Neautorizováno !

(9.50 hodin)
(pokračuje Škromach)

Přece zaměstnavatel nemůže dát výpověď na základě domněnky nebo stavu, který nenastal. Pokud by měl rozhodovat v této věci například, tak by mohl rozhodovat až na základě právoplatného rozhodnutí soudu. Každá taková výpověď by byla neplatná. Jedna věc je odvolání z funkce, to samozřejmě možné je, druhá věc je ukončení pracovního poměru. Myslím si, že tak jak to řešil pan premiér, to bylo legislativně čisté a bylo to účinné, protože pracovní poměr skončil okamžitě.

Samozřejmě druhá věc je, co je pracovněprávní a co je občanskoprávní a v mnoha věcech věci, které se zdají, že jsou důvodem k výpovědi, tak nejsou, protože nejsou pracovněprávního charakteru, ale občanskoprávního charakteru. Myslím si, že takovéto případy jsou. Pan poslanec to určitě velmi dobře ví. Nechci do toho příliš zabředat, ale mohlo by se skutečně stát, že po několika měsících nebo půl roce, nebo možná i po letech, protože soudy v těchto věcech někdy trvají dlouhá léta, by soud zpochybnil tuto výpověď a Úřad vlády by tomuto úředníku ještě doplácel za roky nevyplacenou mzdu.

Myslím si, že jak to řešil pan premiér rázně, tak to rozhodně byl správný postup. (Potlesk jedné ruky.)

Místopředseda PSP Ivan Langer: Aplaus dozněl, slovo má kolega Nečas.

Poslanec Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo vlády, dámy a pánové, na základě vystoupení členů vlády, především pana předsedy vlády a pana ministra financí, tady nadále zůstává celá řada otázek, a především je to ta kardinální otázka, že nám stále pan předseda vlády jasně, zřetelně a srozumitelně nevysvětlil, proč posílal pana Doležela na jeho misi k polskému premiérovi. Aby nám to bylo úplně jasné. Tento krok je z hlediska diplomatického protokolu a diplomatických zvyklostí krajně neobvyklý. Jestliže je potřeba zrychlený kontakt, děje se to např. telefonem, nebo ho může navštívit velvyslanec, ale aby tajemník kabinetu předsedy vlády byl vysílán na diplomatickou misi s přímým přístupem k předsedovi vlády jiné země, tak to je věc krajně neobvyklá a myslím si, že by se dalo dokladovat za uplynulé tři roky, kolik tajemníků kabinetu přijali předsedové české vlády v zastoupení jejich šéfů, čili předsedů vlády jiných zemí. Myslím si, že podobné případy, pokud vůbec nastaly v uplynulých třech letech, by šly spočítat na prstech jedné ruky.

Čili tato otázku tady pořád je, tato otázka od pana předsedy vlády pořád nebyla zodpovězena. Proč pan Doležel jel do Polska? Co měl projednat s předsedou polské vlády? Důvěřoval pan předseda vlády tomuto člověku tak, že ho pověřil touto nesmírně neobvyklou a nesmírně delikátní misí? Já bych chtěl zdůraznit, že bez ohledu na pracovněprávní vztahy, způsoby rozvázání pracovního poměru a podobně, tak současně nemluvíme pouze o vysokém úředníkovi vlády České republiky. Mluvíme také o vysokém funkcionáři České strany sociálně demokratické, o členovi jejího předsednictva, čili člověku patřícím mezi tři nebo čtyři desítky nejvýše postavených sociálních demokratů. To je věc velmi závažná a na to jsme stále odpověď nedostali, a česká veřejnost na tuto odpověď bezesporu čeká.

Další pokusy bagatelizovat tuto událost zpochybňováním jednoho z aktérů, pana Spyry, tím, že je nevěrohodný, že je to člověk obviněný z kriminálních činů v České republice, případně v Polsku - ano, to vše může být pravda. Ano, je dokonce velmi možné, nebo dokonce velmi pravděpodobné, že opravdu pan Spyra je podivný šíbr s velmi nevěrohodným chováním, s velmi nevěrohodným způsobem získávání obživy. Ano, to vše může být pravda. Ale to pořád nevysvětluje, proč se s tímto nedůvěryhodným člověkem, jak ho sám označil pan předseda vlády, stýkali lidé ze špiček sociální demokracie, proč tento člověk údajně mohl absolvovat až několik desítek setkání s představiteli sociální demokracie. Nevysvětluje to blízké vztahy s některými představiteli sociální demokracie, které jsme mohli vidět, včetně tykání, včetně zcela zjevného poukazování na dlouhodobé vazby, na dlouhodobé vztahy, a především to nevysvětluje, proč se člen předsednictva sociální demokracie s tímto člověkem, nevěrohodným člověkem, jak se dovídáme, bavil dlouhodobě a zjevně nikoliv poprvé.

