Neautorizováno !

(16.50 hodin)
(pokračuje Bičík)

Já to vezmu z praxe. Jsem skutečně zvědav, zda by pan předkladatel jako pedagog a pedagogický funkcionář na střední škole byl schopen a jak by se vypořádal, pokud by škola měla vysoký převis uchazečů, s touto podmínkou, jak by ji v praxi realizoval, jak by poté čelil nejrůznějším dohadům, nejen odvolání proti nepřijetí, ale třeba i stížnostem na porušení zákona nebo podezření z korupce právě z pohledu těch několika termínů a možných problémů, kterých samozřejmě jak zákonní zástupci, tak i žáci se mohou chytit.

K článku I bodu 3 návrhu. O tom také bylo hovořeno, čili to zkrátím: "Po obdržení rozhodnutí ředitele střední školy o přijetí nebo nepřijetí má uchazeč do sedmi dnů písemně potvrdit svůj zájem o přijetí ke vzdělávání." Nechci diskutovat o technických otázkách, ale ptám se pana předkladatele, co uchazeči bude bránit potvrdit svůj zájem u několika škol, od září potom nastoupit na školu jednu. A teď se ho zase ptám jako pedagoga, jak by jako ředitel postupoval v případě, že se tuto věc dozví až třeba 1. nebo 2. září, a jak by jako ředitel školy postupoval v případě, že se o tomto problému, několikanásobném potvrzení, doví třeba z informačního systému, se kterým se počítá. A to vše s ohledem na bod 5 návrhu, který uchazeči umožňuje nechat se přijmout na několik škol v návaznosti na termíny přijímacího řízení, na termíny odeslání rozhodnutí o přijetí, termíny potvrzení zájmu o studium, jak zde o tom bylo hovořeno.

Já, kolegové, nechci hovořit příliš dlouho, neuvádím řadu dalších, drobnějších problémů, některé už zde byly naznačeny. Z celé dikce a logiky návrhu však pro mě vyplývá jedno - skutečnou podstatou návrhu není zamezit uváděnému omezení vzdělávací nabídky, ale zajistit v přijímacím řízení v porovnání s dosavadním stavem výhodnější podmínky pro některé stupně a typy středních škol. A tím vůbec nechci říci, že nebude potřeba se třeba i v blízké budoucnosti problematikou přijímacího řízení zabývat. Pokud ano, bude to ale vhodnější po celkovém vyhodnocení průběhu přijímacího řízení v letošním roce. A řešení - a to bych chtěl podtrhnout - rozhodně nevidím ve způsobu, který je nám tady dnes předkládán.

Skutečně by se jako kompromis nabízelo přerušit projednávání návrhu nebo podstatně prodloužit termín na jeho projednání ve výboru, také už to zde zaznělo. Ale já si myslím, že návrh má tolik nedostatků, a jak znám hlavního předkladatele, věřím tomu, že je přesvědčen o správnosti své cesty, tak se mi jako lepší možnost, a to i pro navrhovatele, aby pak nemuseli odvolávat svůj podpis pod pozměňovacími návrhy, tak vidím jako lepší cestu celý návrh zamítnout.

Na závěr si dovoluji podle § 90 odst. 7 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny předložit návrh na zamítnutí návrhu na změnu školského zákona obsaženou ve sněmovním tisku č. 865, a to dnes v prvém čtení. Současně předkládám podmiňující návrh na prodloužení lhůty k projednání návrhu v gesčním výboru o 60 dnů se souhlasem předkladatele podle § 91 odst. 3 zákona o jednacím řádu, s tím, že tento návrh bych rád uplatnil, pokud nebude přijat návrh na zamítnutí zákona. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Milanu Bičíkovi. Slova se ujme paní Michaela Šojdrová.

Ještě než se ujmete slova, omlouvám se, paní kolegyně, jenom ten podmiňující návrh, který přednesl kolega Bičík, abychom si to vyřídili s předkladatelem rovnou, jestli souhlasí, nebo nesouhlasí. Nesouhlasí, čili ten návrh bude nehlasovatelný. Já abych jen věděl, až budeme na závěr hlasovat. Děkuji.

