Neautorizováno !

(9.40 hodin)
(pokračuje Máša)

Do doby realizace nové vzletové dráhy počítá územní plán se zachováním stávající letové dráhy, jak hovořil pan předkladatel, 1331. Již v této době je na této letové dráze provoz omezován a činí cca 13 až 15 % celkového letového provozu. Je provozována pouze při stavu, kdy je mimo provoz hlavní vzletová dráha, to je většinou v době, kdy je prováděna údržba a nová úprava této letové dráhy.

Pro zahájení výstavby vzletové a přistávací dráhy letiště Ruzyně, to je před rokem 2010, dle mého názoru v roce 2007, je zpracována změna územního plánu, která je v současnosti projednávána zastupitelstvem hlavního města Prahy a jeho výbory. Má číslo Z 939/05. Mám ji u sebe. Dle mého názoru obsahuje veškeré náležitosti a respektuje vyhlášku hlavního města Prahy, která byla vydána před nabytím účinnosti územního plánu. Obdobně je nová vzletová a přistávací dráha zahrnuta do územních plánů i některých dalších, sousedních obcí. Komplexně je problematika nové vzletové dráhy ve vztahu k územním plánům dotčených obcí řešena ve velkém územním celku pražského regionu, který ovšem, musím konstatovat, stále není schválen.

Prognóza rozvoje letecké dopravy není z mého pohledu příznivá, neboť se počítá s dalším nárůstem pohybu letadel, a tím i zvyšováním hlukové zátěže území. O těchto podrobnostech hovořil pan zpravodaj, pan kolega Schling.

Pokud se jedná o zajištění investorské a projektové přípravy včetně řešení majetkoprávních vztahů, tak jak bylo před mnou řečeno, u uvedené stavby je dle mého názoru nutno respektovat platnou legislativu územního řízení a stavebního řádu a po nabytí účinnosti nového stavebního zákona a navazujících zákonů i tyto právní předpisy.

Přes uvedené skutečnosti doporučuji propuštění tohoto tisku do druhého čtení. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Mášovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Petr Bratský. Připraví se pan poslanec Jiří Pospíšil.

Poslanec Petr Bratský: Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, existuje petice občanů pražských čtvrtí, a to jak dotčených dráhou 1331, která v současné době se stále zvýšenou měrou slouží k přistávání a vzletům letadel, tak naopak zase několika čtvrtí a několika drobnějších obcí v trase dráhy, kterou právě probíráme. Poměr těchto občanských petic je zhruba tak 15 tisíc ku 150 tisícům. Nemyslím tím podpisy, myslím tím obyvatel území, která jsou nejvíc dotčena jak hlukem, zplodinami, tak dalšími negativními jevy.

Je jisté, že letiště Ruzyně je jedno z mála, vlastně asi jediné v České republice, které může víceméně posloužit přílivu turistického ruchu do celé naší republiky. Je logické, že počet odbavených cestujících roste velice závratně, řekl bych přímo exponenciálou. Je tedy jisté, že podobnou dráhu, o které hovoříme, Česká republika potřebuje.

Zrovna tak je ovšem jisté, že ještě v roce 2001 pozemkový úřad vydal řady pozemků, které leží v ose této dráhy, o které právě hovoříme, na náhradní restituce. Podle mě se jedná o možná pouhý kšeft lidí, kteří se zajímají o takové věci. Je do nebe volající, že si český stát neumí ochránit podobné veřejné investice a musí připravovat podobné zákony, jaký máme právě před sebou, aby zpět pozemky získal méně standardní cestou.

