Neautorizováno !
(9.10 hodin)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Dobře. Chci se zeptat, zda má ještě někdo nějaký procedurální návrh. Pokud ne, dřív než přikročíme k hlasování, sděluji, že pan kolega Pospíšil má náhradní kartu číslo 12.
Máme před sebou čtyři návrhy, o nichž rozhodneme hlasováním.
První byl návrh pana kolegy Toma Zajíčka, a to zařadit bod číslo čtyři jako pátý bod dnešního odpoledního jednání z důvodu nepřítomnosti zástupce Senátu. Domnívám se, že to lze označit za zvlášť odůvodněný případ, který umožňuje přeřazení a pevné zařazení bodu, proto o něm nechám hlasovat, pokud nikdo nebude protestovat. Nikdo si netroufá.
Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 41. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?
Z přítomných 151 pro návrh 99, proti 2. Návrh byl přijat.
Druhý bod byl návrh pana kolegy Macháčka, a to na vyřazení bodu 29 z programu schůze.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 42. Kdo je pro? Kdo je proti?
Ze 158 přítomných pro návrh 133, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Další zvlášť odůvodněný případ nám přednesl pan předseda výboru pro obranu a bezpečnost, a to pevné zařazení bodu číslo 20, druhé čtení služebního zákona, a to na pátek jako třetí bod.
Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 43. Kdo je pro? Kdo je proti?
Ze 158 pro návrh 133, proti nikdo. I tento návrh byl přijat.
Posledním hlasováním je hlasování o návrhu pana kolegy Koudelky na vyřazení bodu 21 z programu schůze.
Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 44. Kdo je pro? Kdo je proti?
Z přítomných 163 pro návrh 151, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Sděluji, že pan kolega Tlustý má náhradní kartu číslo 32. Současně konstatuji, že jsme se vypořádali se všemi procedurálními návrhy.
Zahajuji projednávání přerušeného bodu číslo 3 schváleného programu schůze, kterým je
3.
Informace vlády o průběhu privatizace Unipetrolu
Tento bod byl přerušen včera v průběhu všeobecné rozpravy a podle stenozáznamu by měli být přihlášeni do rozpravy kolegové Exner a Benda. Pokud tedy pan kolega Exner souhlasí s tím, že se přihlásil a nastala jeho chvíle, nechť přistoupí k řečništi, neboť mu uděluji slovo.
Poslanec Václav Exner: Páni ministři, dámy a pánové, dovolte mi, abych se k problematice vyjádřil z trochu jiného pohledu, než se o ní v dosavadní diskusi hovořilo, a sice z toho pohledu, v jakém duchu se vlastně k této problematice vede diskuse v naší sousední zemi, v Polsku.
Myslím si, že klíčem k této diskusi v Polsku je věta ze zprávy přednesené panem místopředsedou vlády Sobotkou včera, která zní takto -
Místopředseda PSP Ivan Langer: Omlouvám se, pane kolego, že vám vstupuji do vašeho vystoupení, ale činím tak ve vašem zájmu.
Vážené kolegyně, kolegové, prosím, abyste se zklidnili, respektive ti z vás, kteří překypují po ránu energií, zda by ji mohli společně s vlastní osobou přenést mimo jednací sál. Děkuji.
Poslanec Václav Exner: Budu tedy citovat větu z informace přednesené panem místopředsedou vlády Sobotkou: "PKN Orlen podala závaznou nabídku výhradně svým jménem a nevytvořila konsorcium s jakoukoli další stranou. Uchazeč v nabídce informoval, že za prvé uzavřel závaznou smlouvu ohledně prodeje části aktiv Unipetrolu se společností Agrofert Holding, a. s., podmíněnou nabytím 62,99 % akcií Unipetrolu ze strany uchazeče, a za druhé ve finální fázi vyjednávání ohledně obdobné smlouvy se společností ConocoPhilips Central and Eastern Europe Holdings BV." - Tady se ukazuje, že předtím než PKN Orlen podal svou nabídku a přihlášku do soutěže o privatizaci Unipetrolu, uzavřel, jak se píše, závaznou smlouvu a o další smlouvě vyjednával.
Na věci je možná nepatrně zajímavé to, že jeden z členů naší vlády ještě na začátku srpna prohlásil pro polský deník Rzeczposzpolita, že přiznává, že zná vedoucího činitele této firmy, ale neslyšel o domluvě jeho firmy Agrofert s Orlenem. Je to zajímavé, že ten člověk, který rozhodoval o privatizaci a měl k dispozici tuto informaci, neznal vůbec nic nebo nechtěl říci vůbec nic o Agrofertu. Polsko hovoří o tom, že právě z této smlouvy vyplývá ztráta pro polský koncern ve výši okolo 800 milionů zlotých - a to, převedeno na koruny, je přibližně 5,6 miliardy korun, tedy takřka 40 % ceny, kterou PKN Orlen za Unipetrol se rozhodl zaplatit.
***