Neautorizováno !

(17.00 hodin)
(pokračuje Šojdrová)

To prostě není jednoduché. Neexistuje jednoduché řešení, které by vyhovělo všem aktérům tohoto procesu. Čili prodloužení legislativního procesu by mohlo jedině zkvalitnit tento přijímací proces. Navrhuji tedy prodloužení. V případě, že by návrh prošel do druhého čtení, navrhuji prodloužení lhůty o 20 dnů.

Dovolte mi, abych se ještě vyjádřila k jednomu důležitému aspektu tohoto návrhu, kterým je návrh, aby žáci mohli podávat neomezený počet přihlášek na víceletá gymnázia, resp. do prvního ročníku nižšího stupně víceletých gymnázií. Já tady musím zdůraznit tento aspekt, protože jde na první pohled o velmi liberální návrh. Jako by byla pravda, že si každý může vybrat své víceleté gymnázium. Jako by každý měl dělat tolik přijímacích zkoušek, až si konečně to své víceleté gymnázium prostě vybere. Až najde to gymnázium, které bude mít dostatek volných míst pro každého žáka. Já prostě považuji tento návrh za pseudoliberální, protože žáci si prostě nemohou vybrat skutečně podle svých zájmů. My víme dobře, že český vzdělávací systém je založený na jiných principech než na vytváření homogenních segmentů, ve kterých se vzdělávají tito žáci. Prostě náš vzdělávací systém je založený na demokratických principech svobodnou volbou a rovným přístupem ke všem typům vzdělávání. Já tento aspekt rovného přístupu zde musím zdůraznit, protože za situace, kdy kapacity víceletých gymnázií tvoří 16 % středních škol, prostě tady dochází k porušení principu rovného přístupu ke vzdělávání. Já tedy upozorňuji na to, že říkáme-li "a", říkáme ano, dělejte prostě jakýkoliv libovolný počet přijímacích zkoušek.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, já vás přeruším a požádám Sněmovnu o klid. Pokud někdo nemá zájem o projednávání školského zákona, ať své hovory přenese do předsálí. Ostatní nechť věnují pozornost této materii, jistě velmi závažné, která se setkala, jak tady bylo několikrát řečeno, s řekl bych jak pochopením odborné veřejnosti, tak nepochopením některé části občanské veřejnosti.

Poslankyně Michaela Šojdrová: Děkuji. Jestliže říkám "a", pak musím říci také "bé". Jestliže říkám, že bude zrušeno omezení pro počet podávání přihlášek, pak také musím říct, že zde bude nabídka, která bude odpovídat tomuto liberálnímu přístupu.

Je zajímavé, že bylo to právě v letech 1997 a 1998, kdy ministr tehdy za ODS Ivan Pilip a expert za školství, jeho náměstek, stanovili kvóty v tzv. optimalizaci, kdy právě pro víceletá gymnázia byla stanovena kvóta 10 % a kde docházelo v těchto letech k rušení, ke spojování víceletých gymnázií. Čili musím říci, že tomuto systému, kdy v našem vzdělávacím systému je omezen počet nebo kapacita víceletých gymnázií, jestliže řekneme, že každý žák si může dát libovolný počet přihlášek, prostě nejde o rovný přístup. V Praze si žák vybere tři víceletá gymnázia, v Kroměříži jedno víceleté gymnázium osmileté. Já tomuto opravdu nemohu říci zaručení rovného přístupu ke vzdělávání.

Já se omlouvám, kolegyně a kolegové, že jsem se zastavila u tohoto bodu, možná se domníváte, že více, než je nutné v souvislosti s touto předlohou. Ale musím říci, že jde o jeden ze zásadních principů, na kterém je vzdělávací systém České republiky postaven. A mě by skutečně velmi zajímalo, jak předkladatelé chtějí řešit tento základní rozpor a porušení principu rovného přístupu.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Michaele Šojdrové za její vystoupení. Slova se ujme pan poslanec Janeček a nemám žádnou další písemnou přihlášku. Vidím z místa, dobře. Pan poslanec Janeček.

