte, že máme dostatek zkušeností vlastních s tím, jakým způsobem se s tím člověk vypořádává, a to jak z pohledu ekonomického, tak z pohledu společenského. Možná dneska je ta doba jinde, ale být matkou svobodného dítěte v 50., 60. letech nebyla až tak úplná legrace. Proto mi věřte, že to, co vám nyní chci sdělit a co souvisí i s tímto návrhem zákona, mám podloženo vlastními zkušenostmi a že by bylo hrubou křivdou myslet si, že já jsem člověk sociálně nebo lidsky necitlivý.

Já samozřejmě vím, že neplacení výživného je velký problém, a vím, že mnoho matek se může ocitnout ve velmi svízelné situaci. Přesto ale vidím řadu velmi podstatných argumentů, proč tento sociálně vstřícný návrh vůči matkám samoživitelkám je nesprávné přijmout. Vedle ekonomických, a ty už zde byly zmíněny přede mnou a jistě o nich možná ještě další budou mluvit, bych chtěla zmínit trestněprávní hledisko této věci. Přece neplacení výživného je u nás trestným činem a je nutno zdůraznit, že tomu tak ve všech jiných zemích není. Náš stát tímto způsobem poměrně zásadně ochraňuje matky samoživitelky a jejich děti. Trestněprávní ochrana obětí trestných činů je však jen zcela výjimečně doprovázena poskytováním náhrady škody. Platí přitom, že nejen matky samoživitelky se mohou dostat do existenčních potíží vlivem trestné činnosti někoho jiného. A pokud bychom souhlasili s principem, že v některých případech je možné, aby stát na sebe přebíral škodu vzniklou trestnou činností a sám se následně zabýval jejím vymáháním na povinných osobách, není možné pominout, a už to tady zaznělo, i další kategorie osob, kterým trestná činnost někoho druhého způsobila vážné potíže.

A druhá moje poznámka se týká zásahu do rodinných vztahů, které návrh zákona představuje. Neplatit výživné znamená zříkat se odpovědnosti za vlastní potomky. Převzetí této odpovědnosti státem pak znamená další destrukci už tak vážně narušených rodinných vztahů. Z povinnosti vůči dětem by se v lepším případě stala povinnost vůči státu. V praxi by to s největší pravděpodobností přineslo další snížení ochoty platit výživné, a to podle oblíbeného hesla "Ať se stát postará!". A co je však ještě horší, dali bychom tím najevo, že děti nepatří rodičům, že děti patří státu, a s tím já hluboce nesouhlasím. (Potlesk poslanců KDU-ČSL a ODS.)

Závěrem mi dovolte říci, že všechno to považuji za naprosto nepřijatelný posun v chápání odpovědnosti vůči rodině a vůči dětem. A myslím, že bychom se proti tomu měli postavit všichni. Nejen ti, kteří se takto vyjadřují.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KDU-ČSL a ODS.)

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: S faktickou poznámkou pan poslanec Petr Pleva, potom se přihlásil do rozpravy pan poslanec Josef Mikuta.

Kolegyně a kolegové, jenom vám chci sdělit, že jsme se dohodli na tom, že tři čtvrtě hodiny před polední přestávkou se budeme zabývat volebními body. Nechci přerušovat tento bod. Volebními body se budeme zabývat až po ukončení tohoto bodu, a poté teprve bude přestávka na oběd. Nechci říkat, že bude nepřiměřeně krátká, nicméně zřejmě z toho času si přece jenom ukrajujeme.

Prosím, pane poslanče, máte slovo vy a potom pan poslanec Josef Mikuta.

Poslanec Petr Pleva: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, mě fascinuje, jak poslanci sociální demokracie žehrají na tristní stav ve vymáhatelnosti práva v této zemi. Nevíte náhodou, kolegové ze sociální demokracie, kdo je v této zemi od roku 1997 u moci? (Potlesk poslanců ODS.)

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Pan poslanec Josef Mikuta.

Poslanec Josef Mikuta: Vážená paní místopředsedkyně, členové vlády, kolegyně, kolegové. Chtěl bych přičinit jenom osobní poznámku, proč podpořím návrh zákona kolegyně Čurdové.

V podstatě tady hovoříme o problematické situaci ve vybírání předmětných dávek. Na tom se jistě všichni shodneme. Můžeme dělat mnoho právních rozborů, na druhé straně se vás ptám: Co je pro nás tou skutečnou prioritou? Pro mě jako pro otce čtyř dětí, a mám v rodině dceru, která má podobný problém, je velice důležité, abychom zajistili, v tomto případě svobodným matkám - ne pro ně, ale pro jejich dítě - podmínky k tomu, abychom jim mohli dát důstojné vzdělání, ale i zdravou výživu, abychom se mohli o ně v každém směru řekněme multiplikačním efektem postarat.

Kam tím ale směřuji? Tady dejme tomu není výchova státu k dětem, ale ta odpovědnost matek není jenom vůči dětem, ale je přece i vůči tomu státu. Vždyť v našich dětech, vychováme-li je kvalitně, a dnes na trhu pracovní síly v Evropy se nikdo například bez řádného vzdělání nebo nějakých význačných profesních dovedností neuplatní, my se přece nechceme stát montážním závodem Evropy. Chceme dát naše děti do kontextu Evropské unie jako plnohodnotné, pokud možno zdravé a vzdělané, občany. A co budou prosím pěkně v budoucnosti tyto děti dělat? Budou přece, chcete-li to striktně ekonomicky, význačnými přispěvateli k růstu hrubého domácího produktu této země. Jestli to nechcete brát pocitově a nechci-li to já brát právně ani jinak, děláme to zase v konečném důsledku jenom proto, aby celý náš stát dobře prosperoval a dobře si vedl, vlastně ke zvýšení kvality života nás všech.

Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Ptám se, zda se někdo další hlásí do rozpravy. Pan poslanec Michal Doktor. Pana poslance Laštůvku jsem neviděla. (Gestem dává přednost poslanci Doktorovi.)

Poslanec Michal Doktor: Vážené kolegyně a kolegové, já jsem patřil mezi ty poslance, kteří vystupovali myslím si dostatečně razantně v průběhu prvního čtení a nechci to své vystoupení opakovat. Všechny argumenty, které jsem vznesl při prvním projednávání na půdě Poslanecké sněmovny, platí zcela a bezezbytku a nehodlám se nechat vtáhnout do rozpravy ani velmi osobním a naprosto nekorektním vystoupením paní poslankyně Čurdové.

***