Neautorizováno !

(9.20 hodin)
(pokračuje Dostálová)

Členové fondu či fond jako takový musí zdůvodňovat žádajícím o granty, proč tyto granty nepřidělili, což do teďka nebylo. Nicméně pořád tam shledávám ještě dosti značnou míru neprůhlednosti v tom, jak ty prostředky, které budou do fondu směrovat, budou rozdělovány.

Já jsem v minulosti velmi kritizovala to, že členové fondu jsou v podstatě svým způsobem také filmaři, a v minulosti jsme byli svědky takového excesu, kdy si jak předseda státního fondu kinematografie, tak místopředseda poměrně velkou část těchto prostředků přidělili na své vlastní projekty. To je prostě něco, co je pro mě absolutně nepřijatelné a o čem se znovu zmiňuji již podruhé na půdě tohoto parlamentu, a pro mě argumenty typu "šel jsem si stoupnout za dveře, když se hlasovalo" v žádném případě neobstojí. Já na to poukazuji v první části své zpravodajské zprávy, že toto je věc, která sice je v tomto návrhu lépe upravena, nicméně shledávám tam ještě poměrně dosti závažných věcí, které by měly být upraveny směrem k průhlednosti. Když bych měla říci třeba namátkově jednu z věcí, kterou bych považovala za pozitivní, tak bych řekla: Za pozitivní bych považovala zmenšení počtu členů tohoto fondu směrem k větší průhlednosti, protože vždy se ta zodpovědnost mezi 10 - 15 - 13 lidmi rozmělní daleko více, než pokud jich bude například - já to říkám ze svého pohledu - pět.

Ale teď zpátky k tomu, co jsem říkala v úvodu. Mluvila jsem o tom, že jde o návrh poměrně konfliktní. Konfliktní v tom slova smyslu, že v prvé i poslední řadě jde především o peníze. Já bych vás chtěla, vážení kolegové, nasměrovat k tomu, že v tomto novém návrhu je nově formulovaný § 8, který rozšiřuje příjmy fondu, kde zakotvuje příjmy za prvé z audiovizuálního představení a za další za rozmnoženiny audiovizuálního díla a z vysílání reklamy nebo teleshoppingu v televizním vysílání.

Poplatek z audiovizuálního představení je obdobou zmíněného nyní existujícího příplatku k ceně vstupného, nově však má být počítán nikoli jako jedna koruna, nýbrž jako tři procenta z ceny vstupného. Poplatníkem je tedy pořadatel audiovizuálního představení. Podle důvodové zprávy by se vybrané prostředky měly navýšit o 20 milionů Kč za rok z dosavadních cca 12 milionů Kč, přičemž průměrná cena vstupného do kin by se díky tomu zvedla asi o 2,60 Kč. To je ale zdroj, který už v tom původním návrhu samozřejmě byl, teď se pouze zvyšují tyto příjmy.

Další dva zdroje jsou však zcela nové. Jde o poplatek z rozmnoženiny audiovizuálního díla. Bude poplatkem z nahraných videokazet či DVD, které jsou distribuovány do videoprodejen či videopůjčoven. Poplatníkem v tomto případě bude distributor díla. Výše poplatku jsou tři procenta z takzvaného základu, kterým jsou celkové výnosy distributora za rok z poskytnutí práva provozovateli prodejny nebo provozovateli půjčovny rozmnoženinu audiovizuálního díla veřejnosti prodat nebo půjčit. Opět se zde v důvodové zprávě odhaduje roční příjem z těchto poplatků cca 28 milionů Kč za rok, přičemž v případě promítnutí poplatku do cen nosiče by se u VHS kazet zvýšila cena o 9 Kč a u DVD disku by se cena zvýšila o 22 Kč. Chci znovu podotknout, že to bude samozřejmě platit ten spotřebitel, který si tento nosič kupuje.

Druhým a zcela novým, a teď jsme u toho řekla bych poměrně neuralgického bodu, je nový zdroj příjmů fondu. Jsou to poplatky z vysílání reklamy nebo teleshoppingu v televizním vysílání. Poplatníkem jsou jak provozovatelé vysílání ze zákona, tady mám na mysli naši veřejnoprávní milou Českou televizi, tak provozovatelé vysílání s licencí. Poplatek je, obdobně jako výše uvedený, jak už jsem zmínila, stanoven jako tři procenta z takzvaného základu, přičemž tímto základem jsou celkové výnosy provozovatele televizního vysílání za kalendářní rok z poskytování prostoru pro odvysílání reklamy nebo teleshoppingu ve svém vysílání. Důvodová zpráva odhaduje příjmy na 222 milionů Kč ročně.

