Neautorizováno !
(15.40 hodin)
Ministr zemědělství ČR Jaroslav Palas: Vážený pane předsedo, vážený pane poslanče, paní poslankyně, páni poslanci, já jsem, tak jak jsem si rychle psal ty otázky, tak jsem si zaznamenal tři, takže předpokládám, že tu čtvrtou mi pan poslanec zopakuje, doplní a připomene.
Nicméně bych si mu dovolil sdělit, že téma lesů je v posledním období velmi citované a jako by zde existovalo pnutí mezi podnikatelskými subjekty a vlastníkem, Lesy ČR. A to téma vlastně je o tom, zda proběhne změna strategie státního podniku Lesy ČR, zejména také v souvislosti s dodávkami dřeva pro domácí zpracovatele, protože i tam na toto téma se dá aplikovat jedna z vašich otázek.
Musím říci, že my jako zřizovatel státního podniku Lesy ČR plně podporujeme strategii státního podniku a tato změna strategie spočívá v podstatě v tom - ale než řeknu, v čem spočívá, tak bych chtěl říci, že se plně opírá o nález NKÚ, který konstatoval, že 74 procent zakázek, které byly zadány po roce 1990, nikdy neproběhlo řádným výběrovým řízením a že 96 procent těžeb ve státním podniku Lesy ČR probíhá tzv. na pni nebo nastojato, a v této souvislosti bych chtěl odcitovat slova jedné staré české písničky - počkej, počkej, myslivečku, povím já na tě, žes prodal jedličku nastojatě. A to je o tom, že NKÚ konstatoval, že je to nejméně vhodný způsob prodeje dříví.
Chtěl bych vám říci, že když jsem provedl změnu ve vedení Lesů ČR, byl zisk tohoto podniku, státního podniku Lesy ČR, 150 mil. korun - tedy čistý výtěžek z těžby 7,5 mil. kubíků dříví byl 150 mil. korun. Takže já nesdílím tu obavu, že ten podnik špatně hospodaří, když v průběhu jednoho roku nové vedení, které se jalo v postupných krocích řešit ty problémy a špatně nastavený systém, tedy systém, který je nevýhodný pro stát a velmi výhodný pro těžební společnosti, tak toto vedení vytvořilo zisk před zdaněním téměř 700 mil. korun.
Některé dílčí nedostatky a některé dílčí nešvary byly zakázány, jako např. záporné ceny, kdy v jednom lese od cesty se těžilo dříví a subjekt, který těžil toto dříví, platil podniku 600 korun za kubík vytěženého dříví, a na druhé straně od cesty těžila jiná firma dříví a dostávala od podniku tzv. zápornou cenu 150 korun. To znamená, evidentně nerovné podmínky za prvé, a za druhé věci, které byly nepřijatelné, které poškozovaly státní podnik.
Ta koncepce byla v tom, že potenciál státního podniku Lesy ČR je vytvořit zisk někde mezi 1 až 1,5 mld. Toto zadání do budoucna musejí mít. Za druhé je potřeba, aby změnili způsob prodeje dříví. To znamená, neprodávali dříví nastojato, ale prodávali dříví z odvozního místa. Samozřejmě při té příležitosti státní podnik Lesy ČR musí také vnímat ty ostatní funkce lesa, nejenom tu produkční. To znamená, les se podílí na rázu krajiny, má souvislost s životním prostředím a toto se musí také akceptovat.
Já bych si dovolil tady konkrétně odpovědět na tři otázky, které jsem si zaznamenal, byť vím, že byly čtyři. Jestli česká asociace pod zkratkou ČAPLH je tak silná, že nelze změnit cenu. Já vám garantuji, že státní podnik Lesy ČR vede cenová jednání a ceny mění tak, aby vytvořil potřebný zisk, protože je třeba si uvědomit, že hospodářský výsledek v lese je jenom jeden a ten je potřeba proporcionálně rozdělit mezi vlastníka a ty, již dodávají služby, a ty, již provádějí další nástavbu. V podstatě jsou to tři skupiny podnikatelů, které mají užitek z lesa - tedy vlastník, ti, kteří provádějí těžební práce, a ti, kteří provádějí následné zpracování. Jde jen o to, aby se ten hospodářský výsledek proporcionálně rozdělil, a jde o to, aby jeden neměl suchý chléb a druhý neměl chléb se sádlem. (Předsedající: Čas.) Ujišťuji vás -
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane ministře, je mi velice líto, ale pět minut už vypršelo. Nyní má prostor k dotazu ještě pan poslanec Petr Krill a pak budete moci ještě eventuálně doplnit své vystoupení. Prosím nyní pana poslance Krilla.
