Neautorizováno !

(12.40 hodin)

Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane předsedající, vážená vládo, která zde opět není přítomna (ministryně školství z lavice v první poslanecké řadě posunky dává najevo, že ona přítomna je), dovolte, abych se ujal zpravodajské zprávy k sněmovnímu tisku 949, tedy k novele vysokoškolského zákona.

Předložený návrh zákona je souhrnem převážně technických úprav stávajících zákonů, především zákona o vysokých školách. V důvodové zprávě autoři uvádějí, že cílem navrhovaných změn je posílit autonomii vysokých škol v rozhodovacích procesech, aniž by se snižovala role akreditační komise a Ministerstva školství. Podle jejich názoru jde o změny legislativně technické povahy.

Co autoři návrhu předkládají? Za prvé - provést úpravu umožňující změny v hospodaření veřejných vysokých škol, a to tím, že se údajně rozšíří příjmy veřejných vysokých škol o položku, která má název příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou a další tvůrčí činnost, tím, že umožní vytvořit fondy a převádět prostředky do dalšího rozpočtového roku.

Za další - navrhovatelé navrhují zjednodušit volbu akademického senátu vysoké školy a fakulty, a to tím, že podle nové úpravy se volby při nesplnění kvora volební účasti budou opakovat pouze jednou. Kvorum volební účasti pro volby do akademického senátu fakulty se snižuje z nynějších 30 % na 15 %.

Dalším návrhem je posílení právní jistoty studentů např. zpřesněním ustanovení o platnosti mandátu člena akademického senátu, stanovením způsobu zpřístupnění studentských prací, způsobu získání dodatku k diplomu, zpřesněním způsobu stanovení poplatků za prodlužování studia, přesnějším vymezením disciplinárního přestupku studenta.

Dále navrhovatelé navrhují posílit postavení rektora a děkana neomezením počtu funkčních období, dále napravit některé dílčí procesní nedostatky, jako např. prodloužit dobu akreditace studia pro všechny studijní programy až na dobu deseti let, umožnit změnu doby studia při různých formách studia, prodloužit dobu doktorského studijního programu na tři až čtyři roky, umožnit veřejné vysoké škole stanovit poplatek za konání státní rigorózní zkoušky, umožnit podávání přihlášek ke studiu elektronickou formou. V zákoně o daních z příjmu se navrhuje osvobození veřejné vysoké školy od daní z příjmu. Dále pak v zákoně o státní sociální podpoře se navrhuje vyjmout stipendia poskytovaná ze státního rozpočtu na ubytování, stravování a podporu studia občanů České republiky v zahraničí z příjmů, které jsou rozhodné pro stanovení dávek státní sociální podpory.

Ekonomický dopad navrhovaného zákona. V důvodové zprávě je napsáno - autoři se domnívají, že návrh může mít mírný finančně pozitivní efekt pro veřejné vysoké školy zpoplatněním rigorózních zkoušek. V důvodové zprávě je napsáno, že konkrétní částky nelze uvést. Dopad vyjmutí vysokých škol ze zdanění z příjmu nebude mít významný dopad na příjmy státního rozpočtu podle autorů vzhledem k tomu, že vysoké školy se snaží tyto příjmy krýt výdaji a daně, které z vedlejší činnosti přiznávají, jsou minimální. Stejně navrhovaná právní úprava by neměla mít podle předkladatelů výrazný dopad na rozpočty krajů a obcí. Zákon zavádí pouze možnost získání příspěvků od krajů. Finanční dopad na rozpočty krajů a obcí bude tedy záviset na jejich rozhodnutí a možnostech.

Dámy a pánové, jaký je soulad návrhu zákona s ústavním pořádkem České republiky s mezinárodními závazky a s právem Evropských společenství? Autoři uvádějí, že návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Předmět návrhu zákona není právem Evropského společenství upravován, a to ani doporučujícím způsobem. Je tedy slučitelný s právem Evropského společenství.

Tolik moje zpravodajská zpráva. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane zpravodaji, za vaši zpravodajskou zprávu. V tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které mám dvě písemné přihlášky - pana poslance Robina Böhnische a pana poslance Miloše Máši. Prvně jmenovanému uděluji slovo.

Poslanec Robin Böhnisch: Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, novela zákona o vysokých školách je především souhrnem víceméně technických úprav platného zákona. Jde o změny, které se v praxi ukazují jako žádoucí. Na základě konzultací s vysokými akademickými pracovníky si troufám říci, že návrh je pozitivně vnímán rektory, děkany a dalšími představiteli vysokých škol.

Rád bych navázal na paní kolegyni Šojdrovou a podrobněji se zmínil o některých navrhovaných změnách a vyjádřil se k některým připomínkám vlády.

Novela počítá se zrušením omezení počtu funkčních období rektora vysoké školy a zrušením omezení počtu funkčních období děkanů fakult. Praxe ukazuje, že někdy stojí za to udržet v čele školy nebo fakulty osobnost, která je jednoznačným přínosem pro rozvoj celé instituce. Co je snad ještě podstatnější - těmto vedoucím pracovníkům, kteří musí skloubit pedagogickou, vědeckou a manažerskou funkci, je nutné pro řekněme ulehčení tohoto náročného úkolu upravit a vyjasnit časovou perspektivu v této funkci.

Novela dává vysokým školám právní rámec pro stanovení poplatku za rigorózní řízení. Dosud v podobných případech školy vybíraly na základě souhlasu uchazeče o rigorózní zkoušku poplatek za využívání zařízení a informačních technologií. Tato praxe je ale sporná. K vládní námitce, že poplatek za rigorózní řízení neodpovídá zachování principu bezplatného základního, středního a vysokého školství, musím dodat, že rigorózní řízení představuje nadstandard. Nadstandard zbytný ve smyslu například dalšího pokračování v doktorském studijním programu. Tzv. malý doktorát není určující pro další vědecké studium, není nutné ho získat. Jde spíše o subjektivně vnímanou věc prestiže toho kterého absolventa magisterského studijního programu. Zpoplatnění rigorózní zkoušky tedy žádné principy nebrání.

A konečně asi ještě důležitější úpravou je možnost prodloužení standardního interního doktorského studia až na čtyři roky. Doktorské studium se například v oblasti přírodních věd stává stále náročnější, vyžadují se větší objemy dat pro pozdější zpracování, rostou požadavky na publikační činnost studentů v doktorských studijních programech. Mnozí studenti účelově přecházejí na distanční studium, aby si dobu studia prodloužili a byli schopni dostát na ně kladeným požadavkům. Studium se tak od začátku po získání titulu Ph.D. prodlužuje, někdy zbytečně. Prodloužení doby interního studia ze tří na čtyři roky by tak paradoxně mohlo mnoha doktorandům umožnit dřívější úspěšné ukončení studia.

Dámy a pánové, domnívám se, že novela vysokoškolského zákona je přínosem pro tento sektor vzdělávací soustavy. Odstraňuje některé provozní problémy a posiluje autonomii vysokých škol, aniž by snižovala zásadně roli Ministerstva školství. Dovoluji si vás proto požádat o podporu tohoto zákona a jeho propuštění do druhého čtení. Děkuji.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Nyní má slovo pan poslanec Máša, připraví se pan kolega Bartoš.

Poslanec Miloš Máša: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, krátce i já bych se vyjádřil k předloženému tisku 949.

Předložená novela zákona o vysokých školách má převážně technický obsah a jejím účelem je zejména zpřesnění a doplnění některých ustanovení s ohledem na požadavky, které vyplývají z každodenní praxe.

***