To jsou všechno otázky, které tady jsou a které stále nebyly zodpovězeny, kolem kterých pan předseda vlády naprosto jednoznačně mlží.

Je to podivná nervozita členů stávající české vlády, jestliže dojde řeč na téma privatizace Unipetrolu. Chtěl bych připomenout velmi nervózní reakci pana ministra průmyslu a obchodu Urbana poté, co se poprvé z polské strany objevily náznaky, že by v této věci mohli být vyslechnuti. Pan ministr průmyslu a obchodu velmi nervózně odpověděl, že je to drzost. Jako kdyby nevěděl, že v rámci mezinárodních vztahů vyžádání právní pomoci čili výslech kohokoliv je v podstatě standardní záležitostí. Jako kdyby nebyl členem vlády a poslancem Parlamentu, který prosazoval eurozatykač, kde nejenom právní pomoc je samozřejmostí, ale kde dokonce čistě hypoteticky kdyby některý z českých představitelů a českých občanů byl v sousední zemi např. v souvislosti s korupcí obviněn z trestného činu, tak musí být Českou republikou vydán do Polska k vedení trestního řízení a i k případnému soudnímu procesu. Takže je to velmi nepochopitelná reakce pana ministra průmyslu a obchodu.

Za další. My se najednou dovídáme, že čeští ministři jsou připraveni vypovídat. Znovu opakuji, potom nechápu tuto zjevnou nervozitu. Požádali jsme před řadou dní o to, aby český Parlament, česká Sněmovna si vyžádala od svého polského protějšku protokoly, které souvisejí s prací vyšetřovací komise v polském Sejmu. Opět následovala poměrně nervózní a nervní reakce předsedy Poslanecké sněmovny, který, aniž se nad věcí zamyslel, tak to jednoznačně odmítl - abychom se včera k dobrému překvapení nás všech dověděli, že najednou to není problém. To jsou věci, které vzbuzují celou řadu otazníků, a my se musíme tázat, proč jsou představitelé sociální demokracie v této věci zjevně tak nervózní.

Další věcí, která vzbuzuje mnohé otazníky, je podivná liknavost české policie. Tentokrát tu není pan ministr vnitra Bublan na rozdíl od včerejšího projednávání, ale opět společně s českou veřejností se musíme tázat: koná vůbec v této věci Policie České republiky? A srovnáme-li to s jinou kauzou, s kauzou z loňského podzimu, s tzv. kauzou Kořistka, tak musíme vidět celou řadu velmi asymetrických kroků. Já se musím tázat: Je v tuto chvíli pan předseda sociální demokracie Gross odposloucháván, jsou mu šmírovány účty? Jak to, že jeden z klíčových svědků pan Doležel ještě běhá po svobodě? Jak to, že není zabráněno jeho ovlivňování svědků? Jak to, že nelétají vrtulníky nad Českou republikou se zadrženými? Táži se, jak je toto všechno možné, jak to, že pan ministr vnitra iniciativně přes sdělovací prostředky nenavrhuje policii další a další vyšetřovací úkony. Tady vidíme, že je to velmi asymetrický přístup, a mnohé může budit dojem, že je snaha zamést celou tuto věc pod koberec a neřešit ji.

Zkrátka, dámy a pánové, tady je naprosto zjevné, že před českou veřejností byl předveden důkaz, ve kterém si vysoký představitel sociální demokracie a vysoký státní úředník zcela zjevně slovy "pět v českých na stole" říká o úplatek. A významná část členů vlády včetně jejího předsedy se snaží celou tuto věc bagatelizoval a tvářit se, že se vlastně o nic nejedná, že se jedná o banalitu. O jakou částku "v českých na stole" by si pan Doležel musel říci, aby to pan předseda vlády přestal považovat za banalitu?

Tady znovu opakuji, že nepostačí to, že po tak zjevném skandálu byl pan Doležel odejit z úřadu vlády. Tady nepostačí to, že pan předseda vlády formálně podal žalobu. I bez jeho žaloby přece Policie České republiky musí konat v tomto závažném podezření z korupce. A já se táži, zda koná, a zda koná pouze u pana Doležela, nebo zda se to týká i dalších lidí, protože podezření, které zaznělo, podezření o 42 milionech eur, které byly vyplaceny jako "provize" za privatizaci Unipetrolu, to tady přece zcela zjevně je.

***