Je tedy pro mě příliš těžké - byť jako pražský poslanec a domnívám se, že neexistuje v tomto sále jediný pražský poslanec za kteroukoliv politickou stranu, a dokonce nejenom pražský, ale asi i středočeský, který by nepodporoval stavbu této dráhy, ale zároveň řada z nás nemůže podporovat takovéto bohapusté kšeftování s pozemky. Mnoho z nás nemůže podporovat podobné typy zákonů, které budou vznikat na dalších koridorech a dálničních stavbách v naší republice. Řada poslanců by ráda viděla standardní řešení. Ráda by viděla, aby stát ochránil pozemky, které již vlastní v těchto trasách. Ráda by viděla, aby se stavby připravovaly řádným způsobem v dostatečném předstihu tak, aby byly vykoupeny pozemky včas, předtím, než budou padat konečná rozhodnutí o definitivních trasách, konečná rozhodnutí o územních rozhodnutích a stavebních povoleních.

Z těchto důvodů my - jakkoliv chceme vyjít vstříc peticím občanů, které chrání zdraví, těch více dotčených oblastí, to znamená pod dráhu 1331, zdraví občanů, kteří jsou vlastně poškozováni tím, že letecké společnosti vyžadují tuto dráhu, protože manévr především přistávací, protože vzletový je méně zatěžující, je pro ně dražší, musí obletět celou Prahu a stojí je to o nějaký ten dolar navíc, tak se pochopitelně snaží využít nejkratší spoj - tuto věc těžko můžeme tolerovat. Spíše se budu klonit k tomu, nepodpořit tento zákon. Na druhou stranu se budu klonit k tomu, aby v dalších trasách a koridorech, kde se připravují podobné stavby, pozemkový úřad naší země hlídal pozemky ve vlastnictví státu a restituce již nevydával.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Petru Bratskému. Hovořit bude pan poslanec Jiří Pospíšil. Připraví se pan poslanec Martin Říman.

Poslanec Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych o předloženém sněmovním tisku 984 učinil několik poznámek.

Předem říkám, že absolutně nechci polemizovat s tím, co říkal pan navrhovatel z pohledu nutnosti výstavby nových vzletových a přistávacích drah. Chci se pouze zaměřit na podobu právní, respektive na to, zda onu společenskou nutnost chceme řešit nejvhodnějším způsobem a zda ve chvíli, kdy na jedné straně stojí společenská poptávka a nutnost řešit výstavbu nových vzletových a přistávacích drah, zda máme takovýmto způsobem podle mého názoru znásilňovat právní řád.

Jak všichni víte, a říkal to též pan navrhovatel, neuplynul ani rok od doby, kdy jsme projednávali obdobný zákon, který se týkal výstavby některých liniových staveb. I když tato právní úprava, kterou projednáváme dnes, není tak kontroverzní, neobsahuje některé instituty, které by tak výrazně pošlapávaly vlastnická, spoluvlastnická a jiná práva, přesto podle mého názoru se jedná o úpravu, o jejíž kvalitě nejsem přesvědčen. Jde podle mého názoru opět o soubor výjimek z obecných právních předpisů, v tomto případě ze správního řádu. Jak všichni víme cesta výjimek z obecných právních předpisů je cesta do pekel, protože takovýmto způsobem, dámy a pánové, zaplevelujeme náš právní řád, vytváříme v něm mezery, rozrušujeme jeho kompaktnost, snižujeme právní jistotu našich občanů. V konečném důsledku snižujeme i efektivitu samotného právního řádu. Ostatně vláda sama ve svém usnesení na tuto věc poukazuje, že jde o výjimku na konkrétní případ, výjimku z obecných procesních pravidel a že bychom takovýmto způsobem náš právní řád neměli modifikovat.

Jak jsem řekl, mám proti tomuto textu námitky nejen z pohledu, že se jedná o konkrétní výjimku, ale i z toho pohledu, že navrhovatelé podle mého názoru nedomysleli všechny právní důsledky, které takovýto soubor výjimek může přinést. Pokud činím výjimky a zasahuji do kompaktní právní úpravy, do kompaktního právního předpisu, jako je například právní řád, kde jednotlivé instrumenty a instituty jsou vzájemné provázány a spolu souvisí, pak bych měl vždycky domýšlet veškeré důsledky. Myslím si, dámy a pánové, že v tomto případě veškeré důsledky nejsou domyšleny.

***