Neautorizováno !

(17.50 hodin)
(pokračuje Palas)

S ohledem na narůstající problémy zdravotnických zařízení, které jim vznikají v důsledku nehrazení nákladů za zdravotní péči poskytovanou cizincům za jejich přechodného pobytu na území ČR, je totiž nezbytné účinnějším způsobem zajistit, aby cizinec pro dobu pobytu na území ČR měl sjednáno zdravotní pojištění. Podle předloženého návrhu bude doklad o zdravotním pojištění vyžadován jako nezbytná záležitost předkládaná cizincem v okamžiku, kdy bude rozhodnuto o udělení víza. Návrh rovněž stanoví, ve kterých případech lze cizinci umožnit sjednání zdravotního pojištění až za pobytu na území České republiky.

Předložením návrhu zákona také je plněn úkol, který byl ministru vnitra uložen vládou. Na základě usnesení vlády č. 108 ze dne 4. února 2004, kterým byl schválen Akční plán boje s nelegální migrací, je do návrhu zapracováno zmocnění pro Ministerstvo vnitra stanovit výši nákladů spojených se správním vyhoštěním cizince zajištěného za účelem správního vyhoštění. Jako důsledek usnesení vlády č. 412 ze dne 28. dubna 2004, které se týká jednostranného zrušení vízové povinnosti ve vztahu k některým státům, návrh zákona nově vymezuje okruh osob, které mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště pouze na základě uděleného letištního víza, a stanoví okruh osob, na které se tato povinnost nevztahuje.

Návrh zákona reaguje i na vládou schválený soubor opatření k omezení šedé ekonomiky - je to usnesení vlády č. 330 z roku 2004 - a to tak, že v případě žádosti o vízum za účelem podnikání cizinec předkládá potvrzení finančního úřadu ČR o stavu daňových nedoplatků a potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o zaplacení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

V neposlední řadě je plněn předložením návrhu zákona i úkol z usnesení vlády č. 396 ze dne 28. dubna 2004 ke zprávě týkající se koordinace postupů orgánů státní správy při prevenci migrace příslušníků romských komunit ze Slovenské republiky do České republiky - zajistit důstojné podmínky pro ubytování cizinců na našem území. Princip navrhované právní úpravy spočívá ve stanovení povinnosti ubytovateli při ubytování cizince poskytnout takovou kvalitu ubytování, která odpovídá přiměřené kvalitě ubytování poskytovaného ostatními ubytovateli v místě ubytování.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji vám za pozornost a dovoluji si vás požádat, abyste tento vládní návrh zákona postoupili k dalšímu projednávání v rámci drhého čtení. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Já děkuji panu ministru Palasovi a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Tomáš Kladívko.

Poslanec Tomáš Kladívko: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně, kolegové. Vláda předkládá Poslanecké sněmovně návrh novely zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů, ve znění dalších přijatých zákonů, tzv. cizinecký zákon.

Návrh zákona upravuje stávající právní předpis zejména ve dvou oblastech. První oblast novely souvisí s implementací směrnic Rady ES do našich právních předpisů, a to především směrnic týkajících se práva na sloučení rodiny, směrnice o spolupráci při tranzitu za účelem vyhoštění leteckou cestou a dalších směrnic, mj. upravující vyžadování dokladů o zdravotním pojištění jako náležitost k udělení jednotného schengenského víza, jak už tady mluvil pan ministr.

Druhou oblastí, kterou tato novela řeší, je změna hlavy 12 původního zákona, která upravuje otázky související s umísťováním cizinců do zařízení pro zajištění cizinců. Návrh zákona sleduje celkovou humanizaci zařízení tím, že zásady pro vydávání vnitřního řádu zařízení zdůrazňují otázku volnočasových aktivit, pohybu po objektu zařízení a povinnou školní docházku pro děti mladší 15 let. Návrh mění i podmínky pro přijímání návštěv zajištěnými cizinci a tímto vyhovuje připomínkám, které vznesly některé kontrolní organizace z EU při návštěvách v ČR.

