(12.20 hodin)
(pokračuje Hovorka)
I částka navrhovaná Senátem je však podstatným krokem k možnosti zlepšení efektivity dozoru nad kolektivními správci.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych vám nyní poděkoval - všem ostatním předkladatelům za dosavadní práci a také vám všem, kteří jste této novele věnovali mimořádnou pozornost. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi a nyní se ptám, zda se chtějí k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu vyjádřit zpravodaj výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu pan poslanec Jaromír Talíř a zpravodajka zahraničního výboru paní poslankyně Helena Mallotová. Pan poslanec Talíř. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jaromír Talíř: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, velmi stručně jenom připomenu, že pozměňovací návrh Senátu asi není tím problémem, který by nějak ztížil tu situaci, protože podle mých informací stejně ochranné organizace od těchto institucí nevybíraly poplatky, nicméně pro jiné vady, které ten návrh má, zůstávám na svém původním stanovisku a doporučuji zamítnutí této novely.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Ptám se ještě jednou paní zpravodajky, paní poslankyně Heleny Mallotové, zda chce vystoupit. Není tomu tak.
Otevírám rozpravu. Do rozpravy nemám žádnou přihlášku, ale jako první v rozpravě vystoupí pan senátor Jiří Zlatuška.
Senátor Jiří Zlatuška: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové. Senát projednal návrh zákona, kterým se mění zákon o právu autorském, na své druhé schůzi dne 5. ledna 2005.
Při projednávání tohoto zákona byly diskutovány problémy týkající se míry oprávněnosti zásahu do autorských práv autorů a interpretů ve vztahu k uplatňování těchto práv kolektivními správci. V Senátu získal podporu návrh, že analogicky k odejmutí autorských práv autorům a interpretům, jejichž díla jsou zpřístupňována jako součást ubytovací služby v těch částech živnostenských provozoven, které jsou pronajímány jako hotelové pokoje, by měla být autorská práva odejmuta i tam, kde se zpřístupnění autorského díla děje ve zdravotnickém zařízení v souvislosti s poskytováním zdravotní péče pacientům. Nejsou však v tomto ustanovení zahrnuti lékaři, další personál nebo doprovod pacientů a na rozdíl od ustanovení u služeb spojených s ubytovacími službami zde není ani vazba na konkrétní prostory v objektech zdravotnických zařízení. Senát také přijal snížení navrhované maximální výše pokuty ukládané kolektivním správcům na maximální výši pokuty 500 tis. Kč, poté co bylo poukázáno na přílišné rozpětí výše pokut i faktickou nemožnost udílet jeden druh pokuty za jeden druh prohřešku bez ohledu na subjekt, který se ho dopustil. Senát se usnesl vrátit návrh novely zákona Poslanecké sněmovně s těmito dvěma změnami.
Značná část věcné debaty Senátu o sporných bodech tohoto návrhu zákona se týkala ustanovení v bodu 3 návrhu zákona, který navrhuje nezpoplatňovat rozhlasové a televizní přijímače umístěné na hotelových pokojích, tedy služby zpřístupnění autorských děl. Senátoři poukázali na to, že se úvodní podpůrné vystoupení ministra zahraničí k tomuto problému lišilo od negativního stanoviska zástupců resortů kultury i zahraničí při projednávání v garančním výboru. Zazněl i názor vysvětlující tento zřejmý rozpor tím, že souhlasné vystoupení ve prospěch voličů-hoteliérů zaznělo na plenární schůzi Senátu proto, že je prostřednictvím televizního programu touto skupinou voličů sledována, zatímco odborná stanoviska zástupců resortů v garančním výboru nejsou tímto způsobem konkrétní zájmovou skupinou ovlivněna. Konstatováno bylo jednoznačně negativní vládní stanovisko k návrhu zákona i upozornění Stálého zastoupení ČR při EU na konflikt zákona s komunitární a mezinárodní legislativou.
V rozpravě v Senátu zmínil zástupce předkladatele rozsudek Evropského soudního dvora 293/98 ve věci Egeda, kde se na první pohled může zdát, že vyznívá tak, že komunitární právo neřeší věc hotelových pokojů. Celá pravda je však zcela opačná. Soud pouze za situace, kdy dosud nebyla přijata směrnice o autorském právu v informační společnosti, řekl, že tuto věc neřeší směrnice o satelitním vysílání a kabelovém přenosu. Soud však na závěr zdůraznil, že přesně tato záležitost má být řešena v tehdy navrhované směrnici o právech v informační společnosti, a z hlediska stavu přijetí této směrnice tedy soud fakticky řekl, že tuto věc tato směrnice řeší. Sluší se dodat, že v rozporu s navrhovaným zákonem.
