Neautorizováno !

(12.20 hodin)
(pokračuje Šojdrová)

Dalším opatřením by mělo být osvobození veřejných vysokých škol od daně z příjmů, které je obsahem části druhé. Důvodem je jednak to, že veřejné vysoké školy dělají vše pro to, aby jejich daně byly co nejnižší. Přirozeně tím také jde o zanedbatelný přínos do státní pokladny. A opačně, nebudou-li takto veřejné vysoké školy nuceny uměle zvyšovat náklady proti příjmům, budou moci šetřit, a tedy efektivněji hospodařit. A to je myslím základním smyslem této změny. Vláda upozornila ve svém stanovisku na změnu, která je navržena v pozměňovacích návrzích právě k tisku 857/2, a já vám zde musím říci, že jde pouze o dílčí daňové zvýhodnění veřejných vysokých škol, které považuji za polovičaté, a náš návrh na osvobození od této daně považuji za výhodnější pro veřejné vysoké školy.

Pokud se týká změn v sociálním zajištění studentů, pak navrhujeme opatření v zákoně o státní sociální podpoře, která je uvedena v části třetí. Týká se změny, která na veřejných vysokých školách probíhá v souvislosti s financováním kolejí a menz. Navrhuje se, aby se do příjmů rozhodných pro stanovení dávek státní sociální podpory nezapočítávala stipendia poskytovaná jako příspěvek na ubytování a stravování nebo stipendia na podporu studia našich občanů v zahraničí. S tímto návrhem vláda vyslovila souhlas. Rovněž souhlasí Rada vysokých škol.

Velká část našeho návrhu se věnuje organizačním změnám na veřejných vysokých školách. Za prvé jde o změnu volby akademického senátu. Zde snižujeme maximální počet kol volby na dvě a pro první kolo se stanovuje patnáctiprocentní kvorum. Celkově se tedy jedná o zjednodušení volby. S touto změnou souhlasí také vláda.

Zde musím upozornit na vývoj, se kterým se vysoké školy potýkají, a to je jistá nefunkčnost akademických senátů, které mají velkou pravomoc, ale malou odpovědnost. Akademický senát je orgán akademické samosprávy, a já zatím i přes různé námitky nevidím žádnou jinou náhradu ani možnost jeho změny, i když jsem zaregistrovala volání po změně v organizaci tohoto orgánu samosprávy veřejných vysokých škol.

Snažíme se rovněž řešit situaci studentů, kteří byli zvoleni, ale ukončili studium a jsou přijati do dalšího studia, ale ještě nejsou zapsáni, a tedy nejsou studenty dané vysoké školy, v níž získali mandát v akademickém senátu. Jde o poněkud odvážný krok, který se navrhuje a který chce jen zjednodušit situaci. Jsme samozřejmě připraveni k diskusi nad tímto ustanovením, protože vláda tento postup zpochybňuje. Jen upozorním, že stejný návrh byl obsahem senátní předlohy.

Velkou skupinu změn tvoří technické návrhy, které reagují na konkrétní komplikace při řízení vysoké školy a fakulty, a tyto návrhy také posilují autonomii veřejných vysokých škol. Do této kategorie patří například návrh na to, aby v případě pochybení některého orgánu vysoké školy mohl akademických senát na návrh rektora takové rozhodnutí zrušit nebo pozastavit. Doposud tuto pravomoc mělo pouze Ministerstvo školství.

Dalším návrhem z této kategorie je návrh uvedený pod bodem 7, 11 a 16, který říká, že seznam akreditovaných studijních programů bude vysoká škola zveřejňovat na úřední desce a nebude muset být součástí statutu, který schvaluje akademický senát vysokých škol a registruje Ministerstvo školství, přičemž obě instituce již seznam akreditovaných studijních oborů jednou schvalovaly. A proto se domníváme, že je vhodné celý proces prostě zjednodušit při zachování přístupnosti tohoto seznamu. Vláda tuto změnu nedoporučuje, obává se, že by ministerstvo nebylo včas informováno o změnách a vysoká škola by mohla uskutečňovat neakreditovaný studijní program. S touto výhradou nemohu souhlasit právě proto, že rozhodnutí o akreditaci vydává samotné ministerstvo. Rada vysokých škol s tímto návrhem souhlasí.

