Neautorizováno !

(18.10 hodin)
(pokračuje Zgarba)

Cílem novely uvedeného právního předpisu je vytvoření právního rámce pro tuzemskou výrobu bioetanolu, tj. lihu kvasného, bezvodého, zvláště denaturovaného a jeho využití při výrobě alternativních paliv.

Pro nové lihovary, ve kterých bude vyráběn bioetanol, se stanovuje povinnost, aby tento líh byl denaturován kontinuálně bezprostředně po výstupu z výrobního zařízení a poté co proteče měřidlem. Cílem tohoto opatření je zamezit (?), aby se v lihovarech vyrábějících bioetanol nikde nevyskytoval nedenaturovaných líh a aby pro následné manipulace mohlo být na bioetanol pohlíženo jako na biopalivo.

Vedle ustanovení, která zakazují použití určitých druhů lihu pro výrobu potravin, lihovin a léčiv, se doplňují další druhy lihu, tj. kvasný a bezvodý bioetanol. Novela dále stanoví povinnost lihovaru, ve kterém se na základě uvedené koncese vyrábí bioetanol, že v tomto lihovaru se může vyrábět pouze bioetanol a vedlejší frakce výroby bioetanolu, úkapy, dokapy a přiboudlina.

Navrhovaná právní úprava odpovídá ústavnímu pořádku a právnímu řádu České republiky a neodporuje mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána.

To je vše. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Petru Zgarbovi za úvodní slovo a žádám zpravodaje pro prvé čtení Pavla Kováčika, aby se ujal slova se svou zpravodajskou zprávou. Prosím, pane kolego.

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji. Moje zpravodajská zpráva bude velice krátká, protože jde skutečně o návrh úpravy technické normy. Mám jen jednu, možná drobnou, ale zásadní poznámku, a to tu, že pokud budeme v rámci zemědělského výboru i v rámci Poslanecké sněmovny v dalších čteních tento zákon projednávat, tak upozorňuji, že se budeme velmi bedlivě zabývat tím, aby nedošlo k situaci, kdy by ta záležitost mohla být zneužitelná jakýmkoliv způsobem, protože celá ta ušlechtilá myšlenka, která je postavena na tom, že v období, kdy prudce rostou ceny ropy, je třeba hledat určité alternativní zdroje energie, by se znehodnotila na nějakém zneužití nějakými nekalými živly či lumpy. To myslím, že je hlavní problém, kterým se musíme zabývat, aby i po stránce ošetření spotřební daně nebo odvádění spotřební daně či upuštění od spotřební daně bylo vše naprosto jasné a čisté.

Jako zpravodaj doporučuji, aby zákon byl samozřejmě v dalších čteních velmi rychle a snadno projednán. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Nyní mám jednu písemnou přihlášku pana poslance Martina Římana. Jinou písemnou přihlášku nemám. Prosím, pane kolego, ujměte se slova.

Poslanec Martin Říman: Děkuji, pane místopředsedo. Dovolte mi, dámy a pánové, abych se pokud možno ve stručnosti zabýval návrhem tohoto zákona, který se tváří jako velmi jednoduchoučká, spíše technicistní norma, nicméně týká se záležitosti, která vůbec jednoduchoučká není, která není ani zadarmo a nad kterou bychom měli chvilku popřemýšlet, jestli způsob, který vláda zvolila, je ten správný.

Jedná se o to, jak bylo řečeno v úvodním slově, jednoduše řečeno, že se líh bude přimíchávat do pohonných hmot, tedy do benzinu a nafty. Důvody, proč tomu má tak být, uvedeny nebyly. Nejsou ani v důvodové zprávě. Snad se lze domnívat, že ty důvody jsou, řekněme, dva základní. Za prvé jakási pomoc zemědělcům, kteří nevědí co s vypěstovaným obilím, a za druhé jakási pomoc v boji za ochranu tzv. neobnovitelných zdrojů, mezi které se počítá ropa, ale nepočítá se právě ono obilí. Logická otázka je, proč na to potřebujeme zákon, proč líh, pokud to je možné, přimíchávat do pohonných hmot, a to možné v určité koncentraci je, proč se to nedělá v rámci tržního prostředí. Pokud zemědělci nabízejí surovinu, tak samozřejmě ve fungujícím tržním prostředí by neměl být žádný problém tuto surovinu zpracovat a prodat výhodně pro všechny.

