Neautorizováno !
(9.20 hodin)
Ministr zemědělství ČR Petr Zgarba Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Přeji hezké dopoledne, kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych uvedl stručný úvod k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, zákon o ochraně práv k odrůdám, a zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a změně některých zákonů, zákon o oběhu osiva a sadby.
Ochrana práv k odrůdám rostlin je významnou oblastí soukromoprávních vztahů, která má přímý dopad na rozvoj rostlinné výroby. Nová odrůda je vždy nositelkou nových žádoucích vlastností, které umožňují zemědělci hospodařit efektivnějším a k životnímu prostředí šetrnějším způsobem. Nová odrůda vzniká v procesu šlechtění a šlechtitel svou práci financuje hlavně z poplatků vázaných na prodej osiva odrůd již vyšlechtěných. Pouze princip vymáhatelnosti podílu na přínosu z pěstování odrůdy umožňuje šlechtiteli, majiteli práv k odrůdě, pokračovat ve šlechtitelské práci. Proto vyspělé státy stanovují princip právní ochrany odrůd.
Význam nových odrůd přesahuje hranice státu, a proto se vyspělé státy sdružují do Mezinárodní unie na ochranu práv nových odrůd, aby zajistily ochranu v mezinárodním měřítku. Členy unie se mohou stát pouze státy, které mají odpovídající legislativní úpravu. Česká republika se stala členem unie již v roce 1991. V Evropské unii existují právní předpisy na ochranu práv k odrůdám od roku 1994, založené na nařízení Rady Evropských společenství č. 2100 z roku 1994 o odrůdových právech společenství, a proto je třeba zajistit vymáhatelnost ochrany i těch odrůd, které jsou chráněny uvedeným nařízením v celé Evropské unii v rámci systému dozoru založeného tímto právním předpisem.
Vedle této úpravy je třeba ponechat dosavadní právní úpravu k odrůdám v rámci České republiky. Proto i v ostatních členských státech zůstává unijní systém právní ochrany i národní systémy na tuto ochranu. Jde tedy o to, aby dosavadní ochrana práv k odrůdám v České republice byla v souladu s principy ochrany odrůd, které jsou v rámci celé Evropské unie, a ochrana těchto práv byla zajištěna výkonem státního odborného dozoru a aby nedocházelo k porušování těchto práv.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane ministře. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jan Grůza.
Poslanec Jan Grůza: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, zdůvodnění předkládané novely zákona provedl pan ministr zemědělství. Musel bych pouze opakovat to, co on zde sdělil.
Chtěl bych možná jenom pro úplnost dodat, že tento zákon řeší definování vztahu práva unijního a právních předpisů České republiky a reaguje tak na přistoupení České republiky k Evropské unii; řeší to, aby systém práv k odrůdám byl pokud možno identický se systémem unijním.
Domnívám se, že tento zákon je způsobilý k tomu, aby prošel do druhého čtení. Doporučuji, aby byl přikázán zemědělskému výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane poslanče a zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Přihlášky do obecné rozpravy nemám. Pokud se nikdo nehlásí, tak obecnou rozpravu končím.
Přistoupíme k hlasování o návrhu, který se v tuto chvíli dá hlasovat. Je to návrh organizačního výboru a ve vzácné shodě s panem zpravodajem také pana zpravodaje na přikázání k projednání zemědělskému výboru.
V hlasování pořadové číslo 276 se táži, kdo souhlasí s tím, aby tento materiál projednal zemědělský výbor. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Hlasování skončilo. Hlasovalo 142 poslanců, 93 pro, nikdo proti. Návrh byl přijat.
Děkuji hlavním protagonistům panu ministru Petru Zgarbovi a panu zpravodaji Janu Grůzovi.
Dalším bodem, kterému se budeme věnovat, je bod
67.
Návrh poslanců Jiřího Pospíšila, Ivana Langera a Jiřího Bílého
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb.,
o trestním řízení (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů
a zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 974/ - prvé čtení
Stanovisko vlády máme k dispozici jako sněmovní tisk 974/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Jiří Pospíšil.
Poslanec Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jestli dovolíte, předal bych slovo dalšímu z navrhovatelů kolegovi Ivanu Langerovi. Dorazil.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano, slovo předám já, ale učiním tak rád, protože pan místopředseda Sněmovny Ivan Langer bude uvádět tento tisk.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych jménem tří navrhovatelů tohoto zákona jej v míře maximálně stručné, nicméně dostatečně výstižné, uvedl.
Tento návrh zákona se dotýká dvou významných hodnot pro život každého z nás, a to na straně jedné svobody jednotlivce a z ní vycházející ochrany jeho soukromí a současně na straně druhé povinnosti státu zajistit svým občanům v míře maximálně možné bezpečný život, ochranu jejich života, zdraví a majetku. Je logické a přirozené, že v praktickém životě se tyto dvě hodnoty spolu velmi často utkávají. Povinností každého zákonodárce, nebo zákonodárců obecně jako tvůrců pravidel pro život v dané zemi, by mělo být nalezení optimální rovnováhy mezi těmito dvěma hodnotami, vytvoření prostoru, ve kterém bude na jedné straně stát schopen garantovat svým občanům jejich osobní svobody, ochranu jejich soukromí a současně bude schopen prostřednictvím orgánů činných v trestním řízení efektivně a účinně zasahovat proti všem, kteří si například i těchto hodnot neváží, kteří zákon porušují.
Praxe minulých dnů a současný stav vedly navrhovatele k tomu, že je vyhodnotili jako situaci, ve které v této zemi není dostatečným způsobem garantována ochrana osobních svobod a nedotknutelnosti soukromí našich občanů. Právě toto vyhodnocení nás vedlo k předloženému návrhu zákona.
Tento zákon lze rozdělit do tří základních oblastí. V jedné části je to oblast týkající se právě posílení práv a svobod občanů. Ve druhé části se zabývá problematikou podle našeho názoru nedostatečného legislativního ošetření možných neoprávněných zásahů do našeho soukromí prostřednictvím odposlechů, tedy zavádí novou skutkovou podstatu trestného činu neoprávněného odposlechu. A současně reaguje na stav, který se částečně podařilo změnit, nicméně stále ještě stojí za to o něm diskutovat, a to je efektivita a účinnost parlamentní kontroly.
***