Poslanec Petr Krill: Celá ta problematika je strašně široká, nelze ji obsáhnout ve dvou, pěti a jedné minutě, takže prostor určitě ještě najdeme, mj. i písemnou formou.
Já jsem se chtěl zeptat, pan ministr naznačil, že prodávání dřeva, které je dnes 96 procent "nastojáka", tak že ve strategickém plánu jsou nějaké plány na snížení, což je samozřejmě rozumné. Já bych se chtěl zeptat, jestliže existuje takový strategický plán, v jaké časové posloupnosti je snižování této těžby dřeva a kde je ho možno získat.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, ještě tato otázka. Prosím, pane ministře, máte dvě minuty.
Ministr zemědělství ČR Jaroslav Palas: Já se pokusím velice rychle odpovědět. Ano, my chceme změnit způsob prodeje dříví, chceme, aby v určitém horizontu podnik převzal 40 procent prodeje dříví vlastními silami, ale to neznamená, že ožebračíme těžební společnosti, že tyto společnosti zkrachují. My jim zaplatíme jejich práci v sazbách tak, aby mohly fungovat. Ale každý vlastník si má své dříví prodávat sám. Já jsem jednal s velkými vlastníky dříví, soukromými vlastníky, obcemi, městy, a ti 80 procent práce zadávají externě, ale dříví si prodávají sami. To znamená, chceme si určitou část dříví prodávat sami. Přešly na jiný systém např. rakouské lesy, švédské lesy a ty to udělaly v průběhu dvou měsíců. My to chceme udělat v průběhu dvou tří let, tak aby k tomu docházelo postupně. To je jedna věc.
Ke kritizovaným výběrovým řízením. Pane poslanče, výběrová řízení - první část proběhla a proběhne druhá fáze, protože pouze veřejnou soutěží nastavíme optimální ceny. Od roku 1990 na 74 procent zakázek, a to opakuji, neproběhla výběrová řízení a my jsme byli jako vlastník, jako stát, zřizovatel, kritizováni NKÚ. Není rok 1990, jsme po vstupu do EU, a my to prostě musíme prostřednictvím výběrových řízení dělat. Ty cykly budou osmileté a osm let má každý podnikatel v těžební činnosti možnost si nakoupit techniku, má jistotu osm let amortizovat techniku a vytvořit si přiměřený zisk. Toto je smyslem. Prostě chceme udělat pořádek.
Ale znovu podtrhuji, nechceme podnikatele v žádném případě likvidovat či ožebračit. Etát 7,5 mil. kubíků těžby bude, bude o něco vyšší, to znamená, práce v lesích bude pro podnikatele dost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Toto je asi vše, co pan ministr uvede k této interpelaci. Další bude… Ona by měla být interpelace pana poslance Jana Schwippela, ale ten mezitím telefonicky sdělil, že vzhledem k tomu, že pan ministr Ambrozek zde není, tak svou interpelaci nepřednese.
A my můžeme jít rovnou k té další a tou je interpelace pana poslance Martina Římana na ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana. Předmětem interpelace jsou offsety. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Říman: Děkuji. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, v červnu loňského roku rozhodla vláda o zapůjčení 14 nadzvukových stíhaček značky Gripen za 19,6 mld. korun. Součástí této dohody nebo smlouvy byl i tzv. offsetový program, který se měl podle tehdejších sdělení pohybovat v rozsahu 130 procent této pořizovací ceny, tedy v rozsahu přesahujícím 25 mld. korun.
Má první otázka, dámy a pánové, zní - kde ty offsety, tedy ty investice jsou? Pokud je známo, tak valná většina z nich měla být namířena do strukturálně postižených regionů, tedy na severní Moravu a do severních Čech. Mohu vám sdělit, pane ministře, že tam o nich nevědí.
Druhá otázka spojená s offsety zní - proč jsou informace o zrealizovaných nebo nezrealizovaných offsetových programech tajné? Protože offsety byly jedním z výrazných argumentů i směrem do veřejnosti, proč stíhačky Gripen koupit nebo zapůjčit, právě ty a nikoliv jiné, tak za této situace, pokud nebude veřejnosti jasně sděleno, jak to s těmi offsety ve skutečnosti je, do všech podrobností, tak se vystavujete, pane ministře a vážená vládo, zásadnímu a odůvodněnému podezření, že to celé - offsetový program - není nic jiného než jeden velký podvod.
Děkuji.
***