Neautorizováno !

(17.30 hodin)
(pokračuje Sobotka)

V této Sněmovně velmi často zní slova o obhajobě národních zájmů. Já bych se jich chtěl také dovolat v této souvislosti a chtěl bych požádat předkladatele, aby měli na mysli naše národní zájmy, pokud jde o konkurenceschopnost České republiky ve střední a východní Evropě. Tady nám investiční pobídky spolu s poklesem daňového zatížení právnických osob dávají velmi dobrou pozici a velmi dobrou šanci na to, aby naše konkurenceschopnost v příštím období neklesla. Návrh na zrušení investičních pobídek by nepochybně vedl k tomu, že by konkurenceschopnost České republiky poklesla a výhody by získali kolegové z jiných zemí, například ze Slovenska. Nechci obviňovat poslance opozice, že zde působí jako neplacení agenti jiných zemí, k tomu se skutečně uchylovat nechci, ale takovýto návrh budí podobné asociace.

A nyní již k číslům. Domnívám se, že předkladatelé neuvádějí pravdivá čísla v rámci odůvodnění svého návrhu. V předloženém návrhu je zrušení systému investičních pobídek doplněno návrhem na snížení sazby daně z příjmů právnických osob z 24 procent, na kteroužto sazbu by daň měla poklesnout v příštím roce, na 15 procent. To znamená výpadek inkasa do státního rozpočtu ve výši cca 34 miliard korun.

V předloženém materiálu je zhodnocen dosavadní negativní dopad systému investičních pobídek na státní rozpočet ve výši 32 miliard korun, přičemž tato částka by se měla skládat z uplatněných daňových úlev ve výši cca 22 miliard korun a z částky 10 miliard korun, která představuje ostatní výdaje státního rozpočtu na průmyslové zóny, dotace, pracovní místa a rekvalifikace.

Musím říci, že po prověření čísel, která se týkají údajů za léta 1999 do roku 2004, tj. naposledy za zdaňovací období roku 2003, byla investorům v předzákonném režimu zjištěna částka ve výši 4,8 miliardy korun a výše uplatněných slev na dani v zákonném režimu činila za toto období částku 3,6 miliardy korun. Celkový dopad na státní rozpočet tak činí 8,4 miliardy korun oproti předkladateli uváděnému číslu 21,9 miliardy korun. Čili zde vidím rozdíl mezi částkou 8 miliard korun, která je dopad ve skutečnosti, a 21 miliard korun, tak jak ji uvádí předkladatel. Toto číslo není přesné, neodpovídá realitě, a pokud z něj při odůvodnění předkladatelé vycházeli, tak pravděpodobně vycházeli z mylných údajů.

Po upřesnění, které jsem zde uvedl, činí dopad na státní rozpočet mezi léty 1999 až 2003 u investičních pobídek 18,4 miliardy korun, a nikoliv předkladateli uváděných 32 miliard korun. Čili i zde bych chtěl jasně říci, že zde došlo k omylu. Dopad není 32 miliard korun, dopad je 18,4 miliardy korun. A jestliže předkladatelé čerpali z takto mylného údaje, tak pravděpodobně také dospěli k mylným závěrům při formulování předlohy a důvodové zprávy.

Tyto dva dopady do státního rozpočtu, tj. poskytování výhod v režimu investičních pobídek v průběhu čtyř zdaňovacích období a dopad snížení sazby daně v jednom zdaňovacím období, nelze porovnávat nebo kompenzovat zejména proto, že i tento návrh, tak jak je předložen, ponechává investiční pobídky pro ty poplatníky, kteří už o rozhodnutí o příslibu uplatňovat slevu na dani požádali nebo to rozhodnutí obdrželi.

