Neautorizováno !
(15.40 hodin)
Poslanec Michal Kraus: Vážený pane předsedo, já bych si dovolil jenom takovou faktickou poznámku na adresu svého předřečníka, váženého kolegy Pavla Kováčika. Mám za to, že Poslanecká sněmovna tím, že odmítla projednávat tento bod, na žádnou kontrolní funkci nerezignovala. My už na této schůzi budeme projednávat státní závěrečný účet za rok 2004. V rámci každé kapitoly každý výbor projednává mimo jiné také čerpání prostředků z Evropské unie. Mám za to, že body by se měly projednávat tam, kde se projednávat mají, což v případě státního závěrečného účtu je správné. Na nic nerezignujeme, naopak projednáváme body tak, jak se projednávat mají.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Nyní bychom už měli začít hlasovat o celém návrhu pořadu 45. schůze Poslanecké sněmovny tak, jak byl písemně předložen a jak jsme ho upravili schválenými pozměňovacími návrhy. Mám tady návrh na odhlášení, takže vás ještě jednou všechny odhlašuji. Prosím, přihlaste se.
Budeme hlasovat o celém návrhu pořadu 45. schůze Poslanecké sněmovny.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, přijmout tento návrh, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 44. Přítomno 182, pro hlasovalo 109, proti 45. Konstatuji, že pořad schůze byl schválen. Pořad máme.
Hlásí pan předseda Hojda, který nám sdělí informaci k volbám. Prosím o klid. Pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Pavel Hojda: Děkuji. Dámy a pánové, s ohledem na to, že Poslanecká sněmovna zařadila čtyři nové volební body, vyhlašuji lhůtu na podávání návrhů u volebních bodů, a to na jednoho ověřovatele Poslanecké sněmovny z řad sociální demokracie - to zdůrazňuji, dále na čtyři členy a dva náhradníky správní rady Ústřední pojišťovny VZP, na jednoho náhradníka dozorčí rady Ústřední pojišťovny VZP a návrh na změny v orgánech Sněmovny. Ještě jednou opakuji: do zítřka do 17 hodin k rukám tajemníka volební komise.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji za toto sdělení. Teď už můžeme pokročit k pořadu schůze, k prvnímu bodu, který jsme si schválili. Tím je bod
1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě
náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností
a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech),
ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb.
/sněmovní tisk 863/ - druhé čtení
Z pověření vlády by tento předložený návrh zákona měl uvést ministr kultury Pavel Dostál. Prosím, pane ministře, máte slovo. (Veliký hluk v sále. Předsedající zvoní.) Vás, kolegové, prosím, abyste opustili jednací síň, pokud nehodláte sledovat tento bod. Prosím všechny poslance, aby se vrátili do svých lavic a sledovali bod, kterým začínáme schůzi.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál Dovolte mi, pane předsedo, kolegové a kolegyně, abych uvedl návrh novely zákona o církevních a náboženských společnostech. Budu se snažit vyvrátit některé mýty, které kolem tohoto zákona panují. Budu se snažit, pokud pánové poslanci z mé rodné strany mi budou věnovat pozornost…
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě jednou prosím o klid.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál Asi by bylo nejjednodušší říci hlasujme, ale rád bych vás seznámil s některými svými názory, protože považuji tyto názory za relevantní a možná vás budou zajímat.
Zdůrazňuji, že koncepce tohoto zákona je založena na vytvoření zvláštního zákona. Ale to nebylo přáním státu, státních úředníků ani ministra kultury, ale tak se stalo výslovně na základě přání církví a náboženských společností, nikoliv tedy na základě jakéhokoliv diktátu státu.
Mohu prohlásit zcela odpovědně a možná překvapivě, že z mého hlediska ministra kultury, v jehož kompetencích jsou kompetence týkající se působení církví a náboženských společností v České republice, by byl pro mě nejlépe akceptovatelný model, který si dovolím označit za americký model. To je model, kdy pro církve není vytvořen žádný speciální zákon. Tyto církve a náboženské společnosti se řídí zákony platnými pro ostatní součásti občanské společnosti. Opravdu tak, jak je tomu ve Spojených státech. Tento tzv. americký model, který by samozřejmě rušil zákon, jehož novelu dneska zde předkládám, by znamenal podstatné, ale velmi podstatné úspory státního rozpočtu. Mohu vás ujistit, že samotné Ministerstvo kultury a vlastně i samostatný odbor církví, který by byl v důsledku toho zrušen, toto řešení na základě svých zkušeností, které získal, pokud se týká kompetencí vůči církvím a náboženským společnostem v současnosti, by přivítal a považoval by to za vhodné. Bohužel asi na toto zřejmě není čas, neboť by to chtělo velikou politickou diskusi. Šlo by prostě o to, zrušit církevní zákon a říci, že církve se musí řídit ostatními zákony, které platí pro jiné občanské společenství.
To jenom taková poznámka na okraj, abyste chápali, že Ministerstvo kultury nemá zájem na tom, regulovat náboženskou svobodu nebo církve a náboženské společnosti v České republice.
Rád bych se zastavil u některých problémů, které byly mými kolegy hlavně z KDU-ČSL prezentovány při projednávání zákona v kulturním výboru. Například jsou námitky proti tomu, že místo pojmu "církevní právnická osoba" se zavádí v zákoně pojem "evidovaná právnická osoba". Jenomže to je proto, že podle tohoto zákona jsou registrovány nejen církve, ale též náboženské společnosti. Náboženské společnosti nemají a nemohou mít církevní právnické osoby. Byly to ostatně náboženské společnosti, které protestovaly proti tomu, aby byly označovány jejich právnické osoby za církevní právnické osoby. Proto jsme po dlouhém hledání a diskusích našli onen pojem "evidovaná právnická osoba". Nevím, proč je nutno v tom hledat okamžitě politikum, když jde ve své podstatě, dámy a pánové, o pouhý sémantický spor. Nebo ani ne o spor. Jde o záležitost, která přece jde takto věcně vysvětlit. Kdyby existovaly v tomto státě pouze církve, budou pouze církevní právnické osoby. Ale jestliže existují náboženské společnosti vedle církví, tak přece kvůli církvím podle mého názoru nemohou být diskriminované tím, že se jim bude vnucovat to, že mají církevní právnické osoby. Ostatně bylo to Ministerstvo kultury, které v této souvislosti bylo kritizováno v prestižních Právních rozhledech, že pro náboženské společnosti se snaží zavést onen pojem "právnické osoby".
***