(11.50 hodin)
(pokračuje I. Šedivá)
Navíc ještě je zde problém v tom, že do Kovošrotu jako takového jsou sváženy od jiných sběren zde přijímané dodávky, a to ve formě - znáte to sami - odpad na korbě, který je po svém složení na místě centrálního výkupu ve své podstatě zcela neidentifikovatelný ze strany příjemce vzhledem k tomu, že dost těžko můžeme předpokládat, že je možno v této kupě hledat identifikační znaky atd. Zase je to z mé strany apel na to, aby tento zákon opravdu postihoval na místě, kde se postihovat dá a kde to je reálné.
Identifikace osob, která je zde požadována, je navrhována ve velmi širokém rozsahu, v širším, než je ve vyhlášce. Je zde například požadavek na vydání dokladu totožnosti, u právnických osob doplnění identifikace i fyzické osoby, která za právnickou osobu jedná, požadavek na zaznamenání hodiny odevzdání odpadu, což jsou samozřejmě věci, které v bohulibé činnosti mohou být možné, nicméně je otázka, jestli zase právě u velkých centralizovaných zařízení odpadu je toto podstatné a možné v praxi z časových důvodů realizovat a vůbec z důvodu dohledatelnosti původců kriminalizovaných činností jestli je stěžejní toto zachycovat.
Pak je tu ještě podle mne problém s koncesovanou živností v momentě, kdy je třeba si uvědomit, že v systému, který je zde praktikován, je nakládání s nebezpečným odpadem živností volnou, a my bychom zde přikazovali živnost, která je nakládáním s kovovým odpadem, vlastně o řád tvrdší, to znamená koncesovanou.
Vedle toho je pak ještě otázka diskuse množství kilogramů, které by mělo být jakoby limitní pro dokazování v praxi. Formulace 100 kg týdně - nedovedu si moc dobře představit, jak to bude aplikováno v praxi. Problém je i v tom, že vyhláška, která je dnes platná, tam žádné hmotnostní omezení nemá, to znamená, že identifikace se týká každého dodání, takže je otázka, co vlastně zvolit, jestli tvrdost vyhlášky snižovat, či ne.
Pak je ještě třeba se na věc dívat i z praktického pohledu fungování obcí, protože všichni víme, jak fungují sběrné dvory. Tam se požadavek původu dodávaného odpadu nijak neeviduje a je potom otázkou přístupu, jak by to u sběrných dvorů mělo být řešeno, aby to všechno navzájem bylo v souladu. Vedle toho v praxi je i problém s tím, jakým způsobem je nakládáno dejme tomu se sběrem, který je v obecné rovině bezplatný - známe svozy skautů, hasičů. I toto by nějakým způsobem mělo do tohoto způsobu nakládání se šrotem zapadat a je otázka, jak to pak vyřešit.
Na závěr bych chtěla říci, že tato fakta jsou podle mě docela podstatná a je třeba zařídit celou záležitost řešení kriminalizovaného odpadu tak, aby pokud možno přijetí této novely nemělo negativní dopad na hutní průmysl, protože je třeba si uvědomit, že ročně vzniká v České republice 3,5 mil. tun kovových odpadů, těch kriminalizovaných je opravdu jen velmi nepoměrná část, a to, aby Kovošroty mohly dobře fungovat právě v centralizované části, kdy se dodávky počítají na tisíce tun a děje se tak pomocí vagonů, které jsou nakládány z přijímaných hald odpadů, které jsou sváženy z okolí, tak je třeba tomu vyhovět v tom smyslu, že tyto dodávky mají samozřejmě návaznost na hutní průmysl a není možno je tím pádem nějakým způsobem ohrožovat. Takže je to opět na konci shrnutí a apel na to, aby formulace, které by měly řešení napomoci, odpovídaly reálu a aby zapadly do celého kontextu toho, co je třeba nejen řešit, ale i podporovat, protože samozřejmě funkce Kovošrotu v tomto smyslu je pro hutní průmysl nenahraditelná.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní kolegyně. Slovo má pan poslanec Turek, připraví se pan kolega Petr.
Poslanec Radim Turek: Děkuji, pane místopředsedo. Paní poslankyně, páni poslanci, přiznám se, že jsem si vydechl poté, kdy zpravodajka řekla, že alespoň doporučí propuštění zákona do druhého čtení a umožní práci poslancům v příslušném výboru, nebo výborech, podle toho, kam bude tento návrh zákona přikázán.
Musím říci na obhajobu tohoto zákona, že on samozřejmě nespadl z čistého nebe. Na zákonu jsme pracovali poměrně dlouhodobě. Když to řeknu zjednodušeně, na tento zákon je i společenská objednávka, protože je to problematika, která skutečně trápí především průmyslová centra. Dochází k nenapravitelným škodám. Jak říkala i paní zpravodajka, je problematické postihnout někoho, kdo donese třeba i vysoce cenné zařízení, vyspělou techniku, do sběru, a tam je na váze ohodnocena tato vyspělá kovová, železná nebo prostě podobná technika několika stovkami nebo občas tisícovkami, které za to ten dotyčný obdrží. V případě, že se nejedná o desetitisíce, tak je to v podstatě trestně nepostižitelné.
Záměrem předkladatelů je v úzké spolupráci s představiteli hutních, důlních a průmyslových podniků, v tuto chvíli především Moravskoslezského kraje, a jsem velmi rád, že se k nám přidala i rada města pražského, a musím také ocenit velkou podporu Sdružení obcí Karvinska, které všechny svorně tento návrh zákona podporují a doporučují ke schválení, protože škody, které vznikají nejen těmto průmyslovým podnikům, jsou v řádech minimálně milionů, a to i v obcích.
Já si myslím, že bychom byli schopni třeba v případě zájmu tady spolu s kolegou zajistit prezentaci, instruktážní filmy, videozáznamy z bezpečnostních kamer, z nichž některé přímo usvědčují, jakým způsobem tato trestná činnost probíhá, jak je páchána. Já se tady nevydávám za kovaného ekologa, protože tento zákon ani s ekologií nic příliš společného nemá. Považuji jej spíše za zákon, který je z oblasti, která mi více přísluší, to je branně bezpečnostní, především z oblasti, kde dochází k páchání trestné činnosti. Škody se velice těžko dohledávají. Jestliže vám předvedeme právě v případě zájmu, jakým způsobem je tato trestná činnost páchána, tak vás možná ještě více přesvědčíme o nutnosti této novely. Dnes můžeme říci, že obchod s kovovým odpadem je v podstatě i součástí specifické skupiny organizovaného zločinu.
***