Neautorizováno !

(17.30 hodin)
(pokračuje Bublan)

A jak jsem předpokládal, právě tato nová koncepce vzbudila největší diskuse jak v rámci již prvního čtení, tak posléze i při projednávání ve výborech.

A dovolte mi, abych na tomto místě poděkoval všem poslancům a poslankyním výboru, kterým byl vládní návrh zákona přidělen, za jejich aktivitu při hledání vhodnějšího řešení tohoto problému. Mám na mysli to správní soudnictví. Vítám doporučení výboru pro obranu a bezpečnost, petičního výboru a výboru ústavněprávního, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s vládním návrhem zákona souhlas, a předem avizuji, že s případnými pozměňovacími návrhy budu souhlasit. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Já děkuji panu ministru Františku Bublanovi a prosím, abyste věnovali pozornost následujícímu sdělení, protože jsme tento návrh v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro obranu a bezpečnost, ústavněprávnímu výboru a petičnímu výboru. Usnesení těchto výborů máme k dispozici jako sněmovní tisky 882/1, 2 a 3. Nyní prosím, aby se slova ujal pan poslanec Tomáš Kladívko jakožto zpravodaj výboru pro obranu a bezpečnost.

Poslanec Tomáš Kladívko: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, výbor pro obranu a bezpečnost na své 53. schůzi dne 14. dubna 2005 přijal usnesení k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Výbor pro obranu a bezpečnost doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s návrhem tohoto zákona ve znění jednoho přijatého pozměňovacího návrhu, tak jak vám bylo oznámeno tiskem 882/1.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní prosím zpravodajku ústavněprávního výboru paní poslankyni Evu Dundáčkovou, aby nás informovala o průběhu a výsledku jednání v ústavněprávním výboru.

Poslankyně Eva Dundáčková: Děkuji vám, pane předsedající. Ústavněprávní výbor se věnoval zejména otázkám, které byly nejvíce kritizovány, a to jak Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, tak úřadem veřejného ochránce práv a zejména četnými připomínkami nevládních organizací, o nesystémovosti kroku, který počítal s úplným vyloučením kasační stížnosti proti rozhodnutí krajských soudů o žalobě ve věci azylu. K dalším věcem, které obsahoval celý tisk 882, se ústavněprávní výbor v podstatě nevyjadřoval a zabývali jsme se toliko touto otázkou.

Ústavněprávnímu výboru pak bylo předloženo několik verzí, na kterých se shodli představitelé Nejvyššího správního soudu a také zástupci Ministerstva vnitra jako předkladatele. Možná to byly ony pozměňovací návrhy, které měl pan ministr na mysli, když říkal, že s případnými pozměňovacími návrhy bude souhlasit. Jsou to tedy pozměňovací návrhy, které byly posléze včleněny do usnesení ústavněprávního výboru ze dne 25. května 2005, a sice číslo 180 nese toto usnesení ústavněprávního výboru.

Ústavněprávní výbor se pokouší dát vám na zvážení zavedení nového institutu tzv. nepřijatelnosti kasační stížnosti, což je institut, který má obdobu v řízení před Ústavním soudem. V praxi by zavedení takovéhoto institutu znamenalo, že podanou přípustnou kasační stížnost by Nejvyšší správní soud podrobil zkoumání z hlediska širších dopadů, než jsou samotné vlastní zájmy stěžovatele, například pokud by v napadeném rozhodnutí byla řešena právní otázka, která doposud nenalezla obraz v soudní judikatuře nebo byla řešena rozdílně.