Další zajímavá věc je převedení oprávnění ke zřizování a provozování z Policie ČR na Ministerstvo vnitra, resp. na správu uprchlických zařízení. Zde budou vytvořeny podmínky k tomu, aby zařízení svým režimem byla srovnatelná s přijímacími středisky azylových zařízení. Součástí návrhu zákona je i novela zákona o zaměstnanosti a novela živnostenského zákona.

Podle navrhovatelů je návrh slučitelný s právem ES a s ústavním pořádkem ČR.

Návrh přináší nárok na zvýšení rozpočtových výdajů na tuto problematiku i víceméně nárok na jisté organizační změny související s přechodem správy zařízení z Policie ČR na Ministerstvo vnitra.

Doporučuji Poslanecké sněmovně propustit návrh novely cizineckého zákona do druhého čtení a přikázat jej výboru pro obranu a bezpečnost. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu zpravodaji pro prvé čtení poslanci Tomáši Kladívkovi a otevírám rozpravu. Do rozpravy se přihlásil pan poslanec Zdeněk Maršíček, takže mu dávám slovo.

Poslanec Zdeněk Maršíček: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, předmětná navrhovaná novela zákona je samozřejmě velice složitá a dle mého názoru je nutno si ujasnit a vydefinovat základní atributy, které jsou relevantní vůbec pro aplikaci navrhovaného zákona do praxe. Snažil jsem se shrnout tuto problematiku do pěti bodů.

Za prvé. Prvotně je nutno vydefinovat to nejzákladnější - zdali v budoucnu bude cizinecká a pohraniční policie vůbec existovat, a pokud ano, jaký bude rozsah jejích práv a povinností. Víme, že tato služba je liniově řízenou, tedy ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Policejního prezidia, které je přímo podřízeno policejnímu prezidentovi. V současné době je neustále přemílána existence německé cizinecké a pohraniční policie BGS v důsledku její funkčnosti. Tam však je nové pojetí chápáno tak, že část policistů BGS se přesouvá do vnitrozemí, tedy do příhraniční oblasti, kde operují na úseku drog, nelegální migrace apod.

Za druhé. Aktuálním problémem je činnost uprchlických zařízení. Návrh zákona počítá s tím, že systematizovanými místy na úkor Policie ČR posílí správu uprchlických zařízení. Tato si tuto činnost bude provozovat při zachování střežení objektů Policií ČR. Tak tomu alespoň rozumím. Výsledkem však bude, že se vytvoří velice silná bariéra informačního toku. V čem? Pokud cizinecká a pohraniční policie byla pánem v těchto zařízeních, bylo pro službu kriminální policie a vyšetřování jednodušší tato zařízení mapovat z hlediska třeba i poznatkového fondu. Bohužel si nikdo nechce připustit, že uprchlické zařízení je dobré podhoubí pro organizovanou kriminální činnost, neboť i mezi uprchlíky se velmi lehce mohou pod pláštíkem uprchlických zařízení nalézat osoby, které jsou na pohybu v důsledku páchání závažné kriminality apod. To nemluvím o prodeji dětí, prostituci apod. Tedy v této oblasti bych byl názorově velice opatrný.

Za třetí. S tím shora uvedeným je i odebrání mnoha pravomocí cizinecké a pohraniční policii, což v této pozici je východiskem, a samozřejmě odůvodněným, ke snižování jejich početních stavů. Nikdo se však nezabývá budoucnem, že právě současné početní stavy by mohly být daleko efektivněji rozloženy. V neposlední řadě je též na úvahu, zdali početní systematizované stavy cizinecké a pohraniční policie by nebyly tzv. startovacím balíkem pro posílení pořádkové policie, a to ve specifikaci výkonu hlídkové služby.

***