(11.00 hodin)
Poslanec Ladislav Šustr: Vážený pane první místopředsedo, dámy a pánové, já mám návrh, aby bylo přijato usnesení k tomuto bodu, které by znělo, že Poslanecká sněmovna bere na vědomí zprávu vlády k otázce, kterou projednala.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane poslanče, ale zřejmě jsem učinil chybu já, protože jsem vás vyvolal do rozpravy všeobecné a vy budete muset toto zopakovat v rozpravě podrobné. Tak se za to omlouvám.
Nyní bude hovořit pan poslanec František Koníček a připraví se pan poslanec Ladislav Býček.
Poslanec František Koníček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci i vážený pane místopředsedo vlády. Abych osvětlil důvod toho svého příspěvku do obecné rozpravy, musím uvést, a to proběhlo koneckonců i médii a tiskem, že pokud jde o tento projekt, byl jsem členem hodnotící komise, což je obecně známo, a také ve zprávě předkládané panem ministrem je to mé jméno citováno, takže cítím povinnost, abych k tomuto projektu vyjádřil své stanovisko, případně vznesl některé dotazy pro předkladatele, kde zatím jsem já sám odpovídající uspokojivé odpovědi nenašel.
Chci říci, že to své zdůvodnění, které jsem uvedl na komisi, tady nebudu opakovat, ani se nechci podrobně zabývat tím, co předcházelo hodnotící komisi, to znamená celou tou procedurou zadání. To tady zmiňovali moji předřečníci. A vzhledem k tomu, že jsem vázán i mlčenlivostí jako člen komise i po dobu delší, tak nebudu ani jaksi zacházet do detailů a podrobností, které by podávaly jakékoli nepřípustné informace o průběhu jednání hodnotící komise. Nicméně z těch veřejných zdrojů, které byly uvedeny a které jsem se zájmem sledoval v posledních týdnech, mám nechci říci pochybnosti, ale určitý deficit informací, které u mne možná vedou dále k jakési nevědomosti anebo k pochybám o té optimalitě zvoleného systému, a proto si dovolím panu ministrovi položit některé otázky.
Za prvé. Vážený pane ministře, rád bych se zeptal, a vy to zcela určitě budete vědět, prostřednictvím pana předsedajícího, budu tedy hovořit pak už jenom o zadavateli, abychom to nepersonifikovali, protože je to tedy o záležitosti řekněme nikoli osobní, ale systémové… Rád bych se tedy zadavatele zeptal, zda je mu známo, jak probíhala srovnatelná výběrová řízení v okolních zemích, jaký byl na to asi stanoven časový harmonogram, kolik času si ta příprava i samotné rozhodování o výběru vyžádalo.
Já pro srovnání chci jenom uvést, že v našem případě se prakticky jednalo o lhůtu dvou měsíců od publikace toho zadání do uzávěrky k 16. 9. Pro vaši informaci, vážená Sněmovno, chci uvést, že například srovnatelný systém, který byl v Rakousku, procházel tady tímto procesem až do určení vítěze a kontraktu po dobu téměř 18 měsíců ve čtyřech na sebe navazujících selektivních kolech.
Abych to jenom ujasnil. V prvním kole probíhala normální předkvalifikace, která vlastně vyčlenila 12 uchazečů. V druhém kole bylo těchto 12 uchazečů podrobeno pouze technické nabídce, kde se tedy zkoumala technical ability, to znamená ta schopnost nabídnout systém a přesný popis toho technického systému, bez jakéhokoli uvádění hodnotových či ekonomických parametrů. Z tohoto kola, z 12, bylo vyselektováno 8, kteří v dalším období předložili binding financial bid, to znamená skutečně závaznou finanční nabídku s popisem financování, s popisem ceny a jednotlivých segmentů toho projektu tak, jak navrhovali. Tady prosím pěkně bylo 5, kteří postupovali dál, a v závěru pouze vláda nebo zadavatel jednal se třemi individuálně, u nichž teprve rozhodl o tom, kdo se stane vítězem.
Tento proces, a nemyslím si, že by rakouský zadavatel byl méně kvalifikovaný, než je český zadavatel, si nicméně vyžádal toto penzum času a já z pohledu nakládání s veřejnými zdroji vycházím z toho, že per analogiam bych rád viděl, aby tady byla jakási podoba, protože cokoli je tedy jednáno v tom spěchu, který tady evidentně tedy byl ať už z jakýchkoli důvodů, a to neříkám, že je pouze zavinění zadavatele, těch důvodů mohlo být více, ale zcela určitě mohlo vést k celé řadě jak nepřesností, nejasností, tak i zcela určitě k tomu, že mohlo býti na úkor ekonomického zájmu nebo výhodnosti zadavatele a státu jako celku.
Čili první má otázka, zda si je zadavatel tohoto faktu vědom a zda nemohl i v minulosti a dříve konat lépe, tak abychom se těmto rizikům dokázali bezpečně vyhnout.
Druhá otázka. Musím konstatovat, že jsem tu zprávu četl dvakrát, hledal jsem tam zmínku o podaných námitkách. A i pan ministr ve své úvodní řeči konstatoval, že byly podány námitky dvě, přičemž tyto námitky byly zodpovězeny a nyní je to řekněme meziobdobí, které prostě nastává v tom, že buď úřad bude jednat na základě podnětu, anebo budou vzneseny eventuálně záležitosti, které povedou k přezkumu na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Já bych se chtěl pana ministra zeptati, protože jsem z otevřených zdrojů, a to z webu uchazeče, který je uváděn pod číslem 4 této zprávy, zjistil, že 30. 11. byla podána námitka, o které se tato zpráva nezmiňuje, a pan ministr sám konstatoval, že všechny námitky byly zodpovězeny, no a z mých informací vyplývá, že tato námitka zodpovězena do dnešního dne nebyla.
Takže má otázka zní, proč nebylo ve zprávě uvedeno, že existuje tato námitka uchazeče číslo 4, jakým způsobem s ní bylo naloženo, o čem byla; a v případě, že byla zamítnuta a zodpovězena, jakými důvody je toto stanovisko zadavatele podpořeno.
Dovolte mi, abych přistoupil k otázce číslo tři, a to je otázka, která směřuje k jakémusi globálnímu vyhodnocení ekonomických parametrů tohoto projektu ve srovnání s existujícími fungujícími projekty v okolních zemích. Pokud zadavatel prováděl tato vyhodnocení, potom bych rád, jestli by zadavatel mohl uvést pro Sněmovnu údaje o těchto aspektech například ve srovnání s Rakouskem. Rád bych, aby byly uvedeny údaje, které se týkají alespoň těch elementárních základních parametrů, za které já považuji tyto: total revenue, to znamená kompletní veškeré výnosy z výběru mýtného za daný rok, případně to referenční období, na něž byl uzavřen kontrakt, v tomto případě deseti let, a proti tomu celkem kompletní náklady na investici, implementaci a provoz toho nového systému za to období deseti let, které je tedy zvažováno. Ty dva údaje by mě zajímaly, jaké my předpokládáme, že dosáhneme u nás při realizaci, a jak vypadá ono srovnání například v Rakousku. Podle mých informací není to srovnání příliš lichotivé. Ale nechci se dostat do nějakých spekulací a rád počkám na údaj zadavatele, a pak eventuálně sdělím tedy tu svoji informaci, která je ověřitelná.
Čtvrtá otázka směřuje přece jenom poněkud k řekněme způsobu hodnocení, a sice v té obecné rovině je možno ji formulovat asi tak, zda je zadavatel přesvědčen o tom, že firma, která jím byla označena jako vítěz soutěže, má dostatek prokazatelných referencí s výstavbou a provozováním jednotlivých částí systému a systému jako celku.
***