Neautorizováno !

(9.10 hodin)
(pokračuje Dostál)

Argumentem pro zavedení poplatku z rozmnoženin audiovizuálního díla je, že významná skupina filmů se do distribuční sítě kin vůbec nedostane často z důvodu třeba nízké kvality či jiných důvodů, a proto není vůbec podrobena příplatkové povinnosti, kterou jí stanovuje současný zákon ve výši jedné koruny. Tato díla se však bez ohledu na tuto skutečnost prodávají a půjčují ve specializovaných obchodech.

Já bych v této souvislosti upozornil, že mám na mysli i kinematografická díla, která se nemohou na trh dostat z mravnostních důvodů. Jsou to díla, která kina prostě nevezmou, neboť jsou pro veřejnost v kinech neodvysílatelná nebo se nedají promítat. Já použiji onen název, který se pro takováto díla používá. Jsou to pornofilmy. A tyto pornofilmy zájemci o tuto filmovou tvorbu seženou pouze v těchto specializovaných prodejnách. Proto ve své podstatě tak vzniká poněkud obtížně obhájitelný stav, kdy na druhé straně díla svou kvalitou schopná veřejné produkce jsou zatížena výběrem příplatku a díla výše zmíněná, jako jsou například pornofilmy, nikoli a v žádném případě. Tuto neodůvodněnou diferenci odstraňuje právě nově zaváděný poplatek.

Návrh na zavedení poplatku z vysílání reklamy a teleshoppingu v televizním vysílání vychází ze skutečnosti, že televizní distribuce audiovizuálních děl reprezentuje největší podíl na trhu a že právě filmy, a to nejvíce filmy české, patří mezi divácky nejvděčnější a nejsledovanější programy. A právě na této divácké přízni tyto reklamy velice silně profitují. Je proto odůvodněné, aby se právě toto médium podílelo na podpoře tvorby a výroby audiovizuálních děl, aby se zdroje z poplatků za vysílání reklamy a teleshoppingu soustřeďovaly ve fondu a jejich další použití by na provozovatelích televizního vysílání nebylo již závislé. Jinými slovy chceme říci, že ti, kteří se bez kinematografické tvorby pro svoji existenci neobejdou, by se podle názoru nejen ministerstva, ale i profesních skupin měli finančně podílet na vzniku kinematografického díla.

Tento způsob financování je v různých obměnách standardem v některých důležitých zemích Evropské unie, tedy zemích důležitých z hlediska kinematografického. Například ve Francii nejvýznamnější část finančních prostředků určených k podpoře kinematografie představují poplatky od veřejných i soukromých televizních společností. Dalším zdrojem jsou příjmy z prodeje vstupenek v kinech a odvody z prodeje a půjčování videokazet, tedy něco podobného, jako my navrhujeme.

I v případě, že se návrhem novely podaří získat předpokládaný přínos cca 280 milionů korun ročně pro státní fond kultury, tedy pro výrobu nových kinematografických děl, ale také peníze pro opravu místních městských kin, zůstane i nadále Česká republika v úrovni podpory pod průměrem srovnatelných zemí Evropské unie.

Další významnou změnou je návrh na organizační osamostatnění fondu namísto dosavadního zajišťování jeho správy přímo aparátem Ministerstva kultury. Navrhuje se vytvoření struktury orgánů fondu tak, aby mohl samostatně vykonávat všechny jemu svěřené činnosti. Orgány fondu jsou výbor fondu, rada fondu, zřizuje se dozorčí rada fondu a ředitel fondu jako statutární orgán. Fond nadále samozřejmě zůstává v rezortní působnosti Ministerstva kultury. Toto opatření vychází z připravované reformy ústřední státní správy, jejímž záměrem je oddělit operativní činnost od ústředních správních úřadů.

Návrh novely dále upravuje podmínky pro poskytnutí prostředků fondu, nově je upraveno kontrolní oprávnění fondu vůči příjemcům prostředků fondu a povinnost kontrolovaných subjektů.

Dámy a pánové, to je vše, co bych vám stručně řekl k návrhu novely tohoto zákona. Ostatně ve svých lavicích novelu máte i s důvodovou a překládací zprávou, kde prosím najdete ostatní podrobnosti. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní kolegyně Kateřina Dostálová.

Poslankyně Kateřina Dostálová: Dobré ráno, vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové.

Já bych hned v úvodu chtěla říci, že jde o novelu zákona, která je poměrně konfliktní. Konfliktní v tom slova smyslu, že míra lobbingu ve věci této novely je přímo úměrná pozitivní diskriminaci těch, kteří budou z tohoto návrhu profitovat, a těch, kteří to mají v podstatě všechno zaplatit.

Myslím si, že je jedním pozitivním momentem tohoto návrhu ten krok, že v tomto návrhu je upraveno postavení a fungování rady fondu lepším způsobem, než jak tomu bylo doposud.

***