Neautorizováno !
(Jednání pokračovalo ve 14.05 hodin.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Vážené dámy a pánové, přeji dobré odpoledne.
Máme před sebou poslední část jednání Sněmovny v tomto týdnu. Pokud se nepletu, měli bychom nyní pokračovat bodem číslo
34.
Návrh poslanců Františka Beneše, Jaroslav Gongola, Miroslava Opálky
a Svatomíra Recmana na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 894/ - druhé čtení
Je to poslanecký návrh a uvést by ho měl pan poslanec František Beneš. Prosím tedy pana poslance, aby se ujal slova.
Poslanec František Beneš: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych jen velmi stručně zopakoval argumenty, které jste zcela jistě slyšeli při prvním projednávání návrhu tohoto zákona.
Předkladatelé měli za úkol odstranit chybu našich předchůdců, která se stala tím, že od roku 1990 do roku 1995, kdy byly průběžně zvyšovány hranice starobních důchodů a sólovdovských důchodů, nebyla upravována míra, která určovala souběh těchto důchodů. Tím se stalo, že zatímco v roce 1990 starobní důchod činil v průměru 1742 Kč, vdovský 1194 Kč a pro souběh byla hranice 2800 Kč, znamenalo to, že souběh představoval v podstatě součet vdovského a starobního důchodu v průměru. V roce 1995 všechno bylo jinak. Průměrný starobní důchod byl 3782 Kč, průměrný vdovský důchod 2806 Kč a až od 30. 6. 1995 byla upravena výše souběhu na 3400 Kč, když asi půl roku předtím byla povýšena na asi 3100 Kč. Stalo se, že z vdovského důchodu získaly vdovy částku kolem 500 Kč v tomto roce, a to díky zvyšování vlastních důchodů se jim do té hranice již více nevešlo.
Návrh na úpravu této nespravedlnosti jsem si přinesl do Parlamentu již v roce 2002. Netušil jsem, že to bude tak dlouho trvat, než se podaří zargumentovat všechny podklady, než se podaří vybalancovat návrh a text, který by byl přijatelný.
Jestliže jsme tento text předložili ve sněmovním tisku 894, neměli jsme skutečně nic jiného na mysli, než symbolickým způsobem odškodnit tyto postižené vdovy. Víme, že ztrátu těchto financí není možné nahradit, a víme a nechceme žádným způsobem zpochybnit princip, který byl v zákonu o sociálním zabezpečení pro tyto případy založen. To znamená, že nechceme zpochybnit omezení výše důchodu hranicí souběhu. Chceme ale odstranit nespravedlnost, ke které došlo tím, že tato hranice přestala plnit svou funkci. Naprosto se popřela míra zásluhovosti při stanovování důchodu a velmi se poškodily vdovy, pokud vdovský důchod měl nějakým způsobem nahradit výpadek příjmu manžela.
Předpokládali jsme, že vláda bude argumentovat např. tím, že bychom měli přesněji specifikovat výši, o kterou by se jednalo. Předpokládali jsme, ale celkem po právu, že bude velmi těžké vůbec určit výši, kolik by tento postup stál naši důchodovou soustavu. Jestliže jsme ale v loňském roce předpokládali výnos důchodového systému kolem 10 miliard korun, myslíme si, že i tím nepřesným počtem, který máme v důvodové zprávě, bychom se s tím mohli vyrovnat.
Dovolím si zakončit jen dvěma citacemi. Dovolte mi, abych ocitoval z dopisu, který 29. ledna 1998 poslal předseda výboru Poslanecké sněmovny pro sociální politiku a zdravotnictví dr. Vladimír Špidla jisté paní H.: "Nesoulad mezi ustanoveními zákona č. 155/1995 Sb. a zákona č. 100/1988 Sb. jsem se s kolegy pokusil již několikrát řešit při opakovaných novelizacích zákona o důchodovém pojištění. Jedním z návrhů byla například kompenzace dříve vyměřených důchodů paušální částkou 550 Kč, tak aby se alespoň částečně vyrovnávala krácení důchodů z důvodu překročení nejvyšší výměry stanovené zákonem č. 100/1988 Sb. Tento návrh opakovaně neprošel. Přesto věřím," píše pan předseda, "že se to podaří v budoucnu prosadit."
Já jenom připomenu, že o návrhu, který je v tomto dopise uváděn, se hlasovalo 23. května 1997 a tento návrh, ač byl podpořen 96 hlasy ve sněmovně, stejně neprošel, což při pohledu na dnešní účast jistě dovedete ocenit, že jestliže v takové situaci neprošel o dva hlasy, že šlo skutečně o návrh, který řešil tento aktuální problém.
Pokusil jsem se formou interpelace 16. prosince loňského roku požádat ministra práce a sociálních věcí o nápravu. Vím, že se o nápravu pokoušely mnohé z vdov jednáním o odstranění tvrdosti zákona, avšak bezúspěšně. Na základě avíza, které jsem při té interpelaci předložil, jsme poté předložili návrh tohoto zákona. Věřím, že vdovy budou mít díky této sněmovně šanci.
Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane poslanče. Návrh, který jste uvedl, jsme v prvém čtení přikázali výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Záznam z jednání výboru máme jako sněmovní tisk 984/z.
***