Prosím, paní kolegyně, máte slovo.

Poslankyně Michaela Šojdrová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych se nyní k předloze vyjádřila ne jako zpravodaj, ale jako poslankyně-místopředsedkyně školského výboru.

Návrh zákona považuji za opožděně předložený pozměňovací návrh k vládní předloze zákona, kterou jsme projednávali před půl rokem. Prosím, aby toto předkladatelé vzali jako moji hlavní výhradu k předloženému návrhu. Kdyby tento návrh byl předložen jako pozměňovací návrh do diskuse ve výboru, eventuálně i na plénu, tak se o návrhu dalo v té době velmi reálně diskutovat, a vůbec nevylučuji, že by některá z jeho připomínek mohla být uplatněna.

Musím říci, že kolega Walter Bartoš ve své zprávě za předkladatele mě vůbec nepřesvědčil o tom, že měl nějaké důvody takovýto návrh nepředložit. Uvedl, že zaregistroval zásadní odhodlání koalice prosadit nový školský zákon, a považoval za bezpředmětné, aby se účastnil schvalovacího procesu nějakými pozměňovacími návrhy. Musím říci, že tento postoj je pro mě velmi těžko přijatelný. Já se domnívám, že školství by mělo být pojímáno politickými stranami více odborně, nadčasově a nemělo by být předmětem politických půtek, protože to je něco, co školství nikdy neprospívá. A i nyní, v tuto chvíli, se ukazuje, že je to na úkor kvality přijímacího řízení, zpochybňování občanů a nejistoty. Domnívám se, že tehdy byla příležitost, a znovu říkám - tento návrh zcela jednoduše považuji pouze za opožděné předložení pozměňovacího návrhu. A znovu říkám, že je mi to velmi líto.

Já totiž chápu, že kolegové z ODS vyslyšeli obavy a nejistotu nespokojených rodičů, kterým jsme prostě nedokázali vysvětlit změnu. Myslím si, že je třeba si to přiznat, že rodičovská veřejnost nebyla dobře informována, možná také proto, že školy nebyly dostatečně informovány. Skutečně se rozběhly velmi těžce vyvratitelné fámy o tom, jak jsou kráceni na svých právech. Myslím si, že je na nás politicích, abychom dokázali najít optimální řešení, které skutečně naplní jejich požadavky, ale nebude jen populistickým gestem, ale které umožní optimální volbu vzdělávací dráhy pro každého žáka.

Jsem přesvědčena, že návrh, který předkládá kolega Bartoš, bohužel takovým optimálním návrhem zdaleka není. Já jsem ve zprávě zpravodaje uvedla, které z důvodů znamenají zhoršení současného stavu, a na těchto důvodech trvám, ať už je to forma podání přihlášky, zrušení kritéria vysvědčení atd. Zároveň chci upozornit na to, že my jsme při propuštění vládní předlohy zákona o výkonu ústavní výchovy propustili také do legislativního procesu novelizaci platného zákona 561/2004. A upozorňuji tedy na to, že je možné i v rámci projednávání této vládní předlohy uvažovat o pozměňovacím návrhu, kterým bychom reagovali na diskusi a především na připomínky z řad rodičovské veřejnosti. Je totiž docela možné, že kolega Bartoš v době, kdy se návrh školského zákona projednával, daleko více registroval souhlas odborné veřejnosti se schváleným zákonem. Odborná veřejnost, ať už jsou to různé asociace - asociace ve školství se vůbec netajila podporou změn v přijímacím řízení - hájí tyto změny i dnes. To je třeba zdůraznit. V tuto chvíli chápu jeho návrh pouze jako zdůraznění potřeby vyjít vstříc požadavkům rodičovské veřejnosti, a to tedy přesto, že přichází pozdě.

Musím říci, že v této souvislosti mě nemile překvapilo rozhodnutí za předkladatele nepřijmout návrh na prodloužení doby pro projednání o 20 dnů. Domnívám se, že… Upozorňují mě, že to byl návrh o 60 dnů. Nevím proč. Nevím proč, protože si myslím, že tato materie, najít optimální řešení přijímacího řízení, je opravdu těžká.

***