Dopad do státního rozpočtu ve výši 34 miliard korun v jednom roce z titulu snížení sazby daně z příjmů by musel být nahrazen předpokládanou hypotetickou úsporou neuplatněných slev na dani a ostatních výdajů ze státního rozpočtu na budoucí investiční projekty, které by se hypoteticky realizovaly v České republice i přesto, že by systém investičních pobídek byl zrušen. To znamená, nepokládám za korektní porovnávat dopad snížení sazby daně ve výši 34 miliard s touto hypotetickou úsporou, kterou vyčíslit nelze. Je potřeba si uvědomit, a předkladatelé to navíc navrhují ve své změně zákona, že stávající investiční pobídky a pobídky, na které byl uplatněn příslib, budou dobíhat. To znamená, že i v příštích letech budou mít dopad na daňové inkaso a samotné zrušení nových investičních pobídek v nejbližších letech neovlivní pozitivně příjmy státu. Naopak návrh na snížení sazby daně z příjmů právnických osob z 24 na 15 procent ovlivní negativně příjmy veřejných rozpočtů již v prvním roce po zavedení tohoto opatření.

Tady nepokládám argumentaci předkladatelů za přesnou, nepokládám ji za korektní a předpokládal bych, že bude doplněna nebo nějakým způsobem zpřesněna.

Tolik tedy pouze několik poznámek k předloženému návrhu a domnívám se, že takto nekvalitně připravený návrh by měl být Sněmovnou zamítnut. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Sobotkovi. Nyní vystoupí pan poslanec Miloš Melčák a potom místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.

Poslanec Miloš Melčák: Vážený pane místopředsedo, děkuji za udělení slova. Vážená vládo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se velmi stručně zapojil do diskuse, protože jsem byl před vstupem do této sněmovny účastníkem řízení o investičních pobídkách a byl jsem svědkem ohromného zájmu jak zahraničních, tak také domácích investorů.

Myslím si, že bychom zneuctili práci mnoha desítek lidí na Ministerstvu průmyslu i na ostatních ministerstvech, kdybychom v tuto chvíli přistoupili na návrh, který nám zde byl přednesen. Proto při vší úctě ke svému koaličnímu kolegovi mi dovolte, abych se dovolal § 90 odst. 7 a dal návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona v prvním čtení.

Děkuji vám všem za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane poslanče. Hovořit bude pan poslanec místopředseda vlády a ministr Zdeněk Škromach.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, asi bych nevystupoval, protože samotná podstata tohoto návrhu je naprosto nesmyslná. Ovšem když jsem poslouchal pana poslance a uvědomoval jsem si, že vlastně každé jeho pronesené slovo znamená možná desítky, možná stovky ztracených pracovních příležitostí pro naše občany... A to by si měli zapamatovat občané, protože samozřejmě nejde přece o to, že podporujeme investory, a to bez ohledu na to, zda jsou zahraniční či naši domácí, ale jde o to, aby investovali právě tady v Česku.

Nechci připomínat, co dělá slovenská vláda, která - asi nikdo nebude popírat, že je výrazně pravicovou vládou, a určitě je mnohokrát dávána právě ODS za příklad této Sněmovně - která mimořádnými prostředky podporuje právě investory na Slovensku. Paradoxní je, že za loňský rok na Slovensko přišlo pouze asi 25 procent investic v porovnání s Českou republikou. Jsme úspěšnější, i když se nepodbízíme tak, jak se podbízí mnohdy právě slovenská vláda se svými podmínkami. Nakonec poslední investice automobilky na Slovensku o tom hovoří.

Já myslím si, že pan poslanec jasně popsal, co je představou jeho a ODS, jak by měla vypadat pracovní síla v České republice - jeden průměrný Číňan. To si myslím, že je přiměřené tak, jak to tady bylo řečeno. Myslím si, že občané by si měli uvědomit, že po nástupu této strany a realizaci toho, co pan poslanec tady prosazuje, se průměrný plat bude pohybovat někde kolem 10, možná 12 dolarů měsíčně. Přepočtěte si to sami - možná 300, 400 korun. To je představa, která by byla samozřejmě konkurenceschopná, aby byl konkurenceschopný český zaměstnanec čínskému zaměstnanci. On už zapomíná na to, za jakých podmínek tito lidé pracují a co dělají. Ale to je mu samozřejmě jedno, protože on samozřejmě lobbuje za silné finanční skupiny a pracovní skupiny (podmínky?) pro zaměstnance ho nezajímají.

Je tady znovu opakována fikce, která je často tady šířena, kolik že zaměstnavatel vydává za zaměstnance na pojistné. Samozřejmě je možné to zrušit, a zřejmě předpokládám, že ODS zruší pojistné, které platí za zaměstnance zaměstnavatel.

***