Také obsahové vymezení tohoto institutu a jeho znění bylo inspirováno zákonem o Ústavním soudu. Vycházeli jsme z předpokladu, že rolí nejvyšších soudních institucí je především sjednocování soudního rozhodování, řešení nejsložitějších právních otázek, poskytování interpretačních vodítek pro nižší soudy, a nikoliv tedy poněkolikáté revidování jakéhokoliv, i bezvýznamného, případu. Samozřejmě že otázka, co je považováno za bezvýznamné, může být vnímána velmi rozdílně. Se zněním, které přijal ústavněprávní výbor a jímž zavedl právě onen institut nepřijatelnosti a zároveň ponechal odkladný účinek pro tuto stížnost, souhlasil v podstatě i úřad veřejného ochránce práv, který navrhoval některá alternativní znění pro vymezení onoho institutu nepřijatelnosti, to znamená, napadal zejména tu skutečnost, zda to má být tím sítem, těmi hranicemi, které budou určovat, zda kasační stížnost bude připuštěna či přijata, chcete-li, zda to mají být právě ony vlastní zájmy stěžovatele, anebo ty důvody mají být vymezeny nějakým jiným způsobem. Navrhována byla znění v podstatě dvě, a sice že kasační stížnost by byla odmítnuta, pokud by byla zjevně neopodstatněná, event. pokud by se jednalo o zjevně bezúspěšné domáhání se práva. Pokud jsem správně četla pozměňovací návrhy, které nám byly rozdány na plénu a které zřejmě pozvedne pan poslanec Karásek, bude toto znění, alternativní znění, znovu ve hře.

Já myslím, že ať už jako Poslanecká sněmovna přijmeme ono vymezení takové či onaké, obě alternativy se mi zdají, že jsou možné. Velmi se přimlouvám za to, abychom onen institut přijatelnosti či nepřijatelnosti, jak je popsán v § 104 písm. a) příslušného znění zákona, abychom ho přijali a abychom připustili onu možnost, aby s kasační stížností se stěžovatelé obrátili na Nejvyšší správní soud, ten ale aby zároveň měl možnost tuto kasační stížnost odmítnout. Já myslím, že tím naplníme onu potřebu nepřetěžovat Nejvyšší správní soud a zároveň ponecháme v některých zvlášť odůvodněných případech možnost, aby ta kasační stížnost byla posouzena a aby nedošlo k některým závažným následkům, které už by byly nevratné.

Tolik jsem považovala za podstatné říci vám krátce z projednávání ústavněprávního výboru, který se této problematice věnoval velmi podrobně, ale znovu podotýkám, jen v těchto dvou bodech. Prosím vás proto, abyste se podrobně seznámili se zněním usnesení ústavněprávního výboru a při svém třetím čtení jej podpořili, případně v alternativě, která bude přednesena pravděpodobně panem kolegou Karáskem. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Já děkuji paní poslankyni Evě Dundáčkové a nyní prosím pana poslance Václava Votavu, aby jakožto zpravodaj výboru petičního se ujal slova. (O slovo se hlásí poslankyně Orgoníková.) Já se omlouvám, není mojí vinou, že byl vyvolán pan poslanec Votava, ale pokud je zpravodajkou paní poslankyně Orgoníková, tak jí rád dávám slovo.

Poslankyně Hana Orgoníková: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jenom vysvětlím, jak došlo k této záměně. Jde o to, že jsem nemohla být přítomna při projednávání návrhu zákona v petičním výboru a požádala jsem kolegu Votavu, aby za mne zaskočil, ale nezbavuji se této povinnosti zde v Poslanecké sněmovně. Já bych panu poslanci Václavu Votavovi chtěla poděkovat. Děkuji.

Podávám velice stručnou zprávu. Petiční výbor projednal návrh zákona o azylu, tisk číslo 882, dne 24. května 2005 a doporučil schválit návrh ve znění přijatých změn. Byla jsem pověřena seznámit Poslaneckou sněmovnu s tímto návrhem.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Orgoníkové a otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy mám pro tuto chvíli dvě přihlášky, a sice od paní poslankyně Táni Fischerové a od paní poslankyně Zuzky Rujbrové, ale vidím, že se hlásí také pan poslanec Svatopluk Karásek. Takže v tomto pořadí. Prosím.

Poslankyně Taťána Fischerová: Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně, kolegové, ve své řeči v prvním čtení jsem upozornila na některé závažné novinky předložené novely zákona, které by mohly vést ke zhoršenému postavení žadatelů o azyl v České republice a které jsou v rozporu s mezinárodními smlouvami o lidských právech. Ústavněprávní výbor přijal řadu pozměňovacích návrhů, které reagují na některé připomínky z prvního čtení, což je dobře, ale stále zde zůstávají otazníky, zda tato novela je opravdu krokem, na který se čekalo. Protože ústavněprávní výbor přijal pozměňovací návrhy zpracované společně Ministerstvem vnitra a Nejvyšším správním soudem, ráda bych se ve své řeči zmínila právě o nich.

***