Já jsem vás chtěla uvést do toho, o jaké finanční prostředky asi půjde, protože samozřejmě ne všichni jste se dopodrobna s tímto návrhem mohli seznámit.

Chtěla bych říci, že tento návrh určitě není v žádném případě v rozporu s právem, ale jde o politické rozhodnutí. O politické rozhodnutí, do jaké míry Česká republika chce podporovat českou kinematografii. Já jsem zastáncem toho, že by se na toto téma v každém případě měla vést diskuse, a proto vám, vážení kolegové, chci říci, že nezávisle na tom, jak dopadne hlasování v prvním čtení, jsem svolala veřejný otevřený podvýbor na 12. dubna, to je na příští měsíc, kdy jsem pozvala zástupce všech skupin, kterých se tato novela dotýká. Já si totiž myslím, že ta diskuse nebyla vedena příliš otevřeně, alespoň jsem zaznamenala námitky ze stran například televizních vysílatelů s licencí, kteří tvrdí, že byli seznámeni s tímto návrhem, když šel do vlády, asi deset dní nebo týden dopředu. Já si myslím, že není možné, abychom někomu zákonem nařídili, že bude ze svých zdrojů naplňovat fond kinematografie, aniž bychom se s ním o tom bavili. Já si myslím, že ta diskuse by měla být také o tom, jakou možnost by měli mít ti, kteří se budou podílet na financování, také zasahovat do toho, jakým způsobem budou tyto finanční prostředky přerozdělovány, pokud se dohodneme na tom, že to chceme. Protože já vím, že v těchto diskusích zde bývá často diskutován francouzský model, který je velmi vstřícný k francouzské kinematografii, kdy opravdu jdou velmi silné dotace na podporu francouzské kinematografie. Nicméně máme v Evropě také modely jiné, které takovouto masivní podporou pro kinematografii svých národních států nevládnou. Takže já jsem pro to, abychom zahájili diskusi, ale abychom diskutovali se všemi zainteresovanými, a ne pouze a jenom s těmi pozitivně diskriminovanými. Pozitivně diskriminovaní - teď mám na mysli ty, kteří si budou tyto prostředky rozdělovat, a pro mě je nesmírně důležité, jakým způsobem budou tyto prostředky přerozdělovány. Takže já bych byla ráda, abychom tu diskusi vedli dál.

To je zatím ode mě vše. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji paní zpravodajce za její vystoupení. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám v tuto chvíli písemnou přihlášku paní kolegyně Táni Fischerové. Prosím.

Poslankyně Taťána Fischerová: Vážený pane předsedající, členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, novela zákona o podpoře české kinematografie má za sebou svou historii. V minulosti se už dvakrát nedostala do Parlamentu, protože ji tehdejší vlády odmítly. Tentokrát hladce prošla vládním testem a dnes se k ní tedy můžeme vyjádřit. Považuji tuto zprávu za mimořádně dobrou a důležitou, protože na zákon, který by přinesl změnu do způsobu finanční podpory kinematografické tvorby, se čeká již opravdu mnoho let.

V současnosti, kdy neexistuje přímá státní podpora kinematografie a kdy zdroje státního fondu vysychají, takže rozděluje zcela marginální částky, a kdy Česká televize vzhledem ke své ekonomické situaci přestává být koproducentem filmové tvorby, zůstává hlavním zdrojem soukromý sektor. To je situace dlouhodobě naprosto neúnosná a nepřijatelná. Protože i když nějaké filmy stále ještě vznikají, je třeba již dopředu rezignovat na umělecky náročné a nekomerční projekty, animované a dokumentární filmy pro děti. To je právě oblast, ve které jsme v minulosti mnoho znamenali, když byla naše republika dlouhá léta ve světě oceňována. Ostatně slavná éra českého filmu šedesátých let je stále vzpomínána. Jistěže, existují i nízkorozpočtové filmy, ale náročné umělecké projekty se zadarmo prostě dělat nedají.

***