Neautorizováno !

(12.00 hodin)

Místopředseda PSP Ivan Langer: Kdo se další hlásí do rozpravy? Nevidím žádnou přihlášku, rozpravu končím. Dávám možnost vystoupit se závěrečným slovem panu navrhovateli, ale považuji jeho poslední vystoupení téměř za vystoupení v rámci závěrečného slova.

Nyní dám tedy prostor paní zpravodajce.

Poslankyně Hana Orgoníková: Pane předsedající, dámy a pánové, v rozpravě, která proběhla k návrhu zákona, zde zazněly dva návrhy. Jednak to byl návrh na zamítnutí návrhu zákona a potom návrh na zkrácení lhůty. Samozřejmě by mezitím mělo proběhnout přikázání, pokud nebude návrh na zamítnutí přijat.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Přivolal jsem kolegyně a kolegy dlící mimo jednací sál.

Nechám tedy hlasovat o návrhu na zamítnutí předloženého návrhu zákona.

Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 66. Kdo je pro návrh zamítnout tento návrh zákona? Kdo je proti?

Z přítomných 130 kolegyň a kolegů pro návrh 61, proti 41. Konstatuji, že návrh na zamítnutí nebyl přijat.

Teď tedy budeme hlasovat o návrhu pana kolegy Janečka na zkrácení lhůty k projednání. Prosím o upřesnění - o, nebo na? Na 30 dnů. Dobře, nejprve tedy návrh na přikázání a následně na zkrácení lhůty.

Ale já ještě počkám na výsledek hlasování. (Kratičká pauza.) Já to vím, tak pojďte. Paní kolegyně Kupčová.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Kolegyně a kolegové, omlouvám se vám, hlasovala jsem pro zamítnutí, ale ze sjetiny je zřejmé, že se rozsvítilo světélko ne. Zpochybňuji hlasování.

Místopředseda PSP Ivan Langer: My, kteří jsme to zažili, se škodolibě usmíváme. Už jste dávno odhlášeni. (Výkřiky ze sálu: Nejsme!) Když jsem vás odhlašoval, tak jste se zase přihlásili. Tak jsem vás zase odhlásil, zase se přihlaste.

Budeme hlasovat nejprve o námitce. Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 67. Kdo souhlasí s námitkou? Kdo je proti?

Z přítomných 114 pro návrh 84, proti 12. Námitka byla přijata.

Budeme tedy opakovat hlasování o zamítnutí. Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 68. Kdo je pro, tento návrh zamítnout? Kdo je proti?

Z přítomných 116 pro návrh 69, proti 43. Tentokrát byl návrh na zamítnutí přijat.

Děkuji paní zpravodajce a panu navrhovateli.

Poslanec Josef Janeček: Je mi líto, že ona politická bota rozdupala fakta. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Končím projednávání tohoto návrhu.

Zahajuji projednávání bodu č. 81, kterým je

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1168/1 a předložený návrh v zastoupení Senátu odůvodní pan senátor Martin Mejstřík, kterého mezi námi vítám a uděluji mu slovo.

(Velký hluk v sále.)

Senátor Martin Mejstřík: Dobré poledne, dámy a pánové. Stojím před vámi s -

Místopředseda PSP Ivan Langer: Omlouvám se, pane senátore. Kolegyně a kolegové, prosím o klid v jednacím sále.

Senátor Martin Mejstřík: Stojím před vámi s poměrně jednoduchou novelou zákona o státních svátcích, která tkví v tom, že bychom byli rádi jako senátoři, abyste podpořili náš návrh a zařadili Velký pátek mezi státní svátky. Je to návrh můj a mých kolegů, který Senát podpořil. Zároveň ovšem Senát formou pozměňovacího návrhu v § 4 odst. 1 ruší slova "8. březen Mezinárodní den žen", což je významný den, který Poslanecká sněmovna před časem zařadila do zákona.

Já se pokusím stručně zdůvodnit tento návrh změny zákona. V současné době tento zákon stanoví třináct svátků a šest významných dní. Na rozdíl od některých států, např. Velké Británie, které mají pohyblivé svátky, to je připadne-li na sobotu či neděli, volno se posouvá na nejbližší den, je v České republice den svátku neměnný. V praxi tak dochází k situaci, kdy při existenci třinácti státních svátků připadá na pracovní dny zhruba polovina. Například v roce 2004, 2005 jsme de facto měli místo třinácti volných dnů sedm volných pracovních dnů. Navíc jedním ze svátků je i Velikonoční neděle, takže v podstatě je jich dvanáct, a ne třináct.

Velký pátek je součástí nejvýznamnějších církevních svátků, a to Velikonoc. Váhu Velikonoc Česká republika už v minulosti uznala v zákoně díky zařazení Velikonoční neděle i pondělí do zákona o státních svátcích. Vzhledem k právě uvedenému tak není příliš zřejmé, z jakého důvodu zůstal Velký pátek pracovním dnem. Velký pátek uznávají za církevní svátek např. Velká Británie, Irsko, Finsko, Bavorsko, Nizozemí, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, v neposlední řadě i Slovensko. V Dánsku a Norsku mají dokonce státem uznaný svátek a s tím spojené pracovní volno i na Zelený čtvrtek. Pro nemalou část obyvatel České republiky je Velký pátek neopomenutelným symbolem souvisejícím s křesťanskou tradicí, která se nesmazatelně zapsala do dějin celého evropského kontinentu. O její závažnosti svědčila i polemika o zařazení odkazu na křesťanské hodnoty do návrhu evropské ústavy. Ve společném prohlášení evropských států - Itálie, Polska, Portugalska, Litvy, Malty, ale i České republiky a Slovenska - adresovaném předsedovi Evropské rady se tehdy doslova uvádělo: Záležitost křesťanského dědictví zůstává pro naše vlády prioritní, stejně tak jako pro mnoho našich poslanců v Evropském parlamentu, národních parlamentech a pro miliony obyvatel Evropy.

Vážené dámy a pánové, nejen proto, ale i proto bych vás požádal o podporu našeho návrhu změny tohoto zákona. O křesťanství zde už řeč byla. Mohu jako jeden z dalších podpůrných důvodů uvést i to, že počínaje Zeleným čtvrtkem mají děti prázdniny, takže i lidé, kteří nevěří, neslaví svátky velikonoční jako církevní svátky, by tento návrh uvítali, protože by mohly svátky trávit pohromadě celé rodiny.

***