Neautorizováno !

(17.50 hodin)
(pokračuje Rujbrová)

Samozřejmě, že dochází ke zneužívání tohoto zákona a že celá řada azylantů vidí v České republice ráj především ekonomický, ale uznejme, že jsou mezi nimi, byť zastoupeni procentem menším, i ti, pro které Česká republika představuje ráj, který je alternativou pekla. A já si nemyslím, že právě kvůli té většině bychom měli zapomínat na menšinu těch, kteří naši pomoc opravdu potřebují.

I proto se velmi ztotožňuji se svojí předřečnicí paní poslankyní Táňou Fischerovou a konečně i s paní poslankyní Dundáčkovou, pokud se vyjadřovaly k možnosti kasační stížnosti, která byla opravdu nejdiskutovatelnějším tématem zřejmě nejen na ústavněprávním výboru, ale i na výboru petičním, jako další možnost přezkoumání správnosti postupu státu při rozhodnutí o tom, co pro uprchlíky může být skutečně životně důležité.

Tím, že petiční výbor se zaměřil pouze na toto téma, měl možnost věnovat diskusi potřebnou pozornost. Přizvali jsme k ní i odborníky z řady nevládních organizací, Amnesty International, Ligy lidských práv, Organizace pro pomoc uprchlíkům a z dalších nevládních organizací. Měli jsme k dispozici vyjádření veřejného ochránce práv i připomínky Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, stejně jako vyjádření katedry mezinárodního práva Právnické fakulty v Brně.

I když každá z těchto organizací nebo institucí vyjadřuje částečně pohled odlišný, tak v jednom se shodují. Je to zejména otázka možnosti přezkumu rozhodnutí ze strany Nejvyššího správního soudu. Dovolte, abych ocitovala například ze stanoviska veřejného ochránce práv: Je nesporné, že ze strany některých cizinců dochází ke zneužívání podávání kasačních stížností a že v současné době je Nejvyšší správní soud zahlcen množstvím kasačních stížností ve věci azylu. K zamezení účelového podávání kasačních stížností však není nezbytné zákonné vyslovení nepřípustnosti kasačních stížností. Veřejný ochránce práv poukazuje mimo jiné na sjednocovací a interpretační roli Nejvyššího soudu v Brně, která je velmi žádoucí a nezbytná. Podobné připomínky obsahuje i vyjádření Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, který poukazuje na nález Ústavního soudu publikovaný ve Sbírce zákonů pod číslem 276/2001, kdy Ústavní soud konstatoval, že i když ústava ani Listina vícestupňové soudnictví jako základní právo negarantují, neexistence takového mechanismu ve svých důsledcích vede k nedostatečnému tlaku na kultivaci veřejné správy jako celku. Podobně Právnická fakulta v Brně poukazuje na skutečnost, že krajské soudy v budoucnu budou nuceny ve své praxi reflektovat nové komunitární rozbory výkladu právní definice uprchlíka, která je obsažena v kvalifikační směrnici - směrnice Rady 2004/1983, o minimálních zárukách pro udělování a odnímání statusu uprchlíka, a komplementárních forem ochrany v členských státech Evropského společenství. Shody ve výkladu národního práva v rámci Evropského společenství pak lze jen stěží dosáhnout bez patřičné možnosti Nejvyššího správního soudu judikaturu sjednocovat.

Kolegyně a kolegové, já mám za to, že i z těchto vyjádření je zřejmé, že téma "kasační stížnost ano - ne" vyvolalo velkou pozornost nejenom na půdě Sněmovny, ale na celé řadě jednání, dokonce i na semináři, kterého se zúčastnilo i Ministerstvo vnitra a kde, pokud jsem byla informována, došlo ke shodě v přístupu všech, kteří se problematikou uprchlíků zabývají.

Já v tuto chvíli vítám vstřícnost pana ministra vyjádřenou v jeho úvodním vystoupení, že je připraven akceptovat pozměňovací návrhy, které byly ve výborech diskutovány. Dokonce musím říci, že moje podpora tomuto zákonu je podmíněna přijetím institutu ať už v podobě předložené panem poslancem Karáskem, nebo o kterou se pokusím já v podrobné rozpravě, jinak bych pro tento návrh zákona hlasovat nemohla. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Zuzce Rujbrové. Hovořit bude pan poslanec Svatopluk Karásek. Další přihlášky do obecné rozpravy nemám.

Poslanec Svatopluk Karásek: Vážený pane místopředsedo, členové vlády, vážení kolegové a kolegyně, Sněmovna projednává už několikátou novelu zákona o azylu, kterou se upravuje azylová procedura tak, aby reflektovala některé dosavadní poznatky a nastalou změnu právního řádu. V podrobné rozpravě předložím některé pozměňovací návrhy, kterými usiluji jednak o nápravu některých legislativních nedostatků, které jsou dědictvím dosavadního projednávání ve výborech, jednak o změnu samotných věcných pravidel. Rozebral bych zde ty nejpodstatnější.

V zásadě mi jde o to, aby byly odstraněny některé dosavadní nedostatky, které se týkají problému posuzování překážek vycestování v případě některých způsobů skončení azylové procedury. Dále mi jde o to, aby žadatelé o azyl mohli, pokud si to sami přejí a jsou s to si takovýto způsob existence zajistit, bydlet stejně jako doposud mimo azylové středisko déle než pouhých deset dnů v měsíci, jak předpokládá vládní návrh.

Další můj návrh bude usilovat o to, aby podaná žaloba proti rozhodnutí orgánů vnitra měla vždy odkladný charakter, což považuji za jediný právně možný způsob, jak dostát závazkům České republiky ohledně žadatelů o azyl a závazku nevracet je do země původu, dokud není definitivně rozhodnuto o tom, že nemají na azyl právo.

Další můj pozměňovací návrh směřuje k tomu, aby soudy, které rozhodují o žalobách proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, mohly v případě, že k tomu je dostatek podkladů, rozhodnout ve věci, jak je to již možné v jiných případech, ve správním soudnictví. Tento návrh je dotažením teze, že v České republice existuje plnohodnotné dvouinstanční řízení ve věcech azylu.

Dále navrhuji modifikaci vládního návrhu, který usiloval o zrušení kasační stížnosti proti rozhodnutím soudů jako takové. V tomto ohledu existuje návrh ústavněprávního výboru, který rovněž usiluje, jako já, o zachování kasační stížnosti, byť redukované na určitý okruh důvodů, pro které je možno tuto stížnost podat. Můj návrh je v tomto směru konkurenční k návrhu výboru a já jenom doplním, že se domnívám, že můj návrh lépe reflektuje určité vyvážení potřeb české justice na straně jedné a potřeb záruky ochrany práv žadatelů o azyl na straně druhé.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Svatopluku Karáskovi. Hovořit bude paní poslankyně Eva Dundáčková.

Poslankyně Eva Dundáčková: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych ráda jenom krátce reagovala, i když bych byla nerada, aby to bylo vnímáno jako konfrontační vyjádření k vystoupení paní poslankyně Táni Fischerové, protože z jejího vystoupení by se mohlo některým zdát, že to znění, které předložil ústavněprávní výbor, je znění, které vzniklo v podstatě na úřadech, a je to něco, co stojí proti nám, nebo řekněme proti něčemu, co je vnímáno jako občanská společnost a zájmy uprchlíků a žadatelů o azyl.

***