Neautorizováno !

(16.40 hodin)
(pokračuje Filip)

V hlasování pořadové číslo 181 budeme rozhodovat o návrhu na zamítnutí sněmovního tisku 922. Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 181. Z přítomných 130 pro 41, proti 46. Návrh nebyl přijat.

Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování jako podmíněným návrhem, o kterém rozhodneme v hlasování pořadové číslo 182, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 182. Z přítomných 135 pro 88, proti 32. Návrh byl přijat.

Skončili jsme projednávání bodu číslo 54.

Dalším bodem našeho jednání je bod číslo

56.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 124/1992 Sb.,
o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb.,
o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 950/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr obrany pan Karel Kühnl. Žádám, aby se připravil zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Miloš Titz a zaujal místo u stolku zpravodajů.

Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

Ministr obrany ČR Karel Kühnl Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, zákon, který máte před sebou, vznikl z potřeby upravit pravomoci Vojenské policie, protože příslušníci Vojenské policie plní velmi specifické úkoly odlišné od úkolů ostatních příslušníků ozbrojených sil, a mimochodem, výkon těchto úkolů zčásti může dopadat a směřovat i mimo ozbrojené síly a dotýkat se veřejnosti. Proto je nezbytné velmi přesně definovat práva a povinnosti vojenských policistů, což je hlavním cílem tohoto návrhu novely.

Vládní návrh zákona reaguje i na úkoly, které pro Vojenskou policii vyplývají z Národního akčního plánu boje proti terorismu v České republice. Proto se mimo jiné navrhuje stanovit, že Vojenská policie zajišťuje ochranu vojenské letecké dopravy, doprovod a ochranu ministra obrany a hlavních představitelů Organizace Severoatlantické smlouvy a podílí se také na zajišťování oficiálních delegací České republiky v místech nasazení ozbrojených sil České republiky v zahraničí. To všechno by se zdálo samozřejmostí. Úplnou samozřejmostí to není, protože jsou to úkoly, které dosud nebyly takto specificky a jmenovitě v zákoně uvedeny.

Cílem návrhu je také upřesnit proces, který bych nazval oprávnění příslušníků Vojenské policie požadovat prokazování totožnosti, a úprava navazujících institutů, a to tak, aby byla garantována stejná míra ochrany integrity osob jako při výkonu těchto oprávnění příslušníky Policie České republiky. Navrhuje se rovněž rozšířit pravomoci Vojenské policie při držení nebezpečných látek a věcí a při používání výbušnin, a to téměř pouze z důvodů výuky, výcviku a plnění úkolů Vojenské policie. A konečně zákon také upřesňuje vedení evidencí Vojenskou policií, a to tak, aby byla stanovena podrobná pravidla při zpracovávání údajů v informačních systémech Vojenské policie a především byly splněny všechny požadavky kladené na vedení těchto evidencí zákonem o ochraně osobních údajů.

Dámy a pánové, žádám vás o propuštění tohoto návrhu do druhého čtení.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Karlu Kühnlovi a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení,pan poslanec Miloš Titz. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

Poslanec Miloš Titz: Vážený pane předsedající, páni a dámy ministři, milé kolegyně, vážení kolegové, s naprosto čistým svědomím vás žádám, abyste propustili tento návrh do druhého čtení, aby se jím mohly zabývat příslušné výbory a abychom vám vydali jakési dobrozdání z těchto výborů pro druhé, resp. třetí čtení. Já vám děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji Miloši Titzovi a konstatuji, že nemám žádnou písemnou přihlášku do obecné rozpravy. Ptám se, jestli se někdo hlásí z místa. Nevidím. Děkuji. Obecnou rozpravu končím. Myslím, že za takových okolností nebude zájem o závěrečné slovo. Přesto se zeptám. Pane ministře? Není. Od pana zpravodaje také ne.

Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro obranu a bezpečnost. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování. Já vás ale nejdříve odhlásím a požádám o novou registraci, protože počet lidí ve sněmovně se změnil.

O přikázání výboru pro obranu a bezpečnost rozhodneme v hlasování pořadové číslo 183, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 183. Z přítomných 105, pro 102, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro obranu a bezpečnost.

Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 56.

Dalším bodem našeho jednání je

57.
Vládní návrh zákona o sloučení Vojenské nemocnice Plzeň s Fakultní nemocnicí Plzeň
/sněmovní tisk 959/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvedou ministr obrany Karel Kühnl a paní ministryně zdravotnictví Milada Emmerová. Zároveň žádám, aby pan Miloš Titz zůstal u stolku zpravodajů, protože je zpravodajem pro prvé čtení.

Nyní žádám pana ministra obrany Karla Kühnla, aby se ujal slova. Prosím, pane minstře.

Ministr obrany ČR Karel Kühnl Vážený pane místopředsedo, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, návrh zákona, který se vám předkládá, vyplývá z probíhající reformy ozbrojených sil, reformy Armády České republiky. Ta reforma vede k tomu, že armáda bude mít daleko menší rozměr, než mívala v minulosti. A z logiky věci tedy vyplývá, že nepotřebuje ani takové množství vojenských nemocnic. Jednou z těch vojenských nemocnic, kterou armáda opustí, bude i Vojenská nemocnice v Plzni. A je logické, že nejenom Armáda České republiky, Ministerstvo obrany, ale také celá státní správa i veřejnost mají zájem na tom, aby tato nemocnice byla zachována jako funkční celek. Tím byla nesena všechna předchozí jednání Ministerstva obrany.

Musím konstatovat, že zákon v této věci je nezbytný, protože současné právní předpisy neumožňují sloučení ani jiné změny státních organizací, nelze tedy podle platné právní úpravy uskutečnit ani převod státní příspěvkové organizace jako komplexního funkčního celku na jinou státní příspěvkovou organizaci bez přerušení kontinuity všech právních vztahů a předmětu činnosti. Rovněž nelze převádět zřizovatelské funkce. Proto jediným možným řešením je právě zákonná úprava.

Zpracování tohoto návrhu zákona předcházelo nabídkové řízení ve smyslu zákona 219/2000 Sb., o majetku České republiky atd., a v rámci tohoto řízení původně, to chci uvést pouze pro úplnost, Ministerstvo zdravotnictví ani jiná organizační složka státu neprojevily zájem o převedení Vojenské nemocnice Plzeň jako funkčního celku. Pro úplnost musím říci, že Ministerstvo zdravotnictví projevilo částečný zájem. Projevilo zájem o převedení majetku této nemocnice, což by samozřejmě neumožňovalo převedení funkčního celku jako takového.

***