Neautorizováno !

(10.30 hodin)
(pokračuje P. Němec)

Cílem sjednání úmluvy a protokolu je především snaha zlepšit justiční spolupráci v trestních věcech jednak tím, že budou modernizovány stávající mezinárodní smlouvy, jimiž se tato spolupráce řídí, zejména pokud jde o rozšíření situací, při nichž lze o pomoc žádat, dále potom usnadnění pomoci celou řadou opatření, tak aby byla rychlejší, pružnější a ve svém důsledku účinnější. Úmluva tak doplňuje zejména Evropskou úmluvu o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959 a její Dodatkový protokol z roku 1978 a Úmluvu z roku 1990 k provedení Schengenské dohody.

Tato úmluva směřuje k urychlení a vyšší účinnosti právní pomoci poskytované mezi členskými státy. Jde o přímý styk justičních orgánů, doručování procesních písemností adresátům, prolomení tradičních zásad způsobu vyřízení dožádání tím, že dožádaná smluvní strana bude povinna respektovat způsob vyřízení dožádání, který bude uveden v žádosti o právní pomoc, a také sdělování informací, pokud tyto informace mohou být pro druhou smluvní stranu užitečné pro účely stíhání protiprávních činů.

Dále úmluva reflektuje nové formy spolupráce s ohledem na technický pokrok, ať už jsou to výslechy prostřednictvím video- nebo telefonní konference, společné vyšetřovací týmy atd. Úmluva také posiluje garance základních práv a svobod, když na rozdíl od Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních obsahuje výslovné ustanovení o ochraně osobních údajů.

Úmluva i protokol budou aplikovány v rámci mezinárodní spolupráce ve věcech trestních ve smyslu ustanovení hlavy XXV. trestního řádu, jak už jsem uvedl, s účinností od 1. 11. 2004. Přístup k úmluvě a jejímu protokolu je v souladu se zahraničněpolitickými zájmy České republiky a napomůže rozšíření možností vzájemné právní pomoci v mezinárodním měřítku. Provádění úmluvy a protokolu po jejich vstupu v platnost pro Českou republiku bude v působnosti Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničních věcí.

Pro úplnost lze dodat, že ustanovení úmluvy jsou do značné míry identická s Druhým dodatkovým protokolem k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních, který byl Poslaneckou sněmovnou před chvílí projednáván.

Dámy a pánové, v tuto chvíli vám děkuji za pozornost a prosím o propuštění tohoto tisku do druhého čtení.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám také děkuji, pane místopředsedo vlády, a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Zdeněk Jičínský, který byl určen zpravodajem pro první čtení.

Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane místopředsedo, kolegové a kolegyně, chci se připojit ke slovům pana ministra, který doporučuje Sněmovně postoupit do druhého čtení návrh této úmluvy. K jeho slovům bych jenom dodal to, že tato úmluva je dokladem o potřebě intenzivnější spolupráce členských zemí unie v oblasti boje proti zločinnosti a v tomto směru upravuje celou řadu dalších agend, kde tato spolupráce připadá v úvahu.

K textu úmluvy je připojen i návrh usnesení, který doporučuji pozornosti, stejně tak doporučuji pozornosti komentář, který obsahuje vysvětlení k problematice, která je poměrně po právní stránce subtilní, a ten komentář dává vysvětlení k tomu, co určité právnické formulace úmluvy znamenají.

Doporučuji Sněmovně postoupit úmluvu do druhého čtení. Ve shodě s usnesením Sněmovny k návrhu, který tu přednesl kolega Exner k dodatkovému protokolu, který jsme projednávali jako první bod těchto čtení, doporučuji Sněmovně i ústavněprávní výbor jako orgán, který by se vedle zahraničního výboru měl touto úmluvou zabývat.

Pro pana ministra mám jenom drobné doporučení: kdyby jeho pracovníci přezkoumali formulaci článku XIII bod 12, kde je věta, která nemá smysl. Říká se tam: "Mohou jimi být například patřit úředníci atd." Možná že jde o překlep, možná že jde o špatný překlad. Doporučuji prověřit tento text.

Vážený pane místopředsedo, dávám tyto návrhy na usnesení Sněmovny.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano, děkuji vám, pane poslanče. Otevírám rozpravu. Hlásí se pan poslanec Václav Exner.

Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, členové vlády, dámy a pánové, projednáváme vlastně tutéž záležitost dneska dvakrát. Jednou je to smlouva podepsaná v rámci Rady Evropy, podruhé je to smlouva podepsaná v rámci Evropské unie, a týká se prakticky stejných věcí. Proto si dovolím také u této smlouvy navrhnout přikázání také ústavněprávnímu výboru, protože jde o problematiku trestních věcí mezi členskými státy EU. Tato navržená smlouva je obsáhlejší právě proto, že v předchozím bodu jsme projednávali jenom protokol, který rozšiřoval o věci, které obsahuje tato smlouva, již předtím schválenou úmluvu.

Já bych chtěl navrhnout panu ministrovi, aby pokud jde o návrh usnesení, bylo do toho zahrnuto také u úřadů, které ohlašujeme v souvislosti s ratifikací této smlouvy, uvedení počítačových adres jednotlivých firem. Dohoda totiž mluví o vzájemné spolupráci prostřednictvím počítačových sítí, videokonferencí apod., ale zůstáváme na tradičním spojení přes telefon a fax. Domnívám se, že doplnění počítačových adres v návrhu usnesení by odpovídalo duchu smlouvy a modernizaci spojení, které se právě smlouvou má dosáhnout.

Kromě toho v důvodové zprávě se zmiňuje to, že úmluva rovněž posiluje garance základních práv a svobod, když na rozdíl od Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních obsahuje výslovné ustanovení o ochraně osobních údajů. Tady v důvodové zprávě se hovoří o tom, že při uplatňování příslušných ustanovení v praxi se předpokládá, že příslušný orgán rozhodující o poskytnutí osobních údajů bude věc předem konzultovat s Úřadem pro ochranu osobních údajů. Protože těch úřadů, které mají poskytovat informace, je celá řada, jak koneckonců vyplývá také z návrhu usnesení, chtěl bych se pana ministra zeptat, jakým konkrétním postupem bude zajištěno to, aby příslušné úřady skutečně tu předběžnou konzultaci s Úřadem pro ochranu osobních údajů udělaly. Domnívám se, že v současné chvíli taková konzultace nevyplývá ani přímo z dohody, kterou projednáváme, z úmluvy, kterou projednáváme, ani z jiného právního předpisu, který by v současné chvíli byl platný.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Václavu Exnerovi. Další přihlášky do rozpravy nejsou, takže rozpravu končím.

Je příležitost k závěrečným slovům. Chce pan ministr vystoupit? Je tomu tak, takže hovoří ministr Pavel Němec.

Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Pavel Němec: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já si myslím, že otázky, které za prvé vznesl pan zpravodaj, pan poslanec Jičínský, tak samozřejmě že ten text vyjasníme v rámci druhého čtení a myslím si, že v tuto chvíli nebo v rámci druhého čtení bude i prostor na to, prodiskutovat mechanismus dotazu na Úřadu pro ochranu osobních údajů z hlediska záměru, který je deklarován v rámci důvodové zprávy, tedy posílit ochranu osobních údajů. Já si myslím, že na to bude dostatečný prostor ve druhém čtení, a přijdeme připraveni tuto otázku zodpovědět.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám a nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům. Je návrh organizačního výboru, k němu je další návrh na projednání ústavněprávním výborem. O těchto dvou návrzích rozhodneme.

Nejprve o přikázání zahraničnímu výboru.

***