Neautorizováno !

(9.30 hodin)
(pokračuje H. Šedivá)

Nelze pochopit a ani se smířit s efektivitou ochrany zájmů České republiky, která zdaleka neodpovídala početnému státnímu aparátu, který byl reprezentován právníky právního odboru Ministerstva zdravotnictví, případně zastoupen či podporován smluvně najatými renomovanými právníky advokátních kanceláří, navíc Ministerstvem zdravotnictví dobře honorovanými. Celé věci neprospělo jejich časté střídání, stejně jako střídání ministrů zdravotnictví. Je tedy možno konstatovat, že počínání ministrů zdravotnictví budilo dojem vyhnout se vyřešení nepopulárního problému přesunutím na svého zástupce bez ohledu na to, co to Českou republiku stojí.

Pro úplnost je třeba konstatovat, že vyšetřovací komise nezjistila žádné relevantní poznatky či informace, které by signalizovaly podezření z korupce. Tento názor podporuje i fakt, že žádné ze dvou policejních šetření, která ve vztahu k probíhajícímu sporu proběhla, rovněž podezření z korupce nezaznamenala. Ostatně vzhledem k velkému počtu osob vystupujících na straně Ministerstva zdravotnictví by něco takového bylo obtížně realizovatelné, ne-li nemožné.

Ministerstvo zdravotnictví či jím najatí právníci mohli kdykoliv od vzniku sporu zajistit přímo ve společnosti Novo Nordisk důkazy či informace, podle kterých se dalo důvodně předpokládat, že budou objektivní a vyčerpávajícím způsobem přispějí k vyřešení sporu. To udělal však až Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, kdy za účasti smluvně najatého právního zástupce Ministerstva zdravotnictví a zástupce vyšetřovací komise bez problémů a s minimálními finančními náklady na přelomu měsíce června a července loňského roku s právníkem společnosti Novo Nordisk, který v ní pracuje nepřetržitě od roku 1986, zmocněným dne 25. června 2004 vedením společnosti k jejímu oficiálnímu zastupování, a s bývalým ředitelem marketingu sepsali úřední záznamy. Podle informací uvedených v těchto úředních záznamech obou dánských občanů bylo totiž důvodů k ukončení spolupráce podstatně více. Jeden obsah dopisu, který poslal ministr Bojar, označil jako čtvrtý, ale pouze okrajový důvod k ukončení spolupráce, druhý dokonce konstatoval, že obsah dopisu při rozhodování o ukončení spolupráce se společností Conneco vliv neměl.

Vyšetřovací komise si je vědoma, že zmíněné rozhodčí nálezy byly vydány kompetentními rozhodčími orgány postupem odpovídajícím platné právní úpravě, a že jsou tedy pravomocné, a tím závazné pro každý subjekt. I proto v žádném případě o nich nehodlá polemizovat či je jaksi jinak hodnotit. Je však přesvědčena, že kdyby informace, které byly zjištěny dodatečně, byly za její přítomnosti získány, byly rozhodčím senátům předloženy v době rozhodování, tak by rozhodčí nálezy výrazným způsobem ovlivnily, a to nejen výší náhrady škody. Tím, že se zmiňuje existence těchto důkazů a sděluje jejich obsah, nehodnotí se možnost jejich využitelnosti pro případnou důkazní hodnotu v probíhajícím sporu. To je věcí pouze rozhodčího senátu. Komise je však přesvědčena, že uvedená nově zjištěná fakta nepochybně mohou přispět znalcům, před kterými stojí nelehký úkol uložený rozhodčím senátem, spočívající ve výši náhrady konečné škody.

Závěrem vyšetřovací komise konstatuje, že postup, kdy stát předá svůj spor z jím zřízené soustavy soudů na soukromé rozhodce, je nehospodárný a nesprávný. Vyšetřovací komise doporučuje změnu právní úpravy tak, aby stát pro řešení svých sportů používal soustavu soudů České republiky.

