Neautorizováno !

(10.50 hodin)
(pokračuje Paroubek)

Všichni jsme dospělí a vůbec nepodceňuji starosty, že se dokáží v takové situaci dobře orientovat, jak mají své občany informovat.

Tím jen chci říci, že a priori nic neodmítám a určitě ve druhém čtení budeme o věcech nejen diskutovat, ale také hlasovat.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane ministře. Pan zpravodaj nemá v tuto chvíli žádnou práci, protože žádný návrh, který by musel Sněmovně zopakovat, nezazněl. Zazní návrh pro hlasování jenom ode mne.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Táži se, zda chce někdo doplnit jiný návrh. Nechce.

Zahajuji hlasování, které má pořadové číslo 62. Kdo souhlasí s názorem organizačního výboru na přikázání? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování s pořadovým číslem 62 skončilo. Hlasovalo 132 poslanců, 102 bylo pro, nikdo proti, takže návrh byl přijat.

Končím první čtení této vládní předlohy. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

Nyní se budeme věnovat návrhu poslanců Karla Černého a dalších na vydání zákona o poskytování příspěvku k důchodům účastníkům národního boje za osvobození. Je to sněmovní tisk 909, jsme v prvním čtení.

(Ze sálu zaznívají námitky.)

Děkuji za toto upozornění. Prohlašuji všechno, co jsem řekl v předchozích 60 vteřinách, za nepravdivou informaci.

Budeme se věnovat bodu

Prostor k vystoupení má pan ministr Jaroslav Bureš, který z pověření vlády tento materiál odůvodní.

Ministr a předseda Legislativní rady vlády ČR Jaroslav Bureš Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, patrně nikdo nemůže očekávat, mám-li odůvodnit návrh ústavního zákona o celostátním referendu, než že začnu právě poukazem na ústavu a připomenu článek 2 odst. 2 Ústavy České republiky, který stanoví, že právě ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Je skutečností, že již více než dvanáct let zůstává citované ustanovení nenaplněno, necháme-li stranou úpravu místního referenda a tzv. jednorázové referendum, které proběhlo k posouzení otázky vstupu České republiky do Evropské unie.

Mám také za to, že nelze pochybovat o tom, že právo občanů podílet se na správě věcí veřejných přímo, tedy nikoliv pouze prostřednictvím svobodné volby svých zástupců, je zakotveno v článku 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a je tedy právem ústavním. Přesto se dlouhodobě nedaří najít v ústavodárném sboru shodu. Nezpochybnitelná idea svou podstatou neomezené suverenity lidu tak nedochází v praxi svého naplnění, protože právě volení zástupci lidu se prozatím nedokázali sjednotit ve vymezení nezbytných náležitostí, které jsou spojeny s přímým projevem vůle občanů.

Myslím, že také mohu bez pochybností konstatovat, že institut referenda je běžnou součástí ústavního pořádku velké většiny demokratických zemí, a připomínám rovněž, že i první Republika československá měla v ústavní listině z roku 1920 referendum zakotveno, byť v praxi nebylo realizováno.

V současné době je referendum zmiňováno především v souvislosti s ratifikačním procesem Smlouvy o Ústavě pro Evropu, která je myslím mimo jakoukoliv pochybnost dokumentem, kterým bude rozhodováno o naprosto zásadních otázkách vnitřní i zahraniční politiky České republiky. Je dokumentem tak zásadním, že považujeme za zcela nezbytné, aby se k jeho přijetí vyslovili občané České republiky přímo. Tuto úpravu, nebo tuto možnost, předjímá návrh ústavního zákona, který leží ve vašich poslaneckých lavicích, v článku 6 odst. 2, když říká, že souhlas k ratifikaci mezinárodní smlouvy, která je smlouvou podle článku 10a Ústavy České republiky, přijatý v celostátním referendu, nahrazuje souhlas Parlamentu.

Koncepce návrhu ústavního zákona, který vláda předkládá, se nijak významně neliší od koncepce, kterou posuzovala Poslanecká sněmovna v roce 2002, tedy řečeno stručně, navrhuje se, aby občané České republiky mohli v celostátním referendu rozhodovat o zásadních věcech vnitřní nebo zahraniční politiky státu, a výslovně se uvádí, že otázka pro celostátní referendum nesmí směřovat ke změně podstatných náležitostí demokratického státu, což je promítnutí ústavního principu do tohoto návrhu. Ve věci návrhového práva vychází tento návrh z diskuse v Poslanecké sněmovně a v jejích výborech a navrhuje, aby takové právo mělo společně nejméně 101 poslanců nebo společně 41 senátorů, aby takové právo měla také vláda, ale také občané přímo, jestliže tak navrhnou v podobě petice v počtu 500 tisíc a učiní tento návrh jako návrh petiční.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, své úvodní slovo považuji za dostatečné k tomu, aby byla zahájena rozprava v prvním čtení. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji, pane ministře. Prosím pana poslance Zdeňka Koudelku, který byl určen zpravodajem pro první čtení, aby se ujal slova.

Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážený pane předsedající, vážená Sněmovno, vláda přichází s ústavním návrhem zákona o obecném referendu. Je to již několikátý pokus o zavedení obecného referenda do našeho ústavního pořádku. Ústava sama o sobě umožňuje, aby lid rozhodoval přímo, ale zatím nestanoví právní možnosti využití této obecné možnosti v ústavě.

Co se týká vlastní úpravy, vláda zvolila cestu speciálního ústavního zákona, nikoliv přímo začlenění institutu referenda do ústavy. Vláda vyšla z toho, že referendum by vyhlašoval prezident republiky na návrh oprávněných subjektů, přičemž mezi tyto subjekty zahrnula i možnost iniciativního referenda z vůle občanů na základě podpisů půl milionu občanů České republiky. Referendum takto pojaté by bylo referendum závazné, nikoliv pouze konzultativní.

Všechny předcházející pokusy o zavedení obecného referenda do ústavního pořádku České republiky skončily nezdarem, byť ten poslední získal ústavní většinu v Poslanecké sněmovně, neprošel však potřebnou většinou v Senátu.

Z toho důvodu považuji za dobré, aby se tímto ústavním zákonem zabýval ústavně právní výbor, a doporučuji propuštění tohoto ústavního zákona do druhého čtení.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Zdeňku Koudelkovi za jeho zpravodajský úvod. Otevírám obecnou rozpravu. Je zde pět přihlášek pro tuto chvíli, a to od pana poslance Pospíšila, Bendy, poslankyně Parkanové, poslance Jičínského, poslance Votavy. Jako první vystoupí pan poslanec Pospíšil.

***