Já ještě upozorním, že pokud tady dávám stanovisko za Radu vysokých škol, pak nejde o usnesení Rady vysokých škol, ale jde o stanoviska, která při projednávání tohoto návrhu v Radě vysokých škol byla vyslovena. Já tím opravdu chci zdůraznit, že nejde o usnesení Rady vysokých škol, abych nezaváděla někam jinam to, jakým způsobem Rada vysokých škol mohla tento návrh projednat. Čili upozorňuji, že jde o převládající stanovisko, které při projednávání v Radě vysokých škol bylo vysloveno.

K posílení autonomie veřejných vysokých škol směřuje také návrh k rozhodování o zřízení, sloučení, splynutí nebo zrušení fakulty. Doposud se tak stalo pouze se souhlasem akreditační komise. Nově se požaduje pouze projednání v akreditační komisi s tím, že rozhodovat bude senát veřejné vysoké školy. Tato změna totiž odpovídá způsobu rozhodování akreditační komise i ve všech ostatních procesech, v nichž akreditační komise vždy vydává stanovisko, ale nerozhoduje. De facto o samotném procesu zkrátka nerozhoduje akreditační komise, například o zřízení či zrušení. Rada vysokých škol má k tomuto návrhu připomínky, ale vláda k tomu stanovisko nezaujala.

Dalším návrhem se posiluje pravomoc rektora v bodě číslo 15. Navrhuje se, aby v případě, kdy děkan závažným způsobem poškozuje zájem vysoké školy nebo fakulty, mohl být rektorem odvolán po projednání v akademickém senátu fakulty a se souhlasem akademického senátu veřejné vysoké školy. Rada vysokých škol doporučuje tento návrh upravit. (Hluk v sále.)

Kolegyně a kolegové, já se omlouvám, že takto podrobně se věnuji jednotlivým návrhům, ale já se domnívám, že právě při prvním čtení je tady prostor vyjádřit se k jednotlivým návrhům, a já se omlouvám, že některé kolegy ruším svojí důvodovou zprávou. Mně je to velmi líto, protože jsou to návrhy, které naopak veřejné vysoké školy velmi zajímají.

Do kategorie technických a především praktických úprav patří ustanovení pod bodem pět, a to jednoznačné přenesení působnosti statutárního orgánu na rektora, vyjma pracovněprávních vztahů na fakultách, nejednoznačně vykládaných vztazích ke správnímu řádu k živnostenskému zákonu a další.

Dalším takovým ustanovením je ustanovení o odlišnosti standardní doby studia při různých formách studia. Rada vysokých škol s tímto návrhem nesouhlasí a vláda se rovněž neztotožňuje, ale já se obávám, že ne zcela dostatečně pochopily problém, protože při konkrétním projednání s pracovníky vysokých škol byl zájem o tuto úpravu, která je logická. Vždyť to, co se dá odstudovat při denním studiu za tři roky, to při dálkové formě prostě musí dělat problémy, a dělá problémy naplánovat stejný obsah studia do stejné doby, ale při jiné formě. A měla by zde být možnost diferencované doby.

Ustanovení o prodloužení doktorského studia je dalším z takovýchto opatření spíše praktického typu. Navrhujeme prodloužit doktorské studium ze stávajících tří let na tři až čtyři roky a jde opět o požadavek z praxe, spojený s tlakem na rozšiřování počtu studentů doktorských programů. Tady vláda i Rada vysokých škol má souhlasné stanovisko.

Způsob zveřejňování studentských prací. Zde navrhujeme v souladu s autorským zákonem, aby studentské práce bakalářské, magisterské, doktorandské, disertační byly zpřístupněny zaměstnancům a studentům dané školy. V Radě vysokých škol převládá stanovisko souhlasné, avšak vláda se neztotožňuje a považuje toto ustanovení za nadbytečné.

Další změnou je podávání přihlášek ke studiu písemnou nebo elektronickou formou. Opět jde o návrh, který již byl obsahem senátní předlohy. S tímto návrhem Rada vysokých škol souhlasí, ale požaduje nahradit možnost výběru povinností obou forem podávání přihlášek. Rovněž tedy vláda s tímto návrhem souhlasí.

***