Neautorizováno !
(18.40 hodin)
(pokračuje Škromach)
Doufal jsem a stále ještě doufám, že přes návrh, který vnímám spíše jako formální postoj paní poslankyně a jejího klubu, že bude možné tento zákon projednat ve druhém čtení a určitě se těmito připomínkami nebo výhradami zabývat, protože určitě mají svůj základ a je dobré, abychom byli schopni tyto věci si vysvětlit.
Takže trošku mě mrzí, že paní poslankyně dala návrh na zamítnutí, ale já doufám, že neprojde a že bude možné se tímto návrhem zabývat. A to i z toho důvodu, který jsem uvedl, že se připravuje dobrý nový liberální zákoník práce, který určitě bude přivítán touto Poslaneckou sněmovnou, ale vzhledem k tomu, že je tady samozřejmě určitý posun a je to poměrně široká norma, tak tato malá novela by měla proběhnout poměrně rychle.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane ministře. Dámy a pánové, v rámci obecné rozpravy padl návrh na zamítnutí. O osudu tohoto návrhu rozhodneme poté, co vás odhlásím. Poprosím o novou registraci.
V hlasování, které má pořadové číslo 103, se táži, kdo souhlasí s návrhem paní poslankyně Páralové na zamítnutí předloženého návrhu zákona. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Hlasovalo 125 poslanců, 33 pro, 86 proti, takže tento návrh nebyl přijat.
Budeme pokračovat v hlasování o návrzích na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Já se ptám, zdali nemá někdo jiný návrh.
Pokud ne, zahajuji hlasování pořadové číslo 104. Kdo souhlasí s návrhem organizačního výboru, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Hlasovalo 127 poslanců, 11 pro, 2 proti. Návrh byl přijat.
Končím první čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi i paní poslankyni Páralové jakožto zpravodajce.
Dámy a pánové, máme před sebou ještě jeden tisk, který by měl uvést pan ministr Škromach. Zatím nemám žádné přihlášky do rozpravy, takže se chci - protože je skoro tři čtvrtě - zeptat, zdali se někdo hlásí do rozpravy. Pokud ne, tak ten bod zahájím v naději, že ho také doprojednáme dnes. Bod
46.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně
dětí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 995/ - prvé čtení
Návrh odůvodní pan ministr Zdeněk Škromach.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, předložený návrh novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí a některých dalších navazujících zákonů sleduje prohloubení ochrany práv dítěte, posílení kvality ochrany práv a zájmů dítěte a umožnění efektivnějšího působení zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Navrhované změny vycházejí z poznatků praxe vyplývajících z pětileté aplikace zákona o sociálně-právní ochraně dětí.
Navrhovaná úprava sociálně-právní ochrany dětí spočívá zejména v těchto změnách: Blíže vymezuje a upřesňuje vzájemné vazby mezi jednotlivými orgány a dalšími subjekty provádějícími sociálně-právní ochranu dětí. Podporuje všechny formy náhradní péče o dítě a rozšiřuje je tak, aby bylo dítěti umožněno vyrůstat v prostředí co nejblíže rodinnému. Rozšiřuje povinnost státních orgánů a dalších subjektů ohlásit orgánům sociálně-právní ochrany údaje týkající se ohrožených dětí. Upřesňuje postupy při zprostředkování náhradní rodinné péče, nově a zcela jednoznačně stanoví oprávnění zprostředkovat dítěti náhradní rodinnou péči a podíl nestátních subjektů na takovém zprostředkování. Doplňuje a upřesňuje podmínky, za nichž lze vydat pověření nestátním subjektům k výkonu sociálně-právní ochrany dětí, a stanovuje odborné předpoklady pro osoby poskytující sociálně-právní ochranu dětí na základě tohoto pověření. Doplňuje dosavadní systém náhradní péče o možnost svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu jako alternativu k péči ústavní a v souvislosti s tím mění i zákon o rodině a občanský soudní řád.
I když lze uvedené změny charakterizovat jako změny závažné, zůstává nezměněn základní princip, na kterém je zákon o sociálně-právní ochraně dětí postaven. Jde v souladu s mezinárodními závazky o odpovědnost státu za zajištění ochrany dítěte a péči o dítě, která je nezbytná pro všestranné blaho dítěte při respektování zákonných práv rodičů. Důraz je přitom kladen na preventivní opatření a působení na rodinu.
Věřím, vážené paní poslankyně a páni poslanci, že tento návrh novely zákona propustíte do dalšího čtení.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane místopředsedo vlády. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Soňa Marková.
Poslankyně Soňa Marková: Vážený pane předsedající kolegyně a kolegové, počátky legislativních prací na zákonu o sociálně-právní ochraně lze datovat k lednu 1995, kdy na základě usnesení vlády č. 1/1995 bylo Ministerstvu spravedlnosti uloženo do konce září 1995 předložit návrh novely občanského zákoníku, která by upravovala rodinně právní vztahy. Současně měl být zrušen zákon o rodině a Ministerstvu práce a sociálních věcí v téže lhůtě bylo uloženo předložit návrh nového zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Mělo tak dojít k zařazení takzvané soukromě právní části rodinného práva do stávajícího občanského zákoníku a takzvaná veřejnoprávní část v původním znění zákona o rodině zakotvena v § 41 a 48 pod názvem "účast společnosti při výkonu práv a povinnosti rodičů" společně s úpravami obsaženými v normách poněkud neorganicky týkajících se sociálního zabezpečení měla být upravena v samostatném zákonu.
Paragrafované znění novely občanského zákoníku bylo předloženo Poslanecké sněmovně. Prošlo i druhým čtením, nakonec z časových důvodů - volby na jaře 1996 - ke schválení nedošlo. Práce na zákonu o sociálně-právní ochraně se pro koncepční rozpory nakonec zpozdily a zákon předložen nebyl.
Nová vláda vzešlá z voleb roku 1996 změnila koncepci úpravy a bylo rozhodnuto pouze o novelizaci zákona o rodině, přičemž dále pokračovaly práce na přípravě zákona o sociálně-právní ochraně. Nakonec byl jako tzv. velká novela zákona o rodině přijat iniciativní návrh poslanců, jehož podkladem ovšem byly všechny předchozí legislativní práce Ministerstva spravedlnosti, mající své počátky v roce 1992. Zákon o sociálně-právní ochraně byl poté přijat jako zákon č. 359/1999 Sb. s účinností od 1. 4. 2000. Současně byl přijat zákon č. 360/1999 Sb., kterým z již podstatně novelizovaného zákona o rodině byla většina ustanovení týkající se sociální ochrany přenesena do nového zákona.
***