Neautorizováno !

(18.50 hodin)
(pokračuje Marková)

Došlo tak k poměrně důslednému oddělení soukromoprávní a veřejnoprávní části rodinného práva.

Zdůrazňuji tyto skutečnosti z toho důvodu, že svědčí o dlouhodobé přípravě zákona o sociálně-právní ochraně dětí, které se rovněž projevily na jeho kvalitě. Na rozdíl od mnoha jiných zákonů byl dlouho očekávaný zákon o sociální ochraně odborníky přijat pozitivně. Následné novelizace byly spíše technického charakteru v souvislosti s probíhající reformou státní správy, zejména pokud jde o zrušení okresních úřadů.

Nová navrhovaná úprava nyní reaguje na zkušenosti s více než čtyřletou aplikací zákona a přináší řadu novinek, které v konečném důsledku posilují ochranu nezletilých dětí v souladu s mezinárodními úmluvami a rovněž i mezinárodními trendy vývoje v této oblasti.

Na úrovni sociální péče, zejména péče o děti, jsme v období takzvané první republiky mohli být všichni hrdi. V této oblasti se angažovaly takové významné osobnosti jako Alice Masaryková, profesor Kaplan, profesor Engliš. Po celé období první republiky vedle sebe existovala jak státní péče, tak dobrovolná péče, na niž postupně přecházela část agendy státních orgánů. Zejména vzájemný vztah mezi péčí o děti vykonávanou státními orgány a dobrovolnými spolky byl na vysoké úrovni a československý model se stal vzorem pro řadu zemí západní Evropy, zejména Francii. Na tyto tradice se zákon o sociálně-právní ochraně dětí a především jeho předložená novela snaží navázat.

Předložená novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí je poměrně rozsáhlá. Současně je v nezbytném rozsahu novelizován i zákon o rodině a ustanovení § 76a občanského soudního řádu. Kromě některých spíše organizačních, popřípadě technických záležitostí, které samozřejmě mají svůj význam, ale nebudu se jimi podrobněji zabývat, přináší novela zákona o sociálně-právní ochraně řadu významných změn, z nichž některé bych chtěla nyní zdůraznit.

1. Zákon o sociálně-právní ochraně reaguje na diskuse o domácím násilí, které se již objevilo i v ustanovení § 215a současně platného zákona o rodině, a to ve dvojím směru.

Děti ohrožené domácím násilím jsou zahrnuty do kategorii dětí uvedených v ustanovení § 6 zákona jako děti, na něž je zaměřena sociálně-právní ochrana. Jedná se nejenom o děti, které jsou domácímu násilí bezprostředně vystaveny, ale i o děti, které jsou svědky domácího násilí a tímto způsobem traumatizovány.

Formou nově upraveného "záznamu o vzniku úrazu", který je povinna vyplnit osoba doprovázející dítě k ošetření nebo v některých případech i samo dítě, je větší možnost monitorování nejenom násilí páchaného na dítěti, ale v konečném důsledku se příslušným orgánům dostává více informací pro zjištění takzvaného syndromu týraného dítěte a zvyšuje se tak možnost dřívějšího odhalení tohoto syndromu a zásahu ve prospěch dítěte.

2. Pod pojmem sociálně-právní ochrana rozumí současná právní úprava v ustanovení § 1 písm. c) rovněž působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny, jinými slovy, důraz je kladen na prevenci.

V této souvislosti je třeba zmínit novou možnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností uložit rodičům povinnost využít pomoci odborného poradenského zařízení za situace, kdy rodiče nejsou schopni řešit problémy spojené s výchovou dítěte, zejména při sporech o úpravě výchovy dítěte nebo úpravě styku s dítětem, a možnost uložení sankce rodičům ve formě pokuty za nesplnění této povinnosti. I při vědomí, že u některých rodičů selžou jakékoli pokusy o mediaci, protože u těchto rodičů s ohledem na jejich vzájemný vztah selže úplně jakékoli působení ze strany nejrůznějších odborníků, se domnívám, že v řadě případů bude toto ustanovení značným přínosem.

3. Z hlediska prevence, zejména pokud jde o rozmáhající se "prodej dětí" za účelem si osvojení a obcházení tak úpravy zprostředkování náhradní rodinné péče zejména takzvaným přímým osvojením, které ovšem ve své podstatě je zprostředkováním prostřednictvím neoprávněných fyzických či právnických osob, je třeba zdůraznit snahu předkladatele tomuto jevu zabránit nejen přesnější a rozsáhlejší evidencí dětí, které byly bez rozhodnutí příslušného orgánu předány do péče jiných osob, ale i zdůrazněním zásady, že zprostředkování náhradní rodinné péče mohou provádět jenom příslušné státní orgány, a upřesněním stávající právní úpravy v tomto směru, včetně sankcí.

4. V rámci navrhovaných změn je třeba zmínit i významné upřesnění a prohloubení doposud nedostatečné úpravy takzvaného zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, kterým je dávána zákonem o rodině přednost před umístěním dítěte v ústavní výchově.

5. Snaha o umístění co největšího počtu dětí v náhradním rodinném prostředí namísto ústavní výchovy vedla i k úpravě dlouhodobě diskutované otázky dočasné pěstounské péče jako alternativy ústavní výchovy. Základním předpokladem je ovšem speciální příprava, a tedy odborné předpoklady takových pěstounů, kteří budou ochotni převzít i dítě útlého věku na přechodnou dobu do pěstounské péče, a to do doby, než budou vyřešeny problémy v původní rodině, popř. do doby, než bude dítě umístěno v náhradní rodině. Aby takové řešení bylo efektivní, je současně novelizováno ustanovení § 76a občanského soudního řádu upravující takzvané rychlé předběžné opatření, o němž je soud povinen rozhodnout nejpozději do 24 hodin od podání návrhu.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, podrobný výklad všech navrhovaných změn by mé vystoupení podstatně prodloužil. Snažila jsem se zachytit pouze ty nejvýznamnější změny, které ve svých důsledcích povedou ke zvýšení ochrany nezletilých dětí a které jsou především výsledkem a zúročením praktických zkušeností s aplikací zákona o sociálně-právní ochraně.

Novela zákona o sociálně-právní ochraně přes svou závažnost neklade zvýšené nároky na státní rozpočet, neboť jak vyplývá z důvodové zprávy, předkladatel počítá s úhradou těchto nákladů z vlastních finančních zdrojů a části příspěvku na výkon státní správy jednotlivých krajských úřadů. Ale i kdyby tomu tak nebylo, ochrana nezletilých dětí a zabezpečení jejich zdravého rozvoje není penězi měřitelná.

Doporučuji tedy postoupit tuto novelu zákona do druhého čtení. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám také děkuji, paní zpravodajko. Paní a pánové, jak pan ministr, tak paní zpravodajka naznačili ve svých vystoupeních, že se jedná o výživnou materii. Domnívám se, že nemá smysl v tuto chvíli otevírat obecnou rozpravu. Přerušuji tedy projednávání tohoto bodu.

Zítra začneme pevně zařazenými body, to znamená třetím čtením zákona o provozu na silničních komunikacích, a tuším, že tam je ještě jeden bod, a pak tento bod doprojednáme, až na něj prostě přijde řada. Takže zítra začneme třetím čtením zákona o silničních komunikacích.

Přeji vám hezký večer.

(Jednání skončilo v 18.58 hodin.)

***