Neautorizováno !

(15.50 hodin)
(pokračuje Dostál)

Také musím říci, že naprosto nerozumím tomu, proč by v zákoně, jehož novelizaci dneska předkládám, nemohla být stanovena odděleně ustanovení o tom, co je nutné k evidenci vnitřních součástí církví, v nichž jsou pouze věřící dané církve, a co je nutné k evidenci charitativních zařízení, ve kterých přece nepracují jen věřící a které jsou určeny nejen pro věřící. A to nechci mluvit o charitativních společnostech, které pracují naprosto mimo jakoukoliv církev nebo náboženskou společnost. U obou těchto skupin právnických osob přece zůstávají církve jejich zakladateli a zákon v žádném případě tímto odděleným stanovením podmínek neříká, ale naprosto to nestanovuje, že by jedna z těchto skupin byla méně hodnotná než skupina, která je svým způsobem napojena na církev. Kdybychom tak stanovili, že některá z těchto skupin je více hodnotná, tak jaksi bychom opět stáli před oním problémem, že jistou část charity diskriminujeme.

Dále jsem se snažil na výboru apelovat na to, abychom zcela jasně stanovili, které subjekty založené církvemi budou evidovány podle zákona o církvích a které se budou stávat právnickými osobami - zdůrazňuji prosím právnickými osobami podle jiných zákonů. Považuji za naprosto nepřijatelný a absurdní názor, aby si o tom církve rozhodovaly samy, tím například, že si do základního dokumentu napíší, že Ministerstvo kultury je povinno evidovat například školy a školská zařízení, nemocnice, obchodní společnosti, či dokonce by se dalo říci, byla-li by církevní banka, Ministerstvo kultury by muselo evidovat církevní banku. Nevidím žádný důvod k tomu, aby byly v těchto oblastech zvýhodňovány církve oproti jiným soukromoprávním subjektům. Ale co je hlavní? Odůvodnění nálezu Ústavního soudu přece nemůže mít větší právní sílu než existující zákony. Konkrétně by tedy ani nemohlo být zrušeno ustanovení § 19 odst. 2 občanského zákoníku. A teď prosím cituji, že "právnické osoby vznikají dnem, ke kterému jsou zapsány do obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku". Musím tedy nesouhlasit proti stále přetrvávajícímu názoru, že jsou to církevní představitelé, kteří mohou svým rozhodnutím zřizovat právnické osoby podle právního řádu České republiky. Nikoliv, protože občanský zákoník, znovu opakuji, jasně říká: "Právnické osoby vznikají dnem, ke kterému jsou zapsány do obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku."

Mohl bych v těchto argumentech pokračovat, protože vesměs se debata ve výboru točila kolem těchto ustanovení, ale myslím si, že bych některé ze svých kolegů nepřesvědčil. Navíc vidím, že spoustu kolegů tento problém nezajímá. Tak bych ukončil tím, že bych vás chtěl všechny ujistit o tom, že novela zákona se v žádném případě nedotýká nikterak vysoké, možná až v Evropě příkladně vysoké úrovně náboženské svobody, která je dána naším právním řádem, a v žádném případě neubírá současně registrovaným církvím žádné náboženské svobody. Zachovává samozřejmě i ochranu práv třetích osob.

Já bych vás prosil, abyste byli tak laskavi a podpořili zákon do třetího čtení. Děkuji vám za pozornost a také za pochopení, že jste mi přednostně dovolili přednést tento návrh.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Také děkuji. Návrh jsme přikázali k projednání výboru pro vědu, vzdělání a kulturu. To usnesení máme jako sněmovní tisk 863/1. Takže nyní prosím zpravodajku tohoto výboru paní poslankyni Annu Čurdovou, aby nám dala informaci o jednání k tomuto tisku.

Poslankyně Anna Čurdová: Děkuji, vážený pane předsedo. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás seznámila s usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu z jeho 45. schůze ze dne 1. června 2005 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb., sněmovní tisk 863.

Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu po zdůvodnění ministra Pavla Dostála, zpravodajské zprávě poslankyně Anny Čurdové a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb., tisk 863, s pozměňujícími návrhy, které máte uvedeny v usnesení, které bylo rozdáno na lavice. Pověřuje předsedu výboru Waltera Bartoše, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu, zmocňuje zpravodajku poslankyni Čurdovou, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podala zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, a zmocňuje zpravodajku výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy.

Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Také děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Hlásí se do ní pan poslanec Talíř.

Poslanec Jaromír Talíř: Vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, vážený pane předsedo, v rámci obecné rozpravy nechci dlouze hovořit, protože pan ministr správně poukázal na to, že tento zákon Sněmovnu příliš nezajímá, jak svědčí prázdné lavice. Mám pocit, že to není ani zákon, který by byl provázen nějakým velkým zájmem veřejnosti. Jenom chci připomenout a zpochybnit trošku slova předkladatele, který říkal, že novela tohoto zákona vycházela z popudu církví. Já naopak v této obecné rozpravě chci znovu připomenout to, co jsem říkal v této rozpravě při prvním čtení, že relevantní církve, které jsou registrovány v České republice, považují tuto novelu za diskriminační.

Dovolím si ocitovat jenom krátce ze stanoviska jedné z těch velkých církví, Českobratrské církve evangelické, která ve stanovisku, které mám k dispozici, říká: Zdá se, že důvodem novely je také nepochopení skutečnosti, že vnitřní církevní řády upravují nezávisle na státu pouze vznik, vnitřní organizaci a zánik právnických osob zřizovaných církvemi a náboženskými společnostmi v rámci struktury církve a náboženských společností.

Mají-li tyto příslušné právnické osoby vstupovat do právních vztahů s třetími osobami, budou muset splnit podmínky stanovené zvláštními zákony, jsou-li pro tuto činnost podmínky zákonem stanoveny. Tento princip, který spolu s evidencí zřízených právnických osob dostatečně chrání zájmy třetích osob, je obsažen v návrhu § 17 odst. 8 této novely.

***