Poslanec Josef Janeček: Vážené kolegyně, vážení kolegové, možná že bychom si měli tu diskusi trošku odpolitizovat, protože si myslím, že není žádné školství, které by bylo odéesácké, nebo žádné školství, které by bylo koaliční. Prostě školství je buďto dobré, nebo špatné. Měli bychom udělat všechno pro to, aby školství, které my chceme vybudovat, bylo školství dobré.

Mluvilo se tady o názorech různých skupin. Domnívám se, že ta skupina, které se to nejvíc týká a o které se rozhoduje, se nemůže v té věci vyjádřit, protože to jsou právě žáci. A žáci, se domnívám, asi nebyli připomínkovým místem v tomto zákoně.

To, co je důležité, je podle mého názoru, aby skutečně měli možnost výběru přihlášek na více škol. Tím ale neříkám, že tento návrh zákona je optimální, protože - říkám, je to má zkušenost spíše ze sociální oblasti - bych trval na tom, aby přihlášky vyplňovaly a rozesílaly školy, protože je to důležitá věc.

Co ale si myslím, že je chyba - soustředit se pouze na toto téma, protože tak jak chodím po vlastech českých, vidím, že tam jsou i další, možná v některých případech vážnější problémy. To, na co si stěžují například učitelé, je ona skutečnost, že žák může na daném stupni pouze jednou propadnout. A jsou trošku zděšeni z toho, že v okamžiku, kdy ten žák splní tuto podmínku, pak už pokračuje dál a dál. A jak víme, tak takový žák v podstatě dokáže rozvrátit učební proces v této třídě po všechny další roky. A ptám se, zdali je to správné a jak k tomu přijdou ti ostatní žáci.

Dále se domnívám, jestli všechny pravomoci učitele, které má, jsou skutečně optimální k tomu, aby mohl nejen vzdělávat, ale - a to už jsem tady říkal několikrát - také vychovávat, protože známe z praxe případy, kdy učitel je přítomen jednání, které je na hranici trestné činnosti, a protože je to mimo objekt školy, tak v podstatě nemůže nikterak zasáhnout, pokud se nechce vystavit nebezpečí nějakého správního postihu, jak se například v Mladé Boleslavi stalo.

Čili ta problematika školského zákona, se domnívám, je mnohem hlubší a my bychom měli se zamyslet nad dvěma základními úkoly. Zdali pozice učitele je dostatečně pevná a silná k tomu, aby mohl nejen dobře vzdělávat, ale také dobře vychovávat. A na druhou stranu, zdali žáci, kteří se chtějí učit a kteří mají více ambicí, skutečně tyto ambice mohou uplatnit dostatečným způsobem tak, aby neriskovali to, že pokud se špatně trefí, že se mohou dostat mimo možnost jakoukoliv střední školu absolvovat. Já si dokážu představit například, že ten žák na té přihlášce označí, která škola je myšlena jako první, která je myšlena jako druhá atd., aby tomu řediteli bylo jasné, že jestliže splnil podmínky pro přijímací pohovory ve škole, která je označena jako první, že ten žák na této škole zůstává. Může to být jako závazné.

Čili tohle to všechno jsou věci, které podle mého názoru jsou administrativně řešitelné a jsou strašně důležité, aby řešeny byly, a to přesto, že to možná některým ředitelům připadá pracné a možná nepohodlné. Ale školy jsou služebníky vzdělanosti, a nikoliv jejich majiteli. Proto se domnívám, že je potřeba zabývat se nejen tímto úzkým tématem, které zde je, ale mělo by to být mnohem širší téma, které by se zabývalo všemi těmi okruhy, na které učitel v české škole dnes a denně naráží.

Děkuji vám.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Josefu Janečkovi. O slovo se přihlásil pan poslanec Ludvík Hovorka, zatím poslední přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

***