(10.10 hodin)
Místopředseda PSP Jan Kasal: V tuto chvíli vám děkuji. Dámy a pánové, přistoupíme k hlasování.
Jak bylo řečeno, organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru.
O tomto návrhu rozhodneme v hlasování číslo 675. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Hlasovalo 121 poslanců, 98 pro, 1 proti. Návrh byl přijat.
Dále rozhodneme o návrhu přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 676. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Hlasovalo 121 poslanců, 94 bylo pro, 1 proti. Návrh byl přijat.
Dále rozhodneme o návrhu na zkrácení lhůty pro projednávání na 20 dnů se souhlasem předkladatele.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 677. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Ze 120 přítomných bylo pro 89, proti 1. Návrh byl přijat.
Děkuji pánům navrhovateli i zpravodaji. Končím první čtení této poslanecké iniciativy.
Dalším bodem, kterému se budeme věnovat, je bod
84.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb.,
o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1024/ - prvé čtení
Prosím, aby předložený návrh odůvodnil ministr vnitra František Bublan.
Ministr vnitra ČR František Bublan: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych na základě pověření vlády České republiky uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, tzv. trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon číslo 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Předložený návrh zákona se týká úprav ve třech oblastech. První oblastí je předmět navrhované právní úpravy ve vymáhatelnosti identifikačních úkonů. Trestní řád a zákon o Policii České republiky umožňují policejním orgánům provádět identifikační úkony, např. snímat daktyloskopické otisky, pořizovat obrazové záznamy, odebírat biologické vzorky, provádět měření těla apod. Přestože je policista oprávněn tyto úkony provádět, platná právní úprava neumožňuje použití bezprostředního donucení v případech, kdy se osoba odmítá těmto úkonům podrobit. V trestním řízení je pro tento případ možné uložit pouze pokutu do výše 50 tisíc korun podle paragrafu 66 trestního řádu. Víme z minulosti, že někteří pachatelé trestné činnosti raději zaplatí tuto pokutu, aniž by se museli podrobit těmto úkonům a tím vlastně odevzdat důkazy, že spáchali trestný čin. Vymáhatelnost pokuty je také u mnohých osob těžko proveditelná, takže toto ustanovení je skutečně nedostatečné.
Pokud budou policisté oprávněni provést identifikační úkon, např. třeba odebrat vzorek DNA, i přes nesouhlas podezřelého nebo obviněného, může být takto získán spolehlivý a přímý důkaz, na jehož základě bude pachatel trestného činu usvědčen. Stejně tak v případě to DNA může mít opačný účinek - osoba může být vyviněna z tohoto podezření. Pro úplnost uvádím, že tato expertiza nemá pouze represivní charakter, ale také pozitivní. Současné zahraniční zkušenosti některých států svědčí o tom, že je to velmi účinné. Tuto úpravu mají např. v Nizozemí, Velké Británii, některé státy USA, mají ji i na Slovensku.
Návrh zákona dále rozšiřuje oprávnění příslušníků Policie České republiky při odhalování trestných činů a zjišťování pachatelů, pokud nemůže získat osobní údaje umožňující budoucí identifikaci jiným způsobem, provádět tyto úkony u osob pravomocně odsouzených za spáchání úmyslného trestného činu, které se v současné době nacházejí ve věznicích nebo kterým bylo pravomocným rozhodnutím uloženo ochranné léčení. Tento požadavek je také velmi opodstatněný a souvisí s tím, že stoupá podíl recidivistů na páchání trestné činnosti.
Ve druhé oblasti je právní úprava, která upravuje používání donucovacího prostředku pout. Podle současné platné právní úpravy je policista oprávněn použít pouta, jakož i ostatní donucovací prostředky v zájmu ochrany bezpečnosti osob, své vlastní, majetku a ochrany veřejného pořádku proti osobě, která jej ohrožuje. Před použitím těchto prostředků je povinen vyzvat osobu, aby upustila od tohoto jednání, jinak že bude použito donucovacích prostředků. Již delší dobu sílí ze strany Policie České republiky požadavek, aby její příslušníci byli oprávněni při doprovodu, to znamená při eskortování osob, používat pouta i v okamžiku, kdy se eskortovaná osoba ještě nedopouští ohrožujícího konání, ale existuje důvodný předpoklad, že se takto bude chovat nebo že se pokusí uprchnout. Obdobné oprávnění mají příslušníci Vězeňské služby a Justiční stráže. Tady jde o to, srovnat tato oprávnění u policie.
Poslední oblastí, která je předmětem této právní úpravy, je plnění závazků České republiky v souvislosti s jejím přistoupením k úmluvě o Europolu. Česká republika se stala dnem 1. 9. 2004 smluvním státy úmluvy založené na článku K3 smlouvy o Evropské unii, o zřízení Evropského policejního úřadu. Tato úmluva sice neukládá přijetí navrhované právní úpravy, avšak z důvodu větší právní jistoty je přistoupeno k promítnutí některých ustanovení úmluvy o Europolu do vnitrostátního právního řádu, a to do zákona o policii. Navrhovaná úprava se týká určení konkrétního orgánu, který plní úkoly národní jednotky na základě úmluvy o Europolu, a dále orgánu, který bude pověřen přijímáním žádostí osob na přístup k informacím, které se jich týkají a kterými disponuje Europol, a také žádosti o přezkum těchto osobních údajů.
***