Úplně na závěr bych se vám ještě chtěla svěřit se skutečností, která neměla úplně nejlepší vliv na působení vyšetřovací komise. V průběhu posledních několika měsíců začala společnost Diag Human prostřednictvím svého právního zástupce všemi možnými prostředky, jak dopisy psanými vedení Sněmovny, jednotlivým poslancům, tak přes mediální prostředky, ovlivňovat vyšetřovací komisi tím, že ji nařkla z (porušení?) nestrannosti, z porušování ústavy a jiných věcí. V minulém týdnu přišel dopis, kdy pan Kalvoda, zástupce této společnosti, trvá na tom, aby bylo jasně řečeno, že Sněmovna byla ze strany vyšetřovací komise klamána, s tím, že důkazy, které byly zjištěny v Dánsku, byly neplatné a to že dokazuje dopis, který zaslal jeden z těch dvou lidí, kteří byli vyslechnuti v Dánsku a kteří sepsali úřední záznam.

Já prohlašuji, že si nejsem vědoma toho, že bychom vyšetřovací komisí porušili jednací řád, nejsem si vědoma toho, že bychom porušili nestrannost, že bychom porušili ústavu. A pokud se jedná o dopis, o kterém se zmiňuje pan Kalvoda, tento dopis nikdy nebyl ani vyšetřovací komisi, ani Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových předán. Pokud měl pan Kalvoda potřebu předložit nějaké další důkazní materiály než ty, které nám předložil jednak při ústním jednání ve vyšetřovací komisi, kde byl slyšen společně s panem Šťávou, a ty, které si u něj osobně měla vyzvednout tajemnice komise, mohl tyto důkazy poslat, aniž by nás neustále upozorňoval, že tyto důkazy má.

Já se tedy domnívám, že komise jednala v souladu s jednacím řádem, v souladu s ústavou a v souladu s platnými právními předpisy České republiky.

Komise na svém posledním jednání přijala usnesení, kterým mě pověřila tuto zprávu předložit Poslanecké sněmovně, a zpracovala návrh usnesení: Poslanecká sněmovna bere na vědomí zprávu o zjištěních vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny ve věci vyrovnání České republiky se společností Diag Human a žádá, aby vláda připravila změnu právní úpravy tak, aby stát při řešení svých sporů využíval soustavu soudů jím zřízených, a aby důkladně uvažovala důvodnost utajení svých usnesení ve smyslu zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji předsedkyni vyšetřovací komise paní poslankyni Haně Šedivé za přednesenou zprávu.

Otevírám všeobecnou rozpravu, do níž mám jednu písemnou přihlášku, a to pana poslance Ladislava Urbana. Prosím ho, aby se ujal slova.

Poslanec Ladislav Urban: Děkuji. Pane místopředsedo, dámy a pánové, před několika týdny jsme zde ve Sněmovně projednávali závěrečnou zprávu komise CME, kde se hned na první straně uvádí: "Na základě naprosto stejného způsobu dokazování a na základě provedení stejných důkazů dospěly oba arbitrážní senáty ke zcela rozdílným výsledkům, pokud jde o odpovědnost České republiky." A ještě jeden krátký citát z této zprávy: "CME neprokázala, že investovala nějaké jmění v České republice."

Proč hovořím o této zprávě, když projednáváme zprávu vyšetřovací komise ve věci vyrovnání České republiky se společností Diag Human? Protože přestože v prvním případě věc projednávala mezinárodní arbitráž a ve druhém případě je postupováno dle rozhodčího řízení upraveného českým právním řádem, v obou případech byl odsouzen tak jako ve většině ostatních případů český stát.

Z toho pro mne vyplývají tři první závěry:

1. Při sporu státu s dalším subjektem je vždy třeba upřednostnit jednání před našimi soudy před postupy arbitrážními nebo rozhodčím řízením.

2. V České republice se vyplácí takové podnikání, kdy se vlastně vůbec nepodniká, ale stát se vmanévruje do jakéhosi poškození zájmů nebo špatné ochrany investic, byť částka, o kterou se jedná v tomto případě, je srovnatelná s celkovou podporou našeho státu pro malé a střední podnikání na letošní rok.

3. Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových nebyla bohužel znalecké firmě položena otázka, zda vůbec nějaká škoda vznikla nebo mohla vzniknout.

Závěrečnou zprávu komise jste všichni jistě četli, navíc ji zde podrobně uvedla paní předsedkyně.

***