Neautorizováno !

(11.00 hodin)
(pokračuje Pospíšil)

Já si myslím, že pro ochranu pohledávek věřitele dneska máme dostatečné instrumenty občanského soudního řízení, máme předběžná opatření a měli bychom se zaměřit na to, nakolik jsou tyto instrumenty opravdu využívány, než zavádět takovéto nové úpravy, které budou paušálně bez zkoumání důvodu blokovat něčí majetek.

Druhé úskalí tohoto instrumentu spočívá v tom, že i když je podán odpor proti platebnímu rozkazu, tak to neznamená automaticky, že je majetek odblokován. Opět bude na posouzení soudu bez uvedení dalších podrobnějších ingrediencí či indicií v zákoně. To posouzení bude záležet na něm, zda majetek odblokuje, nebo jej nechá dále zablokovaný.

Já se potom ptám navrhovatelů: Kdo bude odpovídat za škodu způsobenou takovémuto v uvozovkách potenciálnímu dlužníkovi? Bude to stát podle platné právní úpravy? Může se nám stát, že pokud dojde k takovýmto šikanózním žalobám, tak stát potom bude následně žalován takto poškozenými účastníky řízení. A myslím si, že v určitých případech může jít o výrazné částky a ta škoda určitě nemůže být zanedbatelná. Já si totiž myslím, že v tomto případě by takto poškozený účastník řízení mohl žalovat stát podle platné úpravy obsažené v zákoně 82/1998 Sb.

Třetí věc, kterou chci zmínit a kterou jsem nazval v zásadě zbytečnou úpravou, se týká otázek zavedení podle mého názoru nového způsobu výkonu rozhodnutí, a to konkrétně tzv. příkazu k výplatě. Já v tomto směru nejsem tak razantní jako vláda, která označila tento návrh přímo za nepřijatelný, ale argumenty vlády uvedené částečně sdílím. Myslím si, že takovýto zásah do výkonu rozhodnutí podle mého názoru je v tuto chvíli ne přímo škodlivý, ale nadbytečný. Myslím si, že k tomu, abychom doplňovali nové instrumenty výkonu rozhodnutí, bychom potřebovali seriózní analýzu, nakolik současná platná úprava je či není dostatečná. A jak jsem si alespoň já zjišťoval, tak mám pocit, že zvláště na případy, které by to nové ustanovení mělo postihovat, je současná platná právní úprava, zvláště pak všech exekutorů, dostatečná.

Vláda dále upozorňuje na nebezpečí, která hrozí při užívání tohoto nového způsobu výkonu rozhodnutí. Upozorňuje na to, že takováto exekuce v zásadě svépomocí, když to takto budu parafrázovat, nemusí být účinná, a to z toho důvodu, že dlužník se o takovéto exekuci dozví dříve, než se dozví příslušný bankovní ústav, a bude proto mít dostatek času pro to, aby finanční prostředky ze svého účtu stáhl. Vláda to říká ve svém odůvodnění na straně 2, já s tím stoprocentně souhlasím. Poukazuje na to, že dnes je jasný instrument, a to rozhodnutí přikázání pohledávky z účtu peněžního ústavu podle ustanovení § 303 a následujících občanského soudního řádu, a mimo jiné též dodává a poukazuje na § 304 odst. 2, kde je jasně napsáno, že v občanském soudním řádu pro tento instrument je taková úprava doručování, že se to, když to řeknu laicky, nejprve dozví bankovní ústav, učiní nutné kroky, a pak teprve dlužník. Tudíž dlužník s penězi nemůže manipulovat. Takže zde já sdílím obavu vlády, že navržený způsob exekuce v zásadě mimo to, že podle mého názoru není systematický, ani v praxi nebude příliš efektivní.

Dámy a pánové, tolik několik poznámek. Já sám osobně jsem váhal, zda dát návrh na zamítnutí či nikoliv. Podávat jej nebudu. Bude-li podán, tak jej podpořím. Mám za to, že některé části, zvláště ta první, by případně mohla být přijata a mohla by být součástí našeho platného právního řádu. Před čím však výrazně varuji, je to, abychom postihovali někoho paušálně v situaci, kdy mu není prokázáno nezávislým soudem, že je opravdu dlužníkem, a tím vytvářeli prostor pro šikanózní úkony a stavěli justici v určitých případech do role nástroje, který může být využíván k nekalému boji mezi jednotlivými například podnikateli.

Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Pospíšilovi. Nyní vystoupí pan poslanec Vrbík. Další přihlášky do rozpravy v tuto chvíli nemám k dispozici.

