Neautorizováno !

(10.10 hodin)
(pokračuje Dostál)

Já nemohu prostě vzít bez obav ujišťování, že ve všech církvích se vyskytují jen seriózní osoby, které není potřebné kontrolovat. Já se domnívám, že škola, která má dobře fungovat, nemůže ve své podstatě fungovat bez školní inspekce. My musíme ke všem církvím přistupovat stejně, a já bych nechtěl být příčinou toho, že by třeba i nějaká nově registrovaná církev soustředila děti do nějakého školského zařízení, v případě, že by šlo o jakousi sektu, mohlo by dojít k naprosto negativnímu využívání těchto dětí za nějakým účelem a tato situace by prostě nešla kontrolovat. Školská inspekce by do tohoto zařízení nemohla vstoupit, protože Ministerstvo kultury nemá právo kontrolovat jím evidované subjekty, jako jsou farnosti, církevní sbory a ani nehodláme takovou kontrolu vyžadovat a nehodláme ji tímto zákonem získat. Toho si můžete všimnout.

Já jsem samozřejmě připraven přijmout jakékoliv rozhodnutí Parlamentu o rozšíření rozsahu evidence na Ministerstvo kultury, ale ptám se, proč by církve měly mít jiné podmínky pro činnost školských zařízení, pro činnost nemocnic, proč by měly mít jiné podmínky pro činnost obchodních společností apod., než mají jiné fyzické nebo právnické osoby soukromého práva provozující naprosto stejná zařízení, a to dokonce i v oblasti charity.

Já vím, že budu v souvislosti s touto novelou, a již jsem, napadán ze strany pana kardinála Vlka, který v poslední době, jak jste si jistě všimli, velice moc zesílil kritiku mé osoby i ministerstva. Myslím si, že není opravdu v pořádku, jsou-li zasílána věřícím, dokonce i poslancům, různá - a to podtrhuji - nepravdivá sdělení, jejichž cílem je vzbudit nevoli vůči Ministerstvu kultury.

Když se podíváte na stránky Arcibiskupství pražského, kde pan kardinál informuje, že Ministerstvo kultury odmítá evidovat charity, může se přece každý na webových stránkách Ministerstva kultury přesvědčit o pravém opaku. Také tam pan kardinál mimo jiné kritizuje, že Ministerstvo kultury nechce evidovat některé starší církevní subjekty, čímž myslí tzv. historické právnické osoby, za které jsou považovány kostely, záduší, prebendy apod. Ano, Ministerstvo kultury odmítá tyto historické právnické osoby evidovat, a k tomuto názoru ministerstva přihlédl i Ústavní soud a odmítl v roce 2004 stížnost, podle které měla být jejich evidence včleněna do rejstříku církevních právnických osob.

Hlavním sdělením arcibiskupského paláce - a to se týká této novely - je kritika toho, že Ministerstvo kultury a Pavel Dostál osobně neuznávají, že by pan kardinál a ostatní církevní představitelé byli oprávněni zřizovat právnické osoby podle právního řádu České republiky. Ano, toto je kritika oprávněná, protože Pavel Dostál opravdu neuznává, že by církevní subjekt nebo církevní osoba mohla zřizovat právnickou osobu podle právního řádu České republiky, protože zřizovat právnickou osobu uvnitř církve je úplně něco jiného než zřizovat právnickou osobu podle českého právního řádu.

Dovoluji si v této souvislosti citovat § 19 odst. 2 občanského zákoníku, který říká: Právnické osoby vznikají dnem, ke kterému jsou zapsány do obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku. Všimněte si, že se tam nic neříká o tom, že by mohly vzniknout rozhodnutím církve nebo církevního přestavitele.

Já se nerad oháním autoritami, ale můj předchůdce, bývalý ministr kultury Pavel Tigrid stejným způsobem argumentoval ve své odpovědi, když na tuto skutečnost upozorňoval již 2. února 1996 pana kardinála. Bohužel nedošlo ani tehdy k dohodě, protože v souvislosti s touto novelou, kterou předkládám, je často prezentováno, že kanonické právo není jen vnitřním předpisem katolické církve, že je rovnocenným partnerem právního řádu České republiky, na což prostě samozřejmě nemůžeme přistoupit. Ostatně v této souvislosti vystoupil v minulém volebním období na toto téma ve shodě s tím, co nyní říkám, bývalý ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady, nynější předseda Ústavního soudu Rychetský.

Já se domnívám, že už jednou bylo nutno na základě neuváženého jednání v těchto souvislostech v této Sněmovně napravovat některé záležitosti. Novelou jsme napravovali ve školském zákoně ustanovení, kdy jsme konstatovali, že se stávají školy, byly tím míněny církevní právnické školy, právnickými osobami zařazenými do sítě škol.

Děkuji, že jste vyslechli tento delší úvod. Mohu konstatovat - a to zdůrazňuji - že tato novela se v žádném případě nikterak nedotýká vysoké úrovně náboženské svobody, která v České republice existuje, která je dána naším právním řádem, a že novela, kterou předkládám, neubírá současně registrovaným církvím nic z uznaných náboženských svobod, které jim zaručuje Listina základních práva a svobod. Je samozřejmé, že tato novela zachovává i ochranu práv třetích osob.

Dovolte mi ještě konstatovat, že není úmyslem Ministerstva kultury ani úmyslem mým žít v konfliktu s některou církví. Myslím si, že spolupráce mezi Ministerstvem kultury a církvemi je opravdu na velice dobré úrovni a že k jediné kritice neustále opakovaně dochází pouze, a to i v souvislosti s touto novelou, ze strany katolické církve.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji vám, pane ministře, za vaše úvodní vystoupení k tomuto návrhu zákona. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro první čtení paní kolegyně Anna Čurdová.

***