Problém je právě v tom, že výhodné pro všechny to není, že je to proces, který by v tržním prostředí neobstál, protože náklady na výrobu tohoto lihu a jeho přimíchávání jsou vyšší než náklady oněch zhruba 5 % benzinu, který má líh nahradit. Prostě není to legrace zadarmo, je to legrace za spoustu peněz v řádech nikoliv milionů, desetimilionů ani stamilionů, ale v řádech miliard korun ročně. A my bychom si měli klást otázku, kdože to zaplatí, tento špás, a odpověď je nabíledni - zaplatí to samozřejmě daňoví poplatníci, ať už přímo v ceně pohonných hmot, nebo nepřímo ve výdajích státního rozpočtu, kterými bude stát, ať už zase přímo nebo nepřímo, dotovat výrobu tohoto paliva.

To jsou skutečnosti, kterými se předkladatelé vůbec nezabývali. (Zvonění mobilního telefonu.) Pardon, já to vypnu, omlouvám se.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Aspoň mezitím uklidním sněmovnu, abyste měl klid i na svůj projev. Děkuji.

Poslanec Martin Říman: Já mám pocit, že sněmovna je vcelku klidná.

Už způsob, jakým se tato problematika dostala do našich norem, je podle mého soudu velmi podivný. Prvním krokem byl pozměňovací návrh, který se z ničeho nic po téměř roce projednávání zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na poslední chvíli ocitl jako přívažek vcelku neorganicky právě u tohoto zákona, a jak už to u pozměňováků většinou bývá, tak chybělo jakékoliv zdůvodnění, jakákoliv analýza, co to s trhem udělá a co to s trhem neudělá. Druhým krokem je návrh novely zákona o lihu, kterou právě projednáváme. A pokud se podíváte na důvodovou zprávu této novely, tak také tam neuvidíte absolutně žádnou analýzu, jaké to bude nebo nebude mít dopady do ekonomiky, ať už státních financí nebo podnikatelské sféry. A ty dopady jsou docela zásadní. Jak už jsem řekl, za prvé je to do soustavy veřejných rozpočtů a za druhé je to do ekonomiky jako takové, tedy do spotřebitelských cen v rámci zejména ceny benzinu.

Ten dopad do státního rozpočtu je několikerý. Za prvé se počítá s vratkou ze spotřební daně, což bude ročně obnášet částku, kterou státní rozpočet tratí ve výši více než miliardy korun. O 2 miliardy korun přijde státní rozpočet proto, že těch 5 % lihu nebude zatíženo spotřební daní, ale těch vyplacených 5 % benzinu by spotřební daní zatíženo bylo. Dalším dopadem do státního rozpočtu, který není vůbec v této chvíli vyčíslen, alespoň pokud to není někde v útrobách vlády nebo některého z ministerstev, tak jsou úvahy o tom, že Ministerstvo zemědělství hodlá dotovat investičními dotacemi výstavbu několika lihovarů velkých, které musí být za tím účelem postaveny, protože kapacity na výrobu lihu v naší republice takové nejsou.

Co se týče dopadu do spotřebitelských cen, tak je to, jak už jsem řekl, cena benzinu, kde například jenom aditivní jednotky pro přimíchávání toho lihu do benzinu ve společnosti Čepro přijdou asi na necelých 1,5 miliardy korun. To se prostě nemůže nepromítnout do ceny benzinu.

***