Neautorizováno !

(14.50 hodin)
(pokračuje Gross)

Anebo některé obce, které se nerozhodly jít touto cestou, se rozhodly tyto zvýšené náklady transformovat nebo převést do zvýšení poplatků rodičů za nižší ročníky mateřských škol. To je pravda.

Ale pokud hovoříme o decentralizaci státu, a bylo to jedním z hesel prakticky všech parlamentních stran, tak je zapotřebí říci, že jedním z pilířů decentralizace je to, že stát a centrální vláda nebude říkat každé obci, co jak mají dělat, ale dá jim prostor pro to, aby zvládaly své povinnosti, což tato vláda učinila tím, že poměrně výrazným způsobem zvýšila na základě zákona o rozpočtovém určení daní rozpočtové příjmy těchto obcí, a pak si tyto obce musí stanovit priority, které budou uspokojovat. Samozřejmě že platí, že obce mají řadu povinností. Samozřejmě že platí, že obce mají řadu potřeb a že ne na všechny potřeby se dostane. To je prostě pravdivé. Ale stanovování priorit by mělo být činěno samosprávou v konkrétních místech, a nikoliv centrálně vládou České republiky.

Jsem přesvědčen, že na základě konkrétních věcí, které se již podařilo buďto zrealizovat, nebo alespoň prosadit v zákoně, postupně směřujeme k tomu, aby tato část programového prohlášení vlády byla naplňována. Samozřejmě můžeme všichni mít určitou míru nejistoty, jestli se to daří všechno úplně tak, jak bychom chtěli, ale jsem přesvědčen, že toto je cesta, kterou má smysl se vydat, a že se nám podařilo prosadit věci, které pro tuto sociální skupinu budou poměrně podstatným přínosem, aby zvládla všechny povinnosti, které před ní jsou.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Koníček může ještě doplnit svou interpelaci.

Poslanec Vladimír Koníček: Pan premiér odpověděl na moji první otázku, takže chápu to, že pokládá opatření přijatá ve školském zákoně a ve vyhlášce Ministerstva školství za splnění svého programového prohlášení v této oblasti. Ale já jsem se ptal konkrétně na tisíc korun pro prvňáčky, protože tato částka opravdu je v programovém prohlášení. Takže se ptám znovu. Kdy a jakým opatřením vláda tisíc korun prvňákům přidělí?

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Zazněla doplňující otázka. Prosím pana premiéra, aby i tuto otázku zodpověděl.

Předseda vlády ČR Stanislav Gross: Vážený pane předsedo vlády, paní poslankyně, páni poslanci, omlouvám se za to, že jsem na tuto otázku neodpověděl.

Za druhé. Pokud jde o slíbenou tisícikorunu pro prvňáčky, tak je to skutečně závazek z našeho programového prohlášení. Nemohu říci nic jiného, než že se tento závazek pokusíme splnit. Nepůjde to s největší pravděpodobností formou exekutivních opatření. Bude to muset být formou změny zákona, pokud nenajdeme exekutivní cestu. Doufám, že v Poslanecké sněmovně najdeme dostatek opory k tomu, aby takováto změna zákona byla prosazena. Jsem přesvědčen, že až příslušná předloha bude předložena, tak že bude ochota napříč politickým spektrem akceptovat tento návrh, protože je to jeden z návrhů, který by měl pomoci právě rodinám, o kterých pan poslanec hovořil, zvládat některé ekonomické nároky, které dnešní svět pro tyto rodiny přináší, s tím, že samozřejmě pokud dítě jde do prvního ročníku školy, tak jsou to nějaké jednorázové náklady, které rodina musí nést. Nedělám si iluze, že tisíc korun to vyřeší, ale je to prostě jakýsi symbolický příspěvek státu, že chce nést s touto rodinou břímě za to, že má děti, které dospěly do věku, kdy mají nastoupit základní školní docházku.

Tento závazek splněn bude. Předpokládám, že během měsíce dvou tento návrh bude do Poslanecké sněmovny předložen, a poté očekávám, že bude v Poslanecké sněmovně dostatek vůle, aby tento návrh byl akceptován.

Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane premiére. To je vše k interpelaci pana poslance Koníčka. Na řadě je nyní pan poslanec Miloslav Vlček, který interpeluje premiéra ve věci daňové reformy.

Poslanec Miloslav Vlček: Pane předsedo, dámy a pánové, vážený pane premiére, obracím se na vás ve věci dalšího vývoje daňové politiky vlády České republiky a jejího výhledu do budoucnosti.

Tato vláda v rámci reformy veřejných financí prosadila v oblasti daňových reforem snížení daně z přidané hodnoty z 22 na 19, tedy o 5 %. Mimo jiné se jí podařilo uvést do praxe společné zdanění manželů a snížení daňového zatížení právnických osob z 31 na 28 %. Nyní je v rámci pokračujících daňových reforem připraven návrh na snížení daně z příjmu, který předkládá ministr financí Bohuslav Sobotka. Veškeré úvahy o změně daní v tomto návrhu směřují k tomu, aby daňové úlevy byly nejvýraznější pro příjmové skupiny nižší a střední skupiny občanů. Naopak lidí s vysokými příjmy by se toto snížení daní dotknout nemělo.

Vážený pane premiére, v této souvislosti, na základě výše zmíněných informací, mi dovolte dvě otázky. Za prvé: V jakém časovém horizontu bude návrh na snížení daně z příjmu ve vládě projednán? Za druhé: Jak hodlá vláda daňovým systémem podporovat podnikání a modernizaci ekonomiky? Děkuji.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane poslanče, za přednesení interpelace. Prosím pana premiéra, aby na ni reagoval. Slovo má předseda vlády Stanislav Gross.

Předseda vlády ČR Stanislav Gross: Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, paní poslankyně, páni poslanci, pokud jde o interpelaci, která byla přednesena, tak bych chtěl říci několik základních věcí, které se váží k přístupu vlády České republiky k daňovým změnám.

Za prvé. Pokud jde o základní cíle a principy daňové politiky, tak bych řekl, že máme několik cílů, které se budeme snažit v nadcházejícím období splnit s tím, že navazujeme na práci první, druhé i třetí sociálně demokratické vlády, která v tomto směru odvedla dobrý kus práce do současné doby, ať se to komu líbí, nebo nelíbí.

První z cílů je oblast stabilizace daňové kvóty, protože na jedné straně musíme dosáhnout toho, aby bylo možno zajistit příslušný objem veřejných služeb v České republice, aby bylo možno zajistit stabilní veřejné finance. Na druhé straně samozřejmě musíme také zajistit celkovou konkurenceschopnost České republiky z hlediska prostředí, ve kterém se dnes v Evropě pohybujeme. Samozřejmě že otázka konkurenceschopnosti má do určité míry i co dočinění se strukturou a celkovým daňovým zatížením v České republice. To je první oblast, které se v této sféře věnujeme.

Druhá se týká harmonizace s právem Evropských společenství. Tady jde především o harmonizaci v oblasti nepřímých daní, jak v oblasti spotřební daně, tak v oblasti daně z přidané hodnoty. Tady již bylo mnoho vykonáno, respektive většina věcí byla vykonána, s tím, že nám zbývá do konce naplnit ještě některé harmonizační závazky, které ale, tak jak byla vyjednávána přístupová smlouva, mají stanovený určitý kalendář, který jde za rámec vstupu České republiky do Evropské unie.

Třetí opatření se týkají opatření proti daňovým únikům. Zde již došlo k předložení a prosazení některých návrhů. Mám na mysli takové věci jako otázku kolkování lihu, ale i záležitosti týkající se registračních pokladen.

Pokud zde byla otázka od pana poslance, v jakém časovém harmonogramu vláda projedná další návrh, tak bych se chtěl nejprve chvíli pozastavit u toho, o jaký návrh jde a o jakém návrhu bude vláda České republiky jednat. To, co je před námi, je změna zákona o dani z příjmů, s tím, že největší část těchto úprav se bude týkat úprav daně z příjmu fyzických osob, neboť jedním z bodů programového prohlášení vlády jsou i záležitosti týkající se podpory osob, které pracují, které mají pracovněprávní vztah a žijí z průměrných, nebo řekněme mírně podprůměrných či mírně nadprůměrných příjmů.

***