Velmi podrobně byla v Senátu diskutována také otázka, zda je hotelový pokoj veřejný prostor, a na základě argumentů se zřejmě mnoho přítomných rozhodovalo, zejména pak v souvislosti s tím, že k tomu byli fakticky vyzváni ve vystoupení ministra zahraničí. Je vhodné zdůraznit, že skutečnost, zda se příjemce sdělování díla nachází nebo nenachází ve veřejném prostoru, je naprosto podružná a celá koncepce veřejného prostoru je v této souvislosti zcela bezvýznamná. Důležité je, zda z pohledu sdělovatele jsou, nebo nejsou příjemci členy veřejnosti, a okolnost, že v hotelovém prostoru nepochybně členy veřejnosti jsou, neboť se jedná o hotel, nikoliv rodinný dům, je zřejmá. Jistou analogií mohou být televizní vysílatelé, kteří také z valné většiny nesdělují autorská díla do veřejných prostor, ale do soukromých bytů příjemců, nikdo však neargumentuje tím, že by měli být osvobozeni od úhrady autorských odměn.
Jako senátor si dovoluji upozornit na skutečnost, že navrhované změny zákona jsou odůvodňovány praxí uplatňovanou některými kolektivními správci autorských práv. Tato novela však předkládá nikoliv řešení upravující normy chování kolektivních správců, nýbrž se snaží vyloučit některé situace z kompetence kolektivních správců autorských práv tím, že odnímá autorská práva a právo na adekvátní odměnu z nich autorům ve specifických situacích jdoucích nad rámec současného znění autorského zákona.
Současný právní stav dovoluje využít běžných mechanismů soudního rozhodování v případech nedohody kolektivního správce s konzumenty autorských děl, resp. obecného ustanovení § 3 odst. 1 občanského zákoníku, který pro výkon práva stanoví donucovací rámec dobrých mravů a oprávněných zájmů jiných, který nesmí být překročen. Zejména v souvislosti s ustanovením bodu 2 je například zřejmé, že zákon již ve stávajícím znění zakazuje právo uplatňovat proti dobrým mravům a oprávněným stavebním zájmům jiných i bez toho, aby bylo třeba navrhovanou změnou zákona majetkové právo odejmout. Právě okolnost, že uplatňování tohoto práva nebylo u nás s ohledem na dobré mravy nikdy dovoleno, může ostatně přípustnost tohoto ustanovení dovodit jako pouze začlenění tohoto stavu do zákona v přehledné formě, a to v souladu s ustanovením čl. 5 odst. 3 směrnice EU o právech v informační společnosti, kde se v písm. n) stanoví přijatelnost výjimek menší důležitosti, pokud ovšem již podle národního práva existují, jsou vztaženy pouze na analogové sdělování a nenarušují volný trh.
Skutečnost, že se návrh zákona vrací se změnami přijatými Senátem do Poslanecké sněmovny, přináší další krok legislativního procesu, ve kterém před vámi, poslankyněmi a poslanci Poslanecké sněmovny, stojí situace, ve které máte svobodně projevit svou vůli ve shodě se svým mandátem a slibem, který jste při jeho přijímání skládali.
Dovoluji si proto apelovat na Poslaneckou sněmovnu, aby při projevení této své vůle v tomto případě měla na paměti to, že České republice přijetím této kontroverzní a nejednoznačné novely autorského zákona mohou hrozit závažné sankce ze strany EU - odsouzení za porušení evropského práva členským státem spojené s náhradou škody - a to z důvodu rozpornosti překládaného návrhu zákona s akty práva EU, zejména s články 3 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001, o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti.
Jak naprosto jednoznačně vyplývá z vyjádření a posudků mnohých odborníků v oboru práva autorského, porušili bychom rovněž mezinárodněprávní závazky vyplývající pro Českou republiku jakožto signatáře mnoha mezinárodních smluv na poli autorského práva a práv souvisejících. Uvádím zejména Bernskou úmluvu o ochraně literárních a uměleckých děl ve znění její pařížské revize - článek 11bis odst. III, Mezinárodní úmluvu o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových a televizních organizací nebo Smlouvu Světové organizace duševního vlastnictví /WIPO/ o právu autorském - článek 10. Kromě úmluv týkajících se specificky autorského práva zde však vyvstává i možná kolize s obecnými závazky České republiky, konkrétně se jedná o mezinárodní závazek k ochraně zahraničních investic, i když se zde navíc jedná samozřejmě současně i o české investice.
Nositelé autorských práv za současné právní úpravy oprávněně a rozumně očekávají, že práva, která jim český stát přiznal formou zákona, budou zachována a že jimi plánovaného zhodnocení jejich hospodářských investic do mediálního a uměleckého průmyslu bude dosaženo. Česká republika by mohla zmařit ochranu hospodářských investic a oprávněná očekávání v tomto případě svým zásahem formou zákona, který přijímá Parlament. Rád bych zdůraznil, že k takovému maření investic nemusí dojít pouze exekutivním zásahem, ale také zásahem zákonným.
***