(11.10 hodin)
(pokračuje F. Koníček)
Splnila tato firma z tohoto pohledu základní referenční kritéria stanovená v zadávací dokumentaci v bodě 6.2.1. - ano, či ne? A pokud byla splněna, tak prosím konkrétně uvést, jaké reference byly uvedeny jako relevantní v rámci této nabídky.
Poslední otázka, kterou mi dovolte položit zadavateli, je záležitost, která bude myslím zajímat i všechny daňové poplatníky a bude zcela jistě předmětem diskuse, spekulace, a bylo by dobře, aby na ni existovala jasná odpověď, a sice zda zadavatel při shodných technologických řešeních, která byla předkládána v rámci nabídek, považuje za důvodné, aby cenový rozdíl v nabídce toho uchazeče, který je tam označován v nabídkách 3 a 4, ve výši 4,5 mld. Kč byl považován za výraz dobrého hospodaření s veřejnými prostředky, a to zvláště v případě, kdy jednak nebyl, a je otázkou, zda bude a jak bude řešen tento případ, pokud se dostane na přezkumné řízení v rámci ÚOHS, kdy není zcela jasné, zda se jedná buď o ryze formalistický přístup, který nemá dostatečnou oporu v zákoně, anebo kdy může dojít k tomu, že podle výkladu potom eventuálně toho přezkumného orgánu by došlo k tomu, že rozhodování, která byla uplatňována, nejsou zcela v pořádku. Rozdíl 4,5 mld. Kč je podle mého soudu přece jen natolik významný, on činí 30 % rozdílu mezi oběma nabídkami, že si myslím, že je zcela legitimní, aby zadavatel jako správný hospodář s veřejnými zdroji zvažoval, zda neexistuje jakékoliv jiné legitimní řešení, které by mu umožnilo jako státu najít řešení ekonomicky úspornější. Znovu říkám, nota bene v případě, kdy se jedná o shodné technologie, u nichž pravděpodobně nelze hledat důvod k rozdílu právě v cenových aspektech.
Toto jsou tedy otázky, které bych směřoval na pana zadavatele. Současně bych jej požádal a poprosil, aby se k tomuto projektu snažil zadavatel postavit i tím, nejen že musí konat podle zákona, to považuji za samozřejmost, ale aby k tomuto aspektu využil všech možných interpretací daných v ustanoveních zákona tak, aby to rozhodnutí bylo skutečně nejen systémově moudré, ale zejména i ekonomicky úsporné a racionální.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan kolega Býček, připraví se pan poslanec Sehoř.
Poslanec Ladislav Býček: Děkuji, pane předsedající. Myslím, že ani nebudu potřebovat mikrofony, že si klidně budu moci tady mumlat něco pro sebe, protože stejně tady nikdo nemá zájem to slyšet. Možná se stane zázrak. Já jsem si myslel, že se stane zázrak a že budeme velice rychle řešit problém na dálnicích republiky. Bohužel věc se komplikuje a já do té komplikace musím také přispět.
Při projednávání zákona o mýtném jsem tady řekl některé své argumenty, proč mám výhrady jak k zákonu o mýtném, tak i k postupu, který byl zvolen v zadávacích podmínkách právě při absenci zákona o mýtném, že některé věci budou zpochybňovány a budou lehce zpochybnitelné právě pro konečné znění zákona o mýtném.
Ale k meritu věci, to znamená k předložené zprávě. Domnívám se, že faktografická stránka zprávy zejména z pohledu času, techniky provedení, je mistrovské dílo. Že je tam spousta informací, které jsou dle mého názoru nadbytečné, to je možná stylem jednání vlády, že ukecané materiály mají vždycky pozitivní hodnocení.
Já bych chtěl říci několik poznámek a současně si dovolit i otázky na předsedu vlády a ministra dopravy. Za prvé v tom výčtu, kdo a jak se do přípravy zapojil, není zmínka problému, který vidím já jako problém, proč to nemohl dokončit fond dopravní infrastruktury, proč o to přišel a proč byla zatížena veřejnost, tedy daňoví poplatníci, náklady spojenými s poradenskou činností, která byla a něco stála. Takže se ptám, jakým způsobem tento moment byl, tedy využití té poradenské společnosti, kolik to stálo, jaké bylo výběrové řízení na tu společnost, zda tam byl nebo nebyl ještě kromě toho poradenského zadání nějaký jiný… To je otázka číslo jedna - úloha a cena a ta účast v tom procesu výběrového řízení.
Na straně tři je uvedeno: žádná otázka vznesená uchazeči přitom neobsahovala jakoukoliv věcnou kritiku či stížnost na obsah zadávacích podmínek. Přitom ve veřejnosti - my jsme přece povinni sledovat i podněty veřejnosti nebo z veřejnosti - byla celá řada podnětů k zadávacím podmínkám, že riziko mají jenom uchazeči o tuto lukrativní zakázku, že zadavatel nemá žádné s tím spojené riziko. Myslím, že jsme měli dostat odpovědi, zda nebyla souvislost mezi zadávacími podmínkami, těmi 117 plus minus, kteří si to vybrali za pětistovku, a fyzicky čtyřmi předloženými návrhy. Už tehdy v tomto okamžiku, kdy byly přijaty čtyři nabídky, měla být soutěž zastavena, přerušena a přijata taková, aby bylo reagováno věcně. To je otázka číslo dvě, proč nebylo v tom momentu rozporu mezi vydanými zadávacími podmínkami, reakcí některých médií, proč se nemohou nebo nechtějí zúčastnit, včetně bankovních záruk a nevím čeho všeho, rozhodnuto, že čtyři není adekvátní odpověď na tak velké dílo zkázy (?).
Ve zprávě vlády nejsou uvedeny důvody vyřazení jmenovitě. Proč je pořád zatajován tento dokument? Tento dokument má název Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek. Je nezveřejnitelný - a na základě čeho? A jestli je nezveřejnitelný na základě něčeho, opět majícího oporu v zákoně, chtěl bych slyšet, který zákon, paragraf, odstavec a písmeno to zakazuje, abych mohl při první příležitosti třeba v nějakém druhém čtení tento článek odstranit, protože pak bude transparentní. K čemu jsou nám námitky vznesené k tomu vyloučení, když nevíme a není ani veřejnosti, ani poslancům tento dokument dán?
Vyloučení tří uchazečů vytvořilo situaci, že vlastně hodnotící komise jednala ve stylu "vem nebo běž". Přitom jednou z významných podmínek zadávacích byla váha jednotlivých kritérií. Dovolím si je zopakovat, a netvrdím, že nedošlo k nějakému překlepu při zpracování mého vystoupení. Výše nabídnuté ceny - váha v procentech 60. Rychlost uvedení druhé etapy do provozu - 12 %. Za c) rozšířenost systému na další zpoplatněné komunikace, jeho finanční a časová náročnost - 10 %. d) minimalizace náročnosti administrativy provozovatele - 2 %. e) možnost využití systému pro provozování telematických služeb - 16 %.
***