Neautorizováno !

(13.00 hodin)
(pokračuje Schwippel)

Tento tisk a příslušná důvodová zpráva neobsahuje ani náznak diskuse o otázkách, které jsem zde zmínil. Přistoupení Rumunska a Bulharska jistě představuje šance i rizika. Skutečnost, že důvodová zpráva se v tomto směru žádným způsobem nevyjadřuje, že neuvádí žádné údaje a žádná fakta, snižuje možnost tato rizika minimalizovat a těchto šancí co nejlépe využít. A i když jsem příznivcem rozšíření Evropské unie o Rumunsko a Bulharsko, pak tuto skutečnost, že chybí něco, co pan Wim Kok nazval strategií úspěšného rozšíření, považuji za velkou škodu a velkou chybu.

Děkuji vám.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Kdo další se hlásí do rozpravy? Nevidím žádnou přihlášku, rozpravu končím.

Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předseda Poslanecké sněmovny navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Nikdo žádný jiný návrh nemá. Přece jen má - pan kolega Exner.

Poslanec Václav Exner: Navrhuji projednání ve výboru pro evropské záležitosti. Domnívám se, že to je jedna z klíčových věcí týkajících se Evropské unie.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Další návrh nevidím. Prosím, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami, neboť počet zde přítomných prořídl.

Rozhodneme nejprve o přikázání zahraničnímu výboru. Zahájil jsem hlasování číslo 77. Kdo je pro? Kdo je proti?

Z přítomných 95 pro návrh 92, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Zahájil jsem hlasování číslo 78. Kdo je pro přikázání výboru pro evropské záležitosti? Kdo je proti?

Z přítomných 97 pro návrh 81, proti 3. Návrh byl přijat.

Tím končím projednávání tohoto bodu.

Zahajuji projednávání bodu číslo 37, kterým je

Tisk uvede ministr vnitra František Bublan.

Ministr vnitra ČR František Bublan: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o zamezení vzniku dvojího státního občanství byla uzavřena 6. června 1980 v Moskvě a vstoupila v platnost 5. července 1981. Důvodem té dnešní výpovědi smlouvy je skutečnost, že smlouva je v rozporu s Evropskou úmluvou o státním občanství ze dne 6. listopadu 1997, která vstoupila v platnost pro Českou republiku 1. července 2004.

Evropská úmluva ve svém článku VI odst. 1 písm. a) stanoví, že smluvní státy mají povinnost zajistit ve svých vnitrostátních právních předpisech, aby jejich státní občanství nabývaly ze zákona děti, u nichž jeden z rodičů má v době narození dítěte státní občanství smluvního státu, s výhradou výjimek, které mohou stanovit vnitrostátní právní předpisy pro děti narozené v zahraničí. V článku XIV Evropské úmluvy je dále smluvním státům uložena povinnost nebránit nabytí dvojího státního občanství narozením nebo uzavřením manželství. Smlouva je naopak založena na zamezení vzniku dvojího státního občanství.

Ruská federace, Běloruská republika a Kyrgyzská republika jakožto následnické státy Sovětského svazu považují smlouvu o vzájemných vztazích za platnou. Ukončení platnosti smlouvy bylo všem třem státům navrženo diplomatickou cestou s tím, že česká strana preferuje formu dohody o ukončení platnosti smlouvy. Na návrh české strany odpověděly kladně Ruská federace a Bělorusko, kyrgyzská strana na diplomatickou nótu nereagovala. S ruskou stranou byla zahájena jednání, avšak ruská strana již od srpna 2004 nereagovala ani po urgencích na poslední české návrhy a v současné době je jisté, že se nepodaří včas sjednat protokol s Ruskou federací o ukončení platnosti smlouvy o vzájemných vztazích. Obdobná situace je u Běloruska. Z těchto důvodů je předkládán návrh na výpověď smlouvy ve vztahu ke všem třem uvedeným státům.

Možnost jednostranného ukončení platnosti smlouvy je obsažena v jejím článku VIII odst. 2, podle kterého je platnost smlouvy sjednané na pět let automaticky prodlužována vždy o dalších pět let, pokud ji jedna ze smluvních stran nevypoví nejméně šest měsíců před uplynutím pětiletého období. Na základě uvedeného je třeba smlouvu vypovědět do 5. ledna 2006, jinak dojde k automatickému prodloužení platnosti smlouvy na dalších pět let.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Slovo má zpravodaj pro prvé čtení kolega Jan Schwippel.

Poslanec Jan Schwippel: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, jen stručně zrekapituluji podle mého názoru nejvýznamnější okolnosti. Za prvé výpověď této úmluvy není v rozporu s vnitrostátním právním řádem ani s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva a odstraní, jak zde zmínil pan ministr, rozpor s Evropskou úmluvou o státním občanství.

Co považuji za nejdůležitější: vypovězení úmluvy bude znamenat, že pro definované občany dotčených států, resp. jejich děti se možnost nabytí státního občanství České republiky v souladu s uvedeným vnitrostátním předpisem, kterým je zákon č. 40/93 o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, zjednoduší. To považuji za nespornou výhodu tohoto návrhu, a proto doporučuji jeho postoupení do druhého čtení.

Děkuji vám.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. K mému velkému zklamání musím udělit slovo panu poslanci Exnerovi, neboť se řádně hlásí z místa. Prosím, máte slovo.

Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, děkuji, ale váš komentář beru jako nezdvořilost. Nicméně vás nebudu zdržovat všechny dlouho.

Jde mi o to, že navržené zrušení příslušné smlouvy je založeno na tom, že jsme ratifikovali Evropskou úmluvu o státním občanství. Tato Evropská úmluva o státním občanství je úmluvou, která byla uzavřena v rámci Rady Evropy. Členskými státy Rady Evropy z těch, kterých se smlouva týká, jsou také Ruská federace a Moldávie. V textu předkládací zprávy se říká, že s Moldávií se jedná v rámci sukcesních dohod a s Ruskou federací je to bez odezvy.

Mě by ale zajímalo, jestli právě Moldávie a Ruská federace jako členové Rady Evropy také podepsaly Evropskou úmluvu o státním občanství a případně jestli ji ratifikovaly a jaký je vztah těchto zemí k této smlouvě a na základě toho také k té smlouvě, kterou nyní máme zrušit.

***