Poslanec Tomáš Vrbík: Vážené dámy, vážení pánové, já mám několik krátkých poznámek. Smyslem návrhu je údajně zajistit lepší výchozí pozici oprávněným osobám v případě soudního řízení, kdy nárokem je peněžitá pohledávka. Navrhovatelé požadují, aby soud mohl v souvislosti s vydáním tzv. platebního rozkazu zároveň rozhodnout o zablokování peněžních prostředků na účtu žalovaného u peněžního ústavu. S touto úpravou souvisí následující navrhované ustanovení o výkonu rozhodnutí příkazem k výplatě z účtu u peněžního ústavu. Tento návrh má ale podle mne několik zásadních nedostatků.

Za prvé. Řízení o platebním rozkazu je tzv. zkráceným řízením, které je zpravidla velmi formální. Navrhovaná úprava nebere v potaz mnohdy neoprávněné návrhy podávané v rámci tohoto řízení, které se později ukáží jako neopodstatněné. Přesto by podle návrhu došlo k zablokování účtu žalovaného. Druhou výhradou, kterou vidím, je, že doba, po niž mají být finanční prostředky znehybněny, je neúnosně dlouhá a může poškodit subjekt, o jehož prostředky se jedná. Třetí výhrada. Jestliže soud nejprve vydá platební rozkaz a následně jej zruší, nemá ovšem povinnost zrušit i své rozhodnutí o zablokování prostředků. Takové rozhodnutí pouze může, ale nemusí přijmout. Další výhrada je, že zákon neřeší otázku případného vzniku škody u subjektu, kterému budou nejprve prostředky zablokovány, a následně se ukáže, že proti němu uplatněný nárok nebyl opodstatněný. Přikláním se i k vládnímu stanovisku, že celá problematika je podle mne uspokojivě řešena již platnou právní úpravou v rámci tzv. předběžných opatření, která plní funkci toho, co požadují předkladatelé. Zcela nepřesná a vysloveně nesourodá jsou i ustanovení o výkonu rozhodnutí, která nejenže nerespektují systematiku exekučních řízení, ale i obecná pravidla pro výkon exekucí.

Z těchto důvodů, které jsem zde předtím zmínil, doporučuji nebo navrhuji zamítnout návrh zákona v prvním čtení.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vrbíkovi. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Pokud ne, tak rozpravu končím.

Ptám se paní navrhovatelky, zda chce vystoupit se závěrečným slovem. Má k tomu příležitost.

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Děkuji, pane místopředsedo. Děkuji paní zpravodajce i kolegům, kteří se zapojili do rozpravy. Mám za to, že na připomínky kolegy Pospíšila bude příležitost, pokud zákon bude propuštěn prvním čtením, reagovat v průběhu projednání ve výborech. Proto snad jenom stručně.

Je to soud, který rozhoduje o vydání platebního rozkazu. Nerozhoduje a nemůže rozhodovat pouze na základě tvrzení věřitele. Věřitel je povinen doložit svá tvrzení také odpovídajícími důkazními podklady, které soud zhodnotí, a následně platební rozkaz vydá nebo nevydá. Stejně tak nevydá platební rozkaz v případě zavedení námi navrhovaného institutu v případě, že bude mít jakékoliv pochybnosti, a zcela logicky i v těch, a věřím, že by to mohly být pouze velmi ojedinělé případy, kdy skutečně následně spor dopadne jinak, než se tvrdilo v návrhu. Je to otázka rozhodování o nákladech řízení, nikoliv odpovědnosti státu za rozhodnutí vydané v rozkazním řízení.

Znovu opakuji, jsou to tři témata k diskusi vzájemně oddělitelná. Já věřím, že alespoň o některém z těchto témat budete připraveni dále diskutovat, a usnadnit tak situaci věřitelské veřejnosti, která na vymožení svých pohledávek čeká měsíce a roky.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Rujbrové. Paní poslankyně Dundáčková se chystá vystoupit, má k tomu příležitost.

Poslankyně Eva Dundáčková: Já jenom shrnu, když dovolíte, pane předsedající, že vystoupili v rozpravě dva poslanci. Oba poukazovali na obavu z možných šikanózních návrhů. Já bych k tomu jen chtěla podotknout, že je to obava, která by asi měla být zbytečná s ohledem na skutečnost, že soud není povinen vydat platební rozkaz k návrhu navrhovatele. Čili vydávat by ho měl pouze za předpokladu, že je přesvědčen o tom, že má všechny důkazy potřebné k tomu, aby takový platební rozkaz vydal. Předpokládáme tedy tiše určité zločinné spolčení mezi navrhovatelem a soudcem, které samozřejmě nemůžeme nikdy vyloučit.

Padl jeden návrh na zamítnutí a já myslím, že je teď správný čas, abychom hlasováním o něm rozhodli.

***