Neautorizováno !

(10.40 hodin)
(pokračuje Jičínský)

A tam potom když se provádí opravdu konkrétní analýza, tak je velmi těžké říci, jestli tedy tam má být těch 10, 12, 15 a hranice u těch majetkových trestných činů by se neměla snížit. To bylo předmětem jednání. Na ústavněprávním výboru se o tom hovořilo, ale většinová vůle taková nebyla.

Respektujme také tyto skutečnosti, jestliže chceme skutečně nový trestní zákon a jestliže chceme i to, co tady nejednou v diskusi k této problematice zaznívalo, že máme za to, že je třeba zpřísnit obecně trestní represi a že ty dosavadní sazby nejsou dostatečné, zejména ve vztahu k těm nejtěžším násilným trestným činům. Myslím, že tuto tendenci, tento záměr nebo intenci ten nový trestní zákon obsahuje.

Ocenil jsem kolegu Pospíšila, když objektivně hovořil o tom, že tomuto návrhu věnoval ústavněprávní výbor mimořádnou pozornost. Myslím, že v tomto období skutečně žádnému jinému zákonu jsme se tak podrobně nevěnovali, a jenom upozorňuji, pokud bude vyhověno návrhu na vrácení do druhého čtení nebo vrácení k novému projednání, že ty problémy, které jsme řešili na ústavněprávním výboru, se zřejmě objeví znovu, a pochybuji o tom, že dospějeme k jinému řešení.

Je tu kolega Chytka, který dává pozměňovací návrh na snížení hranice trestnosti z 15 na 14 let. Já mu to nemám za zlé, ale on potvrdí, že jsme na ústavněprávním výboru v Kroměříži o tom jednali opravdu dlouhé hodiny. A je to problematika, kde asi každý uzná, že jsou určité důvody pro i proti. Není to tak, že něco je jednoznačně dobré a něco je jednoznačně špatné. Tak to u většiny těch otázek, které jsou sporné u tohoto návrhu zákona, prostě není. Tam nemůžeme říci toto je správné a toto je úplně špatné. Tam hledáme, co považujeme z hlediska vlastních hodnotových orientací a z hlediska vlastního vzdělání, vlastních životních zkušeností, co považujeme za lepší a co považujeme za horší. Takové to je asi rozlišování. Možná že je to opravdu spojeno s mým věkem, ale jsem tady proti tomu příliš absolutistickému rozlišování něco je dobré, něco je špatné. Tak tomu většinou u takovýchto složitých otázek není.

Kolegyně Parkanová také ví, že o tom problému, o kterém tu hovořila a hovořil i kolega Janeček, i na ústavněprávním výboru jsme také jednali. Ví také o tom, že to jsou věci, které v současné době, nemyslím jenom u nás, ale v celé Evropě, abych nezacházel dál, jsou předmětem diskusí a souvisí s tím, co jsem na začátku nazval jistým morálním rozvolněním nebo rozvolněním morálních hodnot a hledáním nových hodnotových orientací většinové společnosti.

To jsou problémy, které nepochybně tady musíme řešit a musíme vážit, jestli když se k tomu znovu vrátíme, jestli jsme s to najít lepší řešení. Pokud nás nevede záměr, že si myslíme, že nový trestní zákon potřeba není. I tento argument zazníval. Zazníval třeba z řad soudců, pro které samozřejmě je výhodnější pracovat se starým zákonem, protože jsou na něj zvyklí. Ale v tomto ohledu by nový zákon nikdy nemohl být přijat.

I k tomu, co říkala kolegyně Rusová. Podívejte se, já jsem si nedělal statistiku, ale kolikrát během tohoto volebního období přicházeli jednotliví poslanci, využívajíce svého práva, s návrhy na změnu jednotlivých skutkových podstat těch nebo oněch trestných činů. Kolikrát jsme i my rozhodovali o změně trestního zákona. A kolik je novelizací, které byly přijaty po 17. listopadu 1989. V tomto směru nepochybně by bylo dobře, kdyby nový trestní zákon ukončil tuto sféru neustálého spravování té základní stavby a vytvořil stavbu novou. S rizikem, že žádná nová stavba v zákonné oblasti není dokonalá a že vždycky se ukazují, když se začne nový zákon aplikovat, jisté problémy, které vyžadují řešení, to znamená opravu. Myslím si, že těch změn je už příliš mnoho a že by i pro tu občanskou výchovu, co to je trestní právo, co to je trestní zákon, jaké jsou jeho základní principy, bylo výhodnější, kdybychom tu měli novou komplexní právní úpravu, která by systematickým způsobem tuto problematiku řešila.

K tomu, co říkala kolegyně Rusová, že to je, užívá tady oblíbeného termínu také z polistopadového období na vyjádření něčeho, když se spojí věci, které k sobě nepatří, kočkopes, čili že to je spojení kontinentální právní úpravy s angloamerickými principy. Ale myslím, že to pravda není. Dochází tady k tomu, že v průběhu těch posledních desetiletí opravdu jistým způsobem tyto dvě právní kultury na sebe působí, sbližují se určité prvky anglosaského práva, pronikají do práva kontinentálního, ale není to to něco neorganického a vychází to myslím jak ze zhodnocení naší dosavadní právní úpravy, i z toho, k čemu dospěla právní věda, takže v tomto smyslu mám za to, že tento návrh trestního zákona je solidním textem, který by Poslanecká sněmovna po doplnění o pozměňovací návrhy, které většinově by byly přijaty, by přijmout měla, a že by to byl pokrok oproti tomu dosavadnímu stavu.

Říkám to samozřejmě s vědomím rezerv, protože nic tu neplatí absolutně, ale všechny ty výhrady, které tu byly uvedeny, lze také vyvracet a záleží na tom, kterým argumentům dáme větší pozornost. Ale co považuji za velmi důležité, je, že velmi snadno se prohlašují obecné soudy, ale když máme potom přistoupit ke konkrétnímu rozboru, ke konkrétním návrhům jiných úprav, tak je to mnohem obtížnější.

Chápu kolegu Pospíšila, nemám mu to za zlé, ale přesto bych tuto rezervu si tu dovolil uplatnit. To závěrečné opravdu zní v tom směru, abychom vážili velmi významnou práci, kterou tady právní teorie odvedla, kterou tady odvedla i právní praxe, která tento návrh posuzovala, a abychom zhodnotili práci, kterou odvedl i ústavněprávní výbor, který se tomu věnoval opravdu s velikou pozorností a velmi důkladně toto posoudil, a myslím, že ten závěr je celkově příznivý, a doporučuji mu věnovat pozornost.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu kolegu Jičínskému. Nyní se hlásím já.

Vážené kolegyně a kolegové, ve svém vystoupení jsem chtěl být původně přibližně tak stejně obsáhlý jako kolegyně Rusová, nicméně vzhledem k limitovanému času do 11 hodin budu o trošku kratší.

Myslím si, že by nebylo korektní při projednávání této normy neocenit objem práce, který předvedl jak předkladatel, a současně také by nebylo korektní neocenit obrovský kus práce, který předvedli kolegové z ústavněprávního výboru.

***