Neautorizováno !

(15.20 hodin)
(pokračuje Zgarba)

Samozřejmě chápu a vím, že požadavek na financování pozemkových úprav by v reálné praxi byl významně vyšší. Nicméně současná situace rozpočtu a možnosti kapitoly Ministerstva zemědělství nejsou vyšší, tudíž opakuji, že letošní rok bude financován ve stejných objemech, jak tomu bylo v předešlých třech letech.

Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Také děkuji. Je přesně vyčerpaný čas, ale je otázka, jestli to bude stačit paní poslankyni Dundáčkové. Už vidím, že ne. V tom případě ještě můžete mít minutu.

Poslankyně Eva Dundáčková: Vážený pane ministře, přiznám se, že mě překvapila vaše odpověď spočívající v tom, že odpověď, ve které jste použil toto sousloví "požadavky na financování by byly větší, ale máme jen nějaký objem finančních prostředků", je na jedné logické vysvětlení a spojení. Na druhé straně nemohu pochopit, když existuje jen určitý objem prostředků, proč jsou nasmlouvány práce ve větším objemu. Problém není v problému pozemkových úprav a prováděných prací. Práce mohou být jakékoliv. Příběh je velmi triviální. Někdo - a v tomto případě stát - si u mne objednal práci. Já jsem tu práci odvedla a stát mi za ni odmítá zaplatit.

Kdyby to bylo tak, jak jste říkal, že práce by byly prováděny v nějakém zpravidla letním období a na podzim hrazeny, nemohly by být uzavírány závazky tak, aby již dnes Ministerstvo zemědělství dlužilo. Pokud dluží a je vyčíslen dluh ve výši přesahující 1 milion korun, předpokládám, že jsou to splatné pohledávky. Pak tvrdím, že tato politika Ministerstva zemědělství je špatná. Nehledě na to, jak chceme říkat občanům, že mají plnit své závazky, a v tomto případě soukromá firma veškeré své závazky pro to, aby mohla fungovat, ve vztahu ke státu musí plnit. Ve vztahu k sociálnímu zabezpečení, k finančnímu úřadu a k celé řadě dalších závazků. Jejím dlužníkem ve skutečnosti je stát. Myslím, že to je hanebné, je to nesprávné.

Prosím vás, abyste nám sdělil, jakým způsobem budete toto řešit.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Tady je ještě další série otázek. Prosím, pane ministře.

Ministr zemědělství ČR Petr Zgarba Děkuji za slovo, pane předsedo. Samozřejmě nejsem schopen reagovat na konkrétní závazek jmenované nebo nejmenované firmy ve výši jednoho milionu korun. Mohu ubezpečit celou Sněmovnu, že závazky vyplývající z objednané a dodané práce prostřednictvím dodavatelů pozemkových úprav budou ze strany státu vypořádány. V případě, že existuje konkrétní problém, můžeme se mimo interpelace na něj podívat. Bude řešen v nejkratším možném termínu.

V obecné poloze chci zopakovat tolik, že potřeba pozemkových úprav je mnohonásobně větší, než máme možnosti pokrýt v rámci vlastní kapitoly Ministerstva zemědělství. Z toho důvodu objednávání pozemkových úprav probíhá ve volnějším tempu, vybírají se katastry, kde je situace nejsložitější. Objem prací nasmlouvaný pro rok 2005 nepřesahuje možnosti, které máme z pozice úhrad, což je 600 milionů korun. Každého z vás ubezpečuji, že práce není a nebude objednána ve větším rozsahu, než je limit, který máme k úhradě těchto prací, a to je 600 milionů korun.

Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane ministře. Musím ukončit tuto interpelaci a přejít k další. Tou je interpelace pana poslance Pavla Hrnčíře na ministra Bohuslava Sobotku ve věci zbytkových státních firem. Prosím pana poslance Hrnčíře. Máte slovo.

Poslanec Pavel Hrnčíř: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, v České republice působí stále ještě 44 zbytkových státních firem s více než 4300 pracovníků. Náplní práce těchto podniků je vypořádat se se státním majetkem, vyřešit restituce, dohledat majetek, pokud možno zprivatizovat a ukončit svou činnost. Je v zájmu státu, aby se tak stalo pokud možno co nejrychleji. V některých firmách je dokonce pouze jeden jediný zaměstnanec, který leckdy v poklidu spravuje státní majetek tak, aby si zachoval práci co nejdéle.

Předpokládám, že víte, že zbytkové podniky ukončily loňské hospodaření se ztrátou 470 milionů korun. Dohromady dluží státu na daních a pojištění dalších 73 milionů korun.

Vážený pane ministře, co budete s touto nepříjemnou lapálií dělat? Jak vyřešíte špatné hospodaření ve zbytkových státních podnicích? Kdy konečně zaniknou všechny zbytkové státní podniky a co uděláte pro to, aby to bylo velmi brzy?

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Zazněla jasná otázka. Pan ministr se pustí do odpovědi. Pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážení poslanci, vážené poslankyně, k 31. 12. 2004 existovalo 44 zbytkových státních podniků. Jejich zakladateli jsou zejména Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo dopravy a Ministerstvo zemědělství. Musím říci, že podle našich informací se počítá s tím, že na konci roku 2006 by mělo existovat již méně než polovina z těchto 44 podniků. Musím také říci, že se daří ukončovat činnost těchto podniků řekněme v mírně rychlejším tempu, než byly původní plány. V roce 2004 ukončilo svou činnost osm státních podniků, počet státních podniků v likvidaci se snížil z 312 na 265. Z hlediska počtu státních podniků v konkursu se tento počet snížil ze 141 na 122. Pokud jde o ty ostatní, snížil se ze 34 na 32. Myslím si, že je důležité říci, že zde existuje tento trend, to znamená, že každý rok se snižuje počet státních podniků, ať už těch, které jsou považovány za zbytkové státní podniky, tak také těch, které jsou již v procesu likvidace nebo jsou v procesu konkursu.

Pokud se jedná o státní podniky, které jsou v procesu likvidace a konkursu, tam nejdůležitější roli hrají likvidátoři, popř. konkursní správci, popř. soudy, jak dnes je postaven zákon o konkursu a vyrovnání. Ministerstvo financí připravuje každý rok pro vládu svodnou informaci o tom, jakým způsobem se vyvíjí situace v oblasti těchto likvidovaných státních podniků.

Podle mého názoru situaci nelze radikálně řešit bez toho, aniž by například byl schválen zákon, kterým by se existence těchto podniků ukončila ze zákona. To je myslím cesta, pokud by na ní byla shoda, kterou by se možná v nadcházejícím období dalo jít, ale musím říci, že tady existují určité objektivní příčiny toho, proč zde máme ještě několik let poté, kdy byla zahájena privatizace, ještě relativně velké množství, cca 44, zbytkových státních podniků.

Za prvé dochází k projednávání soudních sporů v případě restitučních nároků. Soudní spory trvají určité období. V mnoha případech se jedná o letité soudní spory, které doposud nebyly dořešeny. Bez toho, aniž by tyto soudní spory v oblasti restitucí byly dořešeny, nelze tyto státní podniky zlikvidovat. Probíhá dohledávání státního majetku, ke kterému měl právo hospodaření příslušný státní podnik. Je to majetek, který nebyl zahrnut do příslušných privatizačních projektů. Musím také říci, že ne ve všech těchto podnicích byly dokončeny práce na vypracování privatizačního projektu na majetek určený k privatizaci.

***