Neautorizováno !

(10.10 hodin)
(pokračuje Antolák)

Návrh číslo 5. K paragrafu 31 odst. 1 písm. d). Po úpravě text zní takto: "270 korun českých, jde-li o dítě ve věku od 15 do 18 let".

Úprava číslo 6. K paragrafu 31 odst. 1 písm. d). Text se vypouští a nový text zní: "400 korun českých, jde-li o nezaopatřenou osobu ve věku 18 až 26 let".

Zdůvodnění. Jde o rozlišení příjmů u jednotlivých věkových skupin.

Návrh číslo 7. K paragrafu 34 odst. 1. Z textu odstavce 1 vypustit slova na konci odstavce "a u diagnostických ústavů provoz záchytného pracoviště".

Zdůvodnění. Není důvod, proč by diagnostické ústavy měly plnit úlohu záchytného místa pro děti na útěku. Tyto děti by se měly vracet zpět do zařízení, které svévolně opustily.

K návrhu číslo 8. Paragraf 41 odst. 1 písm. d) - vypustit z textu slova "v diagnostickém ústavu".

Zdůvodnění. Požadavek vyplývá z návrhu nového textu pozměněného návrhu pod číslem 7.

K návrhu číslo 9. Paragraf 41 odst. 1 - doplnit text: po slovech v závorce "psychického onemocnění" přiřadit text "a děti s kombinací závažných poruch chování s psychiatrickou poruchou" a za slova v textu "a jejich děti" nahradit spojku "a" interpunkčním znaménkem, tedy čárkou.

Zdůvodnění. Jde o souvislosti s paragrafem 15 odst. 1 - děti s kombinací závažných poruch chování a psychiatrických poruch.

Vážení páni kolegové, paní kolegyně, děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vlastislavu Antolákovi. Slova se ujme paní poslankyně Alena Páralová a připraví se pan poslanec Milan Bičík. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.

Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, dovolte, abych přednesla pozměňovací návrh k části čtvrté - změně školského zákona k čl. V. Na začátek tohoto článku se vkládá nový bod 1, který zní: "1. V § 55 odst. 2 se ve větě první slovo "dvacátého" nahrazuje slovy "dvacátého šestého". Dosavadní bod 1 označí jako bod 2."

Odůvodnění. Cílem mého pozměňovacího návrhu je prodloužení věkové hranice z 20 na maximálně 26 let věku u těžce zdravotně postižených žáků s mentálním postižením s více vadami nebo autismem pro pokračování v základním vzdělávání formou docházky do školy. Jsem přesvědčena o tom, že stávající úprava školského zákona diskriminuje žáky s nejtěžšími formami zdravotního postižení v tom, že jim stanoví maximální limit 20 let věku pro dosažení základního vzdělání. Stanovená hranice se ukazuje pro potřeby praxe jako příliš nízká. Vzhledem k tomu, že tyto děti byly dříve osvobozovány od povinné školní docházky, v mnoha případech nastoupily do školy mnohem později, a nemohou tedy v určeném věkovém limitu školu dokončit a získat základní vzdělání. Z tohoto důvodu je třeba zákonem stanovenou hranici 20 let prodloužit. I když školský zákon dává v paragrafu 55 odst. 3 určitou možnost těmto lidem získat základní vzdělání formou kursů i po dosažení dvacátého roku věku, nelze to však považovat za srovnatelné se soustavnou a průběžnou výukou. Školský zákon ani navíc jednoznačně nestanoví způsob finančního krytí pro zajištění takovýchto kursů.

V souladu s obecně definovanou hranicí nezaopatřenosti, která je v celé oblasti sociálního zabezpečení stanovena na 26 let, navrhuji, aby i pro možnost získání základního vzdělání formou docházky do školy byla věková hranice u těchto těžce zdravotně postižených žáků posunuta také maximálně na 26 let věku.

Tento můj pozměňovací návrh přímo koresponduje s ustanovením paragrafu 16 odst. 6 školského zákona, na základě kterého mají - cituji - "děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami právo na vzdělání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní."

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Aleně Páralové. Slova se ujme pan poslanec Milan Bičík, připraví se paní poslankyně Michaela Šojdrová.

Poslanec Milan Bičík: Vážené kolegyně, kolegové, tak jak jsem avizoval v obecné rozpravě, pokusím se v současné době navrhnout doprovodné usnesení k návrhu zákona, a to zejména k pozměňovacím návrhům, které byly předloženy k zákonu 563 a zákonu 143, tak jak jsem o tom hovořil. Chtěl bych předeslat, že se nedomnívám, že by problémy, které v současné době byly na školách, vznikly špatným rozpisem prostředků ze strany Ministerstva školství. Je to skutečně nedostatek prostředků související s dopady zákona o pedagogických pracovnících a to si myslím, že by mělo být napraveno.

Předkládám návrh, aby Poslanecká sněmovna v souvislosti s projednáním a přijetím změny zákona 109 přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby dodatečným rozpočtovým opatřením zohlednila ekonomické dopady zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, tak, aby dopad příplatků za přímou pedagogickou činnost pedagogických pracovníků nad stanovený týdenní rozsah neměl vliv na výši nenárokových složek jejich mezd." Tolik můj návrh.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Milanu Bičíkovi. Slova se ujme paní poslankyně Michaela Šojdrová, připraví se pan poslanec Radim Chytka a potom paní kolegyně Taťána Fischerová. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.

Poslankyně Michaela Šojdrová: Děkuji. První návrh, který předkládám, se týká nové části sedmé a tento návrh se vztahuje k tisku 822, tedy k původnímu vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb. Tedy navrhuji novou části sedmou - změna zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, článek osmý, zákon číslo 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost, ve znění dalších zákonů.

Zákon se mění takto: "V § 8a se v poslední části věty nahrazuje slovo "dvojnásobku" slovy "1,2násobku"."

Já tento návrh dám zpravodaji samozřejmě písemně a velmi krátce zareaguji.

Tento návrh vyplývá z diskuse, kterou jsme absolvovali. Reaguje tedy na skutečnost, že původním poslaneckým návrhem došlo ke změně původního vládního návrhu na příplatek ve výši průměrného hodinového výdělku na jeho dvojnásobek. A tady v diskusi zazněla pochybnost kolegy Bičíka, zda učitelé vlastně konají přesčasovou či nadúvazkovou práci. Já musím říci jednoznačně, že jde o práci přesčasovou, protože jestliže je úvazek například na střední škole 21 hodin, tak také pro učitele platí zákoník práce a jeho pracovní doba je 42 hodin. Zbývající část této pracovní doby naplňuje učitel přípravou na tuto přímou vyučovací činnost a další pomocnou činností. To znamená, jestliže se mu zdvihne počet úvazkových hodin ať už suplováním nebo i dlouhodobě za to, že nahrazuje úvazek jiného pedagogického pracovníka, tak se jedná o navýšení úvazku de facto a samozřejmě jde o přesčasovou práci. Já se domnívám, že tady jsme mimo dikci zákona, ale věcně se jedná o práci, kterou koná přesčasově, nad limit daného úvazku.

***