(9.40 hodin)
(pokračuje Býček)
Nebude právě tento způsob komunikace soustředěný na jednom úředníkovi živnosťáku tím zpomalujícím retardérem?
Pokud se týká druhé poznámky. Tedy vrátím se k té první části jenom tím, jak docílit tu rychlost těch úředníků, když oni nejsou na nějaké větší obrátky v našem systému stavěni.
Samozřejmě stojí k zamyšlení to, co je v důvodové zprávě uvedeno, to jsou ty dopady na veřejné rozpočty. Já bych rád věřil tomu z pohledu středně- a dlouhodobého, že lze očekávat snížení nároků na veřejné rozpočty. Stávající náklady na vstup do podnikání činí ročně, jak je uvedeno v materiálu a jste si všichni mohli přečíst, 144 milionů. A pokud by tento systém fungoval podle představ vtělených do návrhu zákona, by to mohlo být jen 41. To znamená, to je obrovská částka, která by mohla být, 103 miliony, využita, to už je jedno, jakým způsobem, nejlépe na dopravní infrastrukturu, protože to je taky věc komunikace, která se nedaří. Aby i ti podnikatelé měli rychlou cestu na ten úřad, když už ten úřad bude rychlý.
Ovšem z krátkodobého pohledu bohužel, prostě ty zvýšené náklady tady asi budou. Jednak je nedobře, že se mají hradit z rozpočtu obcí pověřených výkonem státní správy v oblasti živnostenského, a ony na to nemají zdroje a není počítáno. Samozřejmě Ministerstvo průmyslu a obchodu počítá v rozpočtu 35 milionů, které by do toho vsunulo, do toho nastartování systému, ale je tam taky uvedeno, že nejsou dokončena jednání o úhradě nákladů ve výši 50 milionů na zlepšení datového připojení obcí. A to se bohužel v tom návrhu zákona smetlo se stolu, myslím v návrhu zákona o státním rozpočtu se smetlo se stolu, a navíc se ani neakceptovalo Sněmovnou, když to neakceptoval rozpočtový výbor, ani posílení rozpočtu pro magistrátní města, ani posílení pro ty ostatní, vykonávající ten třetí stupeň jako takové obce. To bylo těch 219 milionů korun. To znamená, že vlastně to startovné je pouhých 35 milionů, které má v rozpočtu Ministerstvo průmyslu a obchodu. Přitom v důvodové zprávě se říká, že zvýšené náklady budou představovat 40 milionů.
Já bych chtěl uvést ještě tu skutečnost, že nám, poslancům a poslankyním, je jako tisk 1202 předkládán návrh kolegy pana poslance Pospíšila víceméně ke stejné problematice. Já si myslím, že bychom mohli, bude-li ovšem předkladatel pan Pospíšil chtít, nebo někdo jiný, a to je možné víceméně se souhlasem pana poslance Pospíšila, použít některé věci z jeho návrhu při projednávání vládního návrhu. Že by to bylo daleko efektivnější to udělat v jednom a nevracet se k této problematice dvakrát. Vzít jako základ jednání poslanecký návrh pana kolegy Pospíšila nepovažuji za moudré.
Já tedy doporučuji, abychom už v tom, co jsem řekl, abychom propustili do druhého čtení, ale využili daleko víc stanovisek, a myslím si, že by neškodilo, kdyby tento zákon právě kvůli finančním dopadům na obce třetího stupně dostal ten rozpočťák, který se k těm obcím zachoval podle mého názoru při projednávání státního rozpočtu pro rok 2006 macešsky.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Býčkovi. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Pan poslanec Pospíšil, prosím.
Poslanec Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já budu ve svém vystoupení velmi stručný, protože chci šetřit čas této ctěné Sněmovny.
Chci říct asi tolik, že projednáváme vládní návrh, který upravuje určité administrativní procesy při vzniku živností a při jiných úkonech, které musí nejen velký podnikatel, ale zvláště drobný podnikatel realizovat. Občanská demokratická strana v této oblasti uvažovala a uvažuje podobně jako vláda, předložila vlastní návrh v zásadě ve stejné době jako vládní návrh. Ten náš návrh je legislativně technicky zpracován trošku jiným způsobem než vládní návrh. To je téma spíše pro právníky, s tím vás nechci obtěžovat, ale faktickým dopadem, to znamená snahou omezit množství administrativních úkonů, které je živnostník povinen činit při vzniku živnosti, při zániku živnosti, tak v množství úkonů v zásadě jsme ve shodě.
Je faktem, že náš návrh jde určitým směrem trošku dále. Ubírá živnostníkovi, který zakládá živnost, ještě další administrativní úkony, které dnes chce činit. Já osobně stejně jako moji kolegové z mé politické strany chceme, aby takováto administrativní zjednodušení se prosadila do našeho právního řádu pokud možno co nejdříve. Proto jsme připraveni v rámci projednávání tohoto vládního tisku připravit z našeho poslaneckého návrhu pozměňovací návrh, který vládní tisk doplní a posune vládní návrh ještě příznivěji vůči malým a středním podnikatelům. To znamená, budeme chtít ještě další změny, které zjednoduší vznik živnosti jako základní podmínky podnikání malého a středního podnikatele.
Dámy a pánové, já v tuto chvíli nechci hovořit podrobně o poslaneckém návrhu. Nebylo by to korektní, protože poslanecký návrh v tuto chvíli neprojednáváme. Chci však říci v několika větách jeho základní obsah, který, jak sami poznáte, je v zásadě totožný s tím, co předložila vláda.
Ta základní myšlenka spočívá na principu, že pokud živnostník občan chce založit životnost, pak má stát, který po něm něco chce, stát po něm chce, aby získal živnost, minimalizovat nároky a náklady při vzniku takovéto živnosti. Respektive má minimalizovat povinnosti, které je žadatel povinen splnit. Myslíme si, a je to trend v celé západní Evropě ve veřejné správě, ostatně na tom pracují též odborné týmy, které spolupracují s ODS v rámci takzvaného efektivního státu, myslíme si, že dlouhodobě bude muset ve veřejné správě být prosazen princip, že veřejná správa, pokud žadatel vůči ní bude něco požadovat, si další potřebné podmínky pro vydání určité žádosti sama bude realizovat, sama si je bude plnit a sama si bude další informace zjišťovat. A to zvláště za okolností, kdy ty další informace v zásadě opět bude mít jiný orgán veřejné správy. Není důvod, aby občan se obracel zvlášť na živnostenský úřad, zvlášť na finanční úřad, zvlášť na katastr nemovitostí. Toto si myslím, že na počátku 21. století je opravdu ostudné ze strany státu, že toto po svém občanovi chce. A my právě tímto návrhem toto chceme odstranit. To znamená, občan se obrátí na živnostenský úřad a ostatní věci, které jsou dnes podmínkou splnění pro získání živnostenského oprávnění, jako je například výpis z rejstříku trestů, tak tyto ostatní věci si bude stát skrz svůj živnostenský úřad dále zjišťovat.
Podobně je upraven i princip zániku živnosti, kdy odstraňujeme některé věci, které jsou zbytečné, jako je podmínka souhlasu finančního úřadu, což například u živnosti, kdy živnostník je fyzická osoba, je věc zcela nadbytečná, je to v zásadě šikanózní úkon, když to řeknu trošku expresivně, protože pokud zanikne živnost a živnostníkem byla fyzická osoba, pak takováto osoba dále ručí za závazky, které jí vznikly během jejího podnikání. To znamená, i kdyby zde byly nějaké nedoplatky na daních, tak na právním statutu, na povinnosti bývalého živnostníka dále tyto dluhy platit se nic nemění. Takže souhlas státu k zániku živnosti třeba z tohoto důvodu je nadbytečný. A takto bych mohl popisovat další drobné změny, které jsou v našem návrhu obsaženy a které, pokud projdou společně ve vládním návrhu, myslím, že mohou živnostníkům výrazně usnadnit získávání rušení a změny věcí, které souvisí, a právního statutu, který souvisí s výkonem živnosti.
Takže já tento návrh podporuji, a jak jsem avizoval, my jsme připraveni v rámci konstruktivního projednávání tohoto návrhu, který pomůže malým a středním podnikatelům, připravit pozměňovací návrh, který půjde ještě dále než vládní návrh, a ten buď předložíme ve výboru, nebo jej načteme ve druhém čtení.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Pospíšilovi. Nikdo další se do rozpravy nehlásí, takže rozpravu končím.
Ptám se pana ministra financí, zdali hodlá vystoupit se závěrečným slovem. Není tomu tak. Prosím pana zpravodaje, jestli chce vystoupit. Také se